Fórum zájemců o historii

Takže co... Drží vůbec Mikuláš Opavský Opavsko v období 1306 - 1318? Sice se ho pokouší získat zpět, ale zřejmě po smrti Václava III. ho zabral Boleslav Lehnický z důvodu nevyplaceného věna.

Dospěl jsem k tomu, že v roce 1308 (Baletka v pánech z Kravař uvádí rok 1309) šlechta na Opavsku vyhání Mikuláše, snad přímo ve spojení s Boleslavem III Vratislavským, který si ho nárokoval za nevyplacené věno. V roce 1311 to věno vyplácí Jan Lucemburský, ale nevrací Opavsko Mikuláši I. nebo jeho synovi. Proto to povstání části moravské šlechty (u pánů z Linavy a Macka Mnicha lze vysledovat jasnou vazbu na opavské Přemyslovce) je vedené Mikulášem II. (jeho otec je už zřejmě starý na válečné tažení) a snaží se dosáhnout vrácení Opavska Mikulášům. Snahu prosadit Friedricha Habsburského moravským markrabětem nebo českým králem bych viděl maximálně jako podružný motiv (tak to líčí T. Baletka). Povstání, které Zbraslavská kronika líčí jenom jako loupežení, je potlačeno, Opavsko Jan Luceburský vrací až z vlastní vůle v roce 1318.

Nevíte někdo něco ve zkratce o lucemburské sekundogenituře (počínající Valramem z Ligny, strýcem Jindřicha VII.)?

Viola píše:Nevíte někdo něco ve zkratce o lucemburské sekundogenituře (počínající Valramem z Ligny, strýcem Jindřicha VII.)?

tady je máš pěkně pohromadě .na MedLands. samozřejmě mohou a bývají tam tam být nepřesnosti , je nutné to dale ověřovat , ale v které genealogii nejsou ??

http://fmg.ac/Projects/MedLands/CHAMPAG ... ydied1288B

Děkuju, to jsem si našla. A víme něco o nich konkrétně? Třeba jestli s tou "naší" větví nějak spolupracovali? A kdo dědil Lucembursko po Václavu Lucemurském?

Viola píše:Děkuju, to jsem si našla. A víme něco o nich konkrétně? Třeba jestli s tou "naší" větví nějak spolupracovali? A kdo dědil Lucembursko po Václavu Lucemurském?

Konkrétně se ti mohu podívat d těch fialovej Lucemburků od Hoensche , Lucembursko zdědil Václav IV.

Pokud si ale pamatuji z hlavy , po jeho smrti se to tam nějak mlelo.

Každopádně v Lucembursku I nějaký čas vládla Alžběta Zhořelecká (jediná Janova dcera). Provdala se za Antonína Brabantského.
A tady máme takovou malou zápletku - ten Antonin byl ten samý Antonin, který se po smrti Václava Lucemburského stal dědicem Václavovy vdovy (a své pratety) Jany Brabanstké - pro zbývající země - Limbursko a Brabantsko. jak moc dobrovolný to byl odkaz - můžeme jen těžko odhadovat.

Brabantští tedy měli v rukou Limbursko a Brabanstko - o Lucembursko přišli (to bylo součástí dědictví hlavní větve Lucemburků) aby ho posléze dostali zpátky prostřednictvím sňatku ...

Smutné ovšem je, že když Alžběta Zhořelecká podruhé ovdověla a byla ve finančních nesnázích, uzavřela podobnou dohodu jako Jana Brabanstká s Filipem III. Burgundským, protože jí asi už nic jiného nezbývalo, ten hajzlík ani nečekal až umře a země zabral a Elišku vyhnal. Muselo to být někdy kolem roku 1443 - takže Zikmund byl už 5 let po smrti, ten jí pomoc nemohl.
Burgunďan asi dobře věděl, co dělá , že mu to projde .

Doma se ti kouknu - taky jsem si všimla, že syn jedné z těch tet či sestřenic (Marie) jménem Jan Lucemburský - take zahynul v bitvě u Kresčaku. tak to bychom měli jednoho z těch porýnských zabitých pánů .

Děkuju.

nerní zač , už jsem to vyhledala celé , a odpoledne ti to ve zkratce napíšu - a můžu I naskenovat je to pár stránek.
každopádně tato větev s tou naší asi až tak moc nespolupracovala, byl tam silný příklon k Francii a někteří byli dokonce I ve službách anglických králů.

Po meči vymřeli v roce 1616 vévodou a francouzským pairem JIndřichem z Lucemburku -Piney , po přeslici vévodou Anne- Eduardem- Louisem-Josephem z Montmorency -Lucemburku v roce 1878.
jeho nejmladší dcera zemřela v roce 1922 - až do té doby byla ta rodina - Montmorency-Lucemburk dědici a uživateli lucemburského majetku, erbu a titulů.

Jak pročítám Ideálního panovníka, tak je tam zajímavý moment - pozvání Jana Lucemburského do země nahrazovalo tradiční volbu panovníka (která dost možná neproběhla za Václava II. i III., ale po smrti posledního Přemyslovce byla opět běžná).

Kdo byl Ludovico de Lucemburg: http://147.231.53.91/src/index.php?s=v& ... 0&page=515" onclick="window.open(this.href);return false; ?

Zřejmě diplomat Jana Lucemburského Ludvík z Linstru (z Lucemburku) - viz Hledíková: Počátky avignonského papežství a české země, str. 231, kdy je uváděn ve výčtu exspektancí prebend vyšehradské kapituly

https://www.academia.edu/3133859/When_J ... Luxembourg" onclick="window.open(this.href);return false; článek

Napadlo mě, proč se v roce 1309 nebo 1310 neřešila otázka nástupnictví prostřednictvím Boleslava Lehnického - já jsem nikde nenašla, že by tento návrh někde padl, i když to měl zmínit v jednom svém článku Rudolf Žáček. Nevíte o tom někdo?

Petr z Aspeltu byl v roce 1318 správcem země?

Tady rozhoduje o termínu soudu: http://147.231.53.91/src/index.php?s=v& ... 86&page=41" onclick="window.open(this.href);return false; zápis 54.

Ježek píše:Petr z Aspeltu byl v roce 1318 správcem země?

Tady rozhoduje o termínu soudu: http://147.231.53.91/src/index.php?s=v& ... 86&page=41" onclick="window.open(this.href);return false; zápis 54.

Ne, že bych tím chtěla kamuflovat svou neznalost (tj., že to z hlavy fakt nevím) ale figuruje v té době ještě v jiných sporech? V tomto konkrétním (č. 54) se vymáhá dlužná částka na ručiteli a zajímalo by mě, v jakých případech by ze své pravomoci (ať už zemského správce nebo mohučského arcibiskupa) v nich figuroval - tady stanovuje termín a zmiňuje podmínku jestli král přijde (si dominus rex venerit), tak by bylo logické, že tím zemským správcem byl.

Ježek píše:Petr z Aspeltu byl v roce 1318 správcem země?

Tady rozhoduje o termínu soudu: http://147.231.53.91/src/index.php?s=v& ... 86&page=41" onclick="window.open(this.href);return false; zápis 54.

Měla jsem za to, že zmizel někdy v roce 1317 a už se nevrátil...

A nevím, jestli přímo správce, v každém případě po propuštění Jindřicha z Lipé na jaře 1316 král koukal rychle uspořádat poměry, aby mohl vyrazit do Říše na pomoc Ludvíku Bavorovi a tak dále, a byla domluvena určitá rada, jíž předsedal (?) právě Aspelt. Jenže celé se to zvrtlo a Aspelt, rozezlen na pány a hlavně asi na Elišku, odjel. Nevím, jestli byl přímo správce nebo hejtman nebo jen rádce.

elizabeth píše:figuruje v té době ještě v jiných sporech?

Ne. Nejsem si vědom.

Rok to může být i předchozí, není to uplně chronologicky a nejzjišťoval sem to do podrobna

Ježek píše: Rok to může být i předchozí, není to uplně chronologicky a nejzjišťoval sem to do podrobna

Tak jsem si vzala Krále diplomata (Jana Luc. od Spěváčka nemůžu najít ). Ten uvádí Aspelta jako hejtmana, z Prahy měl odjet v dubnu 1317.

Tak už jsem ho našla, jako poslední listinu zmiňuje RBM III č. 358 s. 147 z 8. března 1317.

A Bobková píše, že Jan předal Aspeltovi správu.

Tady Boleslav slezský, jako český hejtman disponuje s odúmrtí, což je panovnický regál: http://147.231.53.91/src/index.php?s=v& ... 6&page=426" onclick="window.open(this.href);return false;

Ježek píše:Tady Boleslav slezský, jako český hejtman disponuje s odúmrtí, což je panovnický regál: http://147.231.53.91/src/index.php?s=v& ... 6&page=426" onclick="window.open(this.href);return false;

Já nevím, jaký byl rozsah té pravomoci, jestli hejtmanova moc nahrazovala tu královskou v plném rozsahu, nebo v nějakém omezeném. Nedovedu si ale moc představit, že by hejtman z řad šlechty uděloval někomu odúmrť bez dohody s králem...