Fórum zájemců o historii

Mám jeden takový, možná trochu hloupý dotaz - ohledně let, kdy Přemysl nevládl (tj. doba v zásadě před rokem 1197), nemáme o něm mnoho zpráv. V knihách se dočtete, že žil snad na dvoře míšeňských vévodů, ale nějaký podložený důvod tu není. Tak mě napadlo, opravdu nenajdeme například v zahraničních listinách o Přemyslově pohybu zmínku? Nesvědčil třeba Albrechtovi z Bogenu nebo Albrechtu Míšeňskému? Nevíte někdo o takových listinách?

Žemlička se odvolává na Novotného A při slibu pomoci Přemyslovi ze strany císaře na tohle: http://www.dmgh.de/de/fs1/object/displa ... %3A00%3A00

Zajímá mě dohoda o nástupnictví mezi Bedřichem a Konrádem, tzv. knínská, a její (ne)dodržení po Bedřichově smrti v roce 1189. Dočetla jsem se protichůdné názory - že Konrád dohodu, co se týče zajištění Bedřichovy manželky i jeho bratrů, dodržel, i to, že ji nedodržel.

Viola píše:Zajímá mě dohoda o nástupnictví mezi Bedřichem a Konrádem, tzv. knínská, a její (ne)dodržení po Bedřichově smrti v roce 1189. Dočetla jsem se protichůdné názory - že Konrád dohodu, co se týče zajištění Bedřichovy manželky i jeho bratrů, dodržel, i to, že ji nedodržel.

Osobní dotaz: to je Knín u Dobříše? Já tam mám kamaráda farářam a historie místa jej zajímá. Pro mě samého je to mimo obor.

slavicekvac píše:

Viola píše:Zajímá mě dohoda o nástupnictví mezi Bedřichem a Konrádem, tzv. knínská, a její (ne)dodržení po Bedřichově smrti v roce 1189. Dočetla jsem se protichůdné názory - že Konrád dohodu, co se týče zajištění Bedřichovy manželky i jeho bratrů, dodržel, i to, že ji nedodržel.

Osobní dotaz: to je Knín u Dobříše? Já tam mám kamaráda farářam a historie místa jej zajímá. Pro mě samého je to mimo obor.

Dalo by se to tak říct , Knín (dnes Nový Knín) - tím projíždím, když jedu za rodiči k Sedlčanům .

Dobříš není daleko, blíž možná Mníšek pod Brdy. Jedu po Strakonické v Mníšku ji opustím, pak je Nová ves pod Pleší , Malá Hraštice - tam maj výbornou zmrzlinu a pak už je Knín .

Viola píše:Mám jeden takový, možná trochu hloupý dotaz - ohledně let, kdy Přemysl nevládl (tj. doba v zásadě před rokem 1197), nemáme o něm mnoho zpráv. V knihách se dočtete, že žil snad na dvoře míšeňských vévodů, ale nějaký podložený důvod tu není. Tak mě napadlo, opravdu nenajdeme například v zahraničních listinách o Přemyslově pohybu zmínku? Nesvědčil třeba Albrechtovi z Bogenu nebo Albrechtu Míšeňskému? Nevíte někdo o takových listinách?

Ježek píše:Žemlička se odvolává na Novotného A při slibu pomoci Přemyslovi ze strany císaře na tohle: http://www.dmgh.de/de/fs1/object/displa ... %3A00%3A00

K Přemyslově pobytu v dobách vyhnanství se opravdu moc historiků nevyjadřuje. Nejvíce informací má M. Wihoda ve Vladislavu Jindřichovi. Vychází jak z výše uvedených Altašských análů, tak i z dalších análů a kronik. Proto víme, že Přemyslovi k jeho (neúspěšnému) návratu v létě roku 1197 přispěl vojskem Albrecht z Bogenu (ale je otázkou, jestli se pomoc týkala jen vojenské družiny, či zda to vypovídá o tom, že by v letech 1193-1197 trávil Přemysl čas právě u Bogena). Prošla jsem listiny bavorské, listiny windberského kláštera a další listiny, na nichž svědčí Albrecht z Bogenu, ale o Přemyslovi ani zmínka. Nesvědčí ani v žádné listině Fridricha Barbarossy (narozdíl třeba od Konráda Oty). Ještě bych si chtěla projít míšeňské listiny, jestli není něco v nich. Celkově mi to je ale dost divné - že by svým kámošům nikde nesvědčil? A čím se tedy v mezidobích živil? Předpokládala bych třeba účast na italských taženích Jindřicha VI., ale zatím také žádná zmínka.

Z čeho víme, že měl jet Bedřich na křížovou výpravu a že se jí nakonec s českou hotovostí zúčastnil Děpolt?

ty nevíš , čím se v té době živil ? Šlapal přece se Smilem z Tuhaně do rumpálu .. a házel těžce vydělané penízky do řeky .

Skoda jen, že se neuvádí do které, mohli bychom být moudřejší ohledně toho exilu

Katerina píše: Skoda jen, že se neuvádí do které, mohli bychom být moudřejší ohledně toho exilu

No, obávám se, že i kdyby tam tu řeku Dalimil uvedl, o moc moudřejší bychom nebyli.

Viola píše:
Z čeho víme, že měl jet Bedřich na křížovou výpravu a že se jí nakonec s českou hotovostí zúčastnil Děpolt?

ďábel, který českého knížete svedl, aby v době zkoušek pro celé křesťanstvo opustil Kristovu cestu tak Ansbert pranýřuje Otu, že se nezúčastnil a porušil svůj slib.

Všude se píše, že Ota složil slib v Mohuči společně s Bedřichem, ten umřel a Ota přehodil kruciátu na Děpolta. V čechách knížecích je na str. 550 pod č. 27 poznámka o pochybnostech o přijetí kříže Bedřichem u Köstera a naopak s tím počítá Novotný - mrkni tam.

Díky.

J. Dejmek ve své studii opírá smrt Děpolta o doksanské nekrologium, které navíc uvádí, že Děpolt byl donátorem tohoto kláštera.

Ježek píše:J. Dejmek ve své studii opírá smrt Děpolta o doksanské nekrologium, které navíc uvádí, že Děpolt byl donátorem tohoto kláštera.

Hele Ježku, nemáš to náhodou doma???? Toho Dejmka?

Byl jsem na tom v knihovně. Nic překvapujícího pro dnešní dobu už tam není (i kvuli tomu, že to je 2O let starý)

Máte někdo povědomí o tom, zda byl PO I. někde titulován jako Premizlaus Primus? Projížděl jsem zběžně CDB II., kde se v listinách tituluje spíše jako P. III Boemorum rex, P. ... rex Boemorum tercius, P. ... tercius rex Boemorum a podobně, nebo jen prostě P. ... rex Boemie. Za případné postřehy budu rád. Jedná se mi jen o titulaturu s užitím jeho slovanského jména. Díky.

Předpokládám, že se v této době taková titulatura ještě nepoužívala (pořadové číslo podle jména panovníka).

Nikdy sem na to takhle nenarazil.

Žemlička má myslim článek o tom, jak používal Přemysl a Otakar, ale určitě to je rozebraný i v PO1 i Počátcích.

Pokud si dobře vzpomínám, ty číslovky, jak je uvádíme my, tehdy vůbec nepoužívali - spíše používali číslovku k tomu, kolikátý je to český král, jak uvádíš.

Díky, myslel jsem si to. Do Žemličky už jsem se díval a ano, tam to použití obou jmen popisuje.

Na mincích je pořadová číslovka podle jména poprvé použita na pražských groších Václava II. - WENCEZLAVS SECVNDVS, předtím jsem to však nikde nezaznamenal.

Doufám, že to nepíšu do blbýho tématu, mám totiž pocit, že jsme to už někdy řešili, jen nevím kde...

Jde mi o sňatek Přemysla a Adléty. Traduje se, že se brali z lásky, snad proti vůli rodičů (minimálně Adlétiných), během Přemyslova pobytu v Míšeňsku. Takovou interpretaci připouští snad i J. Žemlička (teď nemám po ruce nic, do čeho bych se mohla podívat). Ohledně tohoto sňatku však tápeme, jediné vodítko nám mohou poskytnout děti a listiny k jejich rozvodu. Přemysl v listině CDB II č. 8 uvádí, že k uzavření sňatku s Adlétou došlo bez vědomí a účasti rodin a dohod o věnu. V papežských listinách se zmiňuje délka 18 a více let, resp. 20 a více (CDB II č. 9). K poslední listině M. Wihoda dodává, že šlo možná o chybu, když z jiných listin vyplývá těch 18 let.

Pokud tedy píše papež v roce 1199, že manželství trvalo těch 20, resp. 18 let, je dost dobře možné, že k uzavření sňatku došlo až v době, kdy byl Přemysl moravským markrabětem a mladším bratrem vládnoucího knížete Bedřicha, tj. po roce 1179. Přemyslovy poukazy na neuzavření sňatku po dohodě s rodinou by mohly být považovány jen za výmluvy, které měly usnadnit rozvod. Co myslíte?

Viola píše: Pokud tedy píše papež v roce 1199, že manželství trvalo těch 20, resp. 18 let, je dost dobře možné, že k uzavření sňatku došlo až v době, kdy byl Přemysl moravským markrabětem a mladším bratrem vládnoucího knížete Bedřicha, tj. po roce 1179. Přemyslovy poukazy na neuzavření sňatku po dohodě s rodinou by mohly být považovány jen za výmluvy, které měly usnadnit rozvod. Co myslíte?

Klidně to tak mohlo být. Tam by bylo dobré prozkoumat česko-míšeňské vztahy v té době.
Přemysl byl evidentně významný člen rodu už v 80. letech, hlavně z královské linie.

Ježek píše: Klidně to tak mohlo být. Tam by bylo dobré prozkoumat česko-míšeňské vztahy v té době.

Tak mám další úkol.