Stránka 1 z 1

Lucemburské princezny

Napsal: 29 led 2016 15:05
od Viola
Když už tu máme přemyslovské princezny, proč nezaložit téma o těch lucemburských. :)

A začnu hned s Kateřinou Lucemburskou, dcerou Karla IV. - víme, kde zemřela? Informace se rozcházejí, někde se uvádí Vídeň, někde Praha.

Re: Lucemburské princezny

Napsal: 31 led 2016 21:53
od Medy
Hamannová ve svém lexikonu uvádí Vídeň, navíc je tam i pohřbená. Kdyby zemřela v Praze, vezli by v tom případě její tělo do Vídně? Jaká vůbec byla praxe v podobných případech?

Re: Lucemburské princezny

Napsal: 01 úno 2016 10:51
od Viola
Díky. :) V té velké knize o Lucemburcích je také Vídeň, ale někde jsem četla, že i Praha. Měla ale zemřít v Rakousku.

Praxe - asi jak kde a kdy, v létě, resp. v horku to býval problém, ale mrknu se na nějaké příklady.

Re: Lucemburské princezny

Napsal: 01 úno 2016 19:04
od Návštěvník
Tak teď mě napadl zrovna její manžel Rudolf, který zemřel v červenci v Miláně, takže asi ve velkém vedru.
Herzog Rudolf IV., der Stifter starb nur kurz danach, am 27. Juli 1365 in Mailand und wurde, eingehüllt in ein kostbares Leichentuch und eine schwarze Kuhhaut, über die Alpen gebracht, nach Wien, in seinen Dom zu St. Stephan, wo er seine ewige Ruhestätte fand.
http://www.erzdioezese-wien.at/pages/in ... 26643.html

Re: Lucemburské princezny

Napsal: 03 úno 2016 18:01
od Viola
Návštěvník píše:Tak teď mě napadl zrovna její manžel Rudolf, který zemřel v červenci v Miláně, takže asi ve velkém vedru.
Herzog Rudolf IV., der Stifter starb nur kurz danach, am 27. Juli 1365 in Mailand und wurde, eingehüllt in ein kostbares Leichentuch und eine schwarze Kuhhaut, über die Alpen gebracht, nach Wien, in seinen Dom zu St. Stephan, wo er seine ewige Ruhestätte fand.
http://www.erzdioezese-wien.at/pages/in ... 26643.html
Hmm... Dobrou chuť. :wink:

Re: Lucemburské princezny

Napsal: 03 úno 2016 22:36
od KOMOŃ
Medy píše:Hamannová ve svém lexikonu uvádí Vídeň, navíc je tam i pohřbená. Kdyby zemřela v Praze, vezli by v tom případě její tělo do Vídně? Jaká vůbec byla praxe v podobných případech?
Řešilo se to případ od případu. Ve středověku dokázali balzamovat a konzervovat tělo. To se všeobecně neví. Například při otevření hrobu u Krala IV , byla nalezena balzamovací houba, která snad byla napuštěna nějakým olejem. Tělo nebožtíka se muselo co nejdříve po smrti otevřít, vybrat vnitřnosti, protože jejich rozklad má za následek hnilobné procesy v těle, které jsou patrné již po dvou dnech silně vzedmutým břichem. Vybráním vnitřností a zakonzervováním, se posmrtný rozklad podstatně zpomalí a tudíž by nebyl problém převoz těla z Vídně do Prahy i v letním čase.