Fórum zájemců o historii

Omlouvam se za tenhle zdanlive na nic nenavazujici a neodpovidajici prispevek. Ale zalozeni tematu Rudolf Habsbursky, rimsky kral, mi bylo zapovezeno s tim, ze Rudolf patri sem. Tak ho sem na radu Jirika prekladam. (Ať nevypadám jako úplný blázen, tak doplňuji, že prvních 8 příspěvků sem bylo skopírováno z Habsburků v našich dějinách do roku 1526)

Jeden biskup o Rudolfu I. Habsburském napsal:"Pane Bože na nebesích, seï pevnì na svém trùnu nebo Ti ho ten Rudolf také zasedne." Co rekneme my o tomhle nesmirne uspesnem panovnikovi? Co lze rict o muzi, ktery neprimo zpusobil zahubu obou manzelu kralovny Kunhuty (Premysla Otakara i Zavise) ale take se dokazal z chudych pomeru bezvyznamneho ghibbelinskeho svabskeho hrabete vyhoupnout az na post rimskeho krale podporovaneho papezem? Rudolf si velmi pral byt i rimskym cisarem se synem Rudolfem po svem boku. Stal se tak vlastne zakladatelem Habsburske dynastie, ktera casem ovladla nejen stredni a jizni Evropu, ale i Nizozemi a Pyrenejsky polostrov.

Dìkuji a na tvoji výzvu rád reaguji...

Když nepøíliš movitý ale urozený hrabì Rudolf z Habsburku v r. 1212 pøipojil svoji peèe k Zlaté bule sicilské, ani ve snu ho nenapadlo, tím ménì krále Pøemysla Otakara I., že jejich vnuci se støetnou na bitevním poli jako nesmiøitelní odpùrci, jako nepøátelé doslova na život a na smrt.
A když jsem bitvu na Moravském poli nazval „prvním varováním pøed Habsburky“, by v otázce, nebylo to náhodou. Rudolf I. se stal skuteènì jakýmsi pomyslnì zvednutým ukazováèkem, který mìl pøimìt okolní Evropu minimálnì ke zpozornìní. Na scénu evropské politiky totiž vstoupil nový, sebevìdomý hráè a to tak razantnì, že než se velký Pøemyslovec jednoznaènì podcenivší Habsburkovu volbu øímským králem vzpamatoval, bylo jaksi pozdì. Strategická iniciativa byla již na stranì Habsburka. Rudolf jako by pøedznamenával další vývoj ve støední Evropì a to bez ohledu na to, že v zemích Koruny bylo toto pøímo fatální smìøování na èas bohudík pøerušeno Lucemburky, Jiøím z Podìbrad a polskými Jagellonci. Pøemyslovci v zápase s Habsburky prohráli ještì jednu bitvu, bitvu rozhodující, a to „bitvu rodu“. Co tím mám na mysli? Zatímco populaèní køivka Pøemyslovcù padala prudce dolù, u Habsburkù tomu bylo pøesnì naopak. Prostì se množili jako králíci v Austrálii a to i za cenu pøíbuzenských vztahù. Ale abych neodboèoval…
Rudolf Habsburský poprvé v dlouhých dìjinách tohoto rodu poèínajících nìkdy v 11. st. na soutoku Aary a Reussy v dnešním Švýcarsku, na hradì Habichtsburgu, naznaèil nejpøesvìdèivìji jeho ambice. Totiž hlavnì politické a diplomatické, s nimiž nerozluènì ruku v ruce jdou ty mocenské. S vojenskými, nebo chcete-li váleènickými tomu již bylo horší, i když právì Rudolf byl v této souvislosti výjimkou, ale potvrzující pravidlo. Do bitvy u Suchých Krut byl Habsburk vítìzným diplomatem a politikem, král Železný a zlatý byl vítìzem „pouze“ na bitevních polích. Po bitvì na Moravském poli si Habsburk mohl pøipsat i rozhodující body jako voják…

_________________
Nepřátel se nelekejte a na množství nehleďte !

Jiriku, dekuji. Je zajimave, ze do roku 1273 nez se stal ( teda byl zvolen) rimskym kralem je o nem znamo strasne malo, viz. http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/905 ... habsbursky ( Dnes ale mam v te Wikipedii zalibu). Ja napriklad vim pouze to, ze podporoval posledniho Staufa Konradina a ocitl se za to v papezske klatbe. Zrejme budoval sve sidlo. Ale to take nijak vyznamne nebylo. A najednou se objevil hrabe z Habichtsburgu, chudy jako kostelni mys na politicke scene a porazil velikeho ceskeho krale Premysla, se vsim jeho bohatstvim. Stacilo na to popichnout Premysla "odebranim" rakouskych zemi, ktere Premysl s takovou obeti vyzenil. Pak to slo dost rychle. Vyvolani nepokoju slechty ve Styrsku, Rakousku a klatba podporena papezem, salcbursky arcibiskup a ceska slechta ( Vitkovci a Hrabisici) a pak Moravske pole.( Proc se ty temata tak prolinaji? Zeptala bych se: byl nekdo z vas se podivat na miste bojiste?) Pak jiz prvni vlada habsburku v zemich ceskych a to - Rudolfa, alespon na Morave, kdyz v Cechach se mu usadil Ota Braniborsky. Proc myslite, ze se snazil do Cech "upichnout" jen Gutu, zatim co jeho jeste neoblibenejsi syn Albrecht( ona totiz mezitim ta rakouska a styrska slechta poznala, ze Premysl byl opravdu "zlaty") sem rovnou roku 1306 "nasackoval" syna Rudolfa (vnuka stejnojm. rimskeho krale, Albrecht se zde pak choval tak, ze Habsburci mohli na Cechy nejakou dobu zapomenout!)? Ja o tom cetla, ale nemohu si vzpomenout jaky byl zaver, proc Rudolf nakonec Moravu vyklidil a do Cech se vubec nedostal?

Muze nekdo, to odbocime od Rudolfa, nastinit historii prvnich Habsburku? Ja kuprikladu nevedela tak zakladni info, ze podepsali zlatou bulu sicilskou. Nejak rychle jsme se tady totiz dostali k Rudolfovi a jeste predtim tady na foru v tomto tematu "vladl" Albrecht, zet Zikmunduv. Napravi nekdo toto opomneni? Jak zajiste vite v dobe do roku 1250 ( rekneme 1233) se uplne dobre neorientuji, takze pomoci nemohu.

citace z listu Pøemysla Otakara II. papeži: "poctou svaté koruny vyznamenali jistého ménì vhodného hrabìte"

Habsburkové mìli být zakladateli kláštera Muri nìkdy v polovinì 12. století a tamìjší mniši napsali genealogii rodu, na jejímž základì lze habsburský rod odvozovat od jistého Guntrama, zvaného Bohatý, který žil nejspíše v druhé polovinì 10. století. Podle Acta Murensia založil klášter Muri v r. 1020 Ratbod, vnuk Guntrama a hrabìte z Klettgau, bratr Rudolf založil klášter Ottmarsheim v Horním Alsasku a Werner (bratr nebo švagr Ratbodùv, biskup štrasburský) založil na soutoku Aary a Reussy hradištì Habichtsburg. Jako hrabì z Habsburgu je pøíslušník rodu doložen písemnì poprvé k roku 1108.

Rudolf I. Habsburský na náhrobku

_________________
Prožitek není to, co se vám stane, prožitek je to, jak naložíte s tím, co se vám stalo!

Dámy a pánové,

Potøebovala bych do svých èlánkù doložit dvì informace:

první z nic:
Než se v Norimberku sešlo øíšské vojsko, zaznìla z Rudolfovy strany výzva, aby se øíšští poddaní v Rakousku, Štýrsku a Korutanech chopili zbraní a svrhli èeskou správu.
Prolezla jsem Regesta imperii kolem 1. záøí 1276, kdy byla v Norimberku øíšská vojska i pan král Rudolf. Na tuto výzvu pak navazuje vyhlášení Fridricha z Walchenu, arcibiskupa salzburského, na které jsem se ptala ve Vítkovcích a na které jsem si doložení v Regestech imperii našla. Je to Fridrichovo prohlášení, jenž hrozí exkomunikací každému, kdo by setrvával po boku èeského krále ( Regesta imperii VI 1 è. 598), obsáhlejší znìní zde a v nìmèinì: http://ri-regesten.adwmainz.de/index.ph ... regest,%20

No, ale zpìt k problému, nìjaký aspoò trochu schopný nìmèináø, mohl by mi øíci, zda mùžeme v Regestech doložit tu Rudolfovu výzvu, na niž se v úvodu ptám, a zda by se mohlo jednat o tu listinu 588b ze srpna 1276? (viz:

http://ri-regesten.adwmainz.de/index.ph ... regest,%20
)

Druhá vìc:

Poèátkem roku 1277 Rudolfovi rytíøi opanovali Pernegg a další lokality.

info je z Vaníèkových velkých dìjin ale prolezla jsem leden a únor 1277 Regest imperii VI 1... a nic jsem jako doklad nenašla...

Mohl by mi nìkdo pomoci i s tím?

Všem ochotným pøedem dìkuji.

_________________
"Prima lex historiae est, ne quid falsi dicere audeat" (Cicero)

Tak to nevím, ale mohlo by být nìco v kronikách - tøeba na MGH kroniky jsou (aspoò nìkteré), jen se v tom blbì hledá... Taky jsem do Ostatního dávala odkaz na nìkteré Fontes Rerum Austriacarum, v tom se ale taky blbì hledá . Nebo mùžeš zkusit napsat pøímo Vaníèkovi, kde to našel .

_________________
Loyaulté me lie.

In diesem und den zwei folgenden schreiben liegt der ursprüngliche plan für den krieg von 1276 vor; er stimmt in der grundidee überein mit jenem, den erzbischof Friedrich von Salzburg schon zu anfang 1275 entwickelt hatte: primo infestetis regem Bohemie circa partes Bohemie ut sic ab Austria discedere compellatur, deinde per comites Goricie circa partes Styrie infestetur, tunc demum locus est ut milites vestri in Austriam transeant (n. 336).

Mohl by mi, prosím, nìkdo pomoci s tímto nìmecko-latinským úryvkem z Regest imperii VI 1 è. 577?

_________________
"Prima lex historiae est, ne quid falsi dicere audeat" (Cicero)

Ono jsem měla prolézt spíše prosinec, neboť ta informace se nachází zde:

Regesta imperii RI VI 1, č. 639

"dass auch Rudolf bei seinem versprechen bleiben und rückgängig und gut machen werde, was seit dem friedensschluss wider denselben geschehen, so die gewaltsame entreissung der burgen Perneck (nördl. Horn) und Weikhartschlag (westl. Krems)"

Jsem z toho tak radostná , že založím Rudolfovi téma. Myslím, že římský král si to zaslouží!

_________________
"Prima lex historiae est, ne quid falsi dicere audeat" (Cicero)

Dlouhou dobu bojuju o založení tématu pro krále Sv. říše římské, jenž byl podle arcibiskupa mohučského „mužem opatrným a jemným … mravů zdrženlivých.“ ( MGH Constitutiones et acta publica imperatorum et regum III. č 15, str. 18). Naopak basilejský biskup, jehož zkušenosti s "lapkou z Porýní" byly trochu odlišnějšího charakteru na jeho asresu pronesl: : „Bože na nebesích, seď pevně na svém stolci, nebo ti jej ten Rudolf také zasedne…“. Úvod obstaraly dva zcela protichůdné názory na Rudolfa, teď pojďme k faktům.

Rudolf Habsburský byl hrabě ze starého rodu, jenž měl své državy na horním Rýně a pomezí jižního Švábska. Při soutoku Aary a Reussy, mezi Basilejí a Curychem postavil jeden z jeho předků hrad Habichtsburg, od něhož hrabě odvozoval své rodové jméno.

Vzhledem k tomu, že nesouhlasím s tím, aby se příspěvky o muži jehož si zejména falckrabí Ludvík a arcibiskup mohučský vyvolili k tomu, aby se stal římským králem, se nacházela v Pozdním středověku, který nám začíná od roku 1378, tedy více jak 100 let od Rudolfova zvolení a skoro 100 od jeho smrti, má nyní Rudolf své vlastní téma. Římským králem se stal 1. října 1273, kdy byla falckrabímu Ludvíkovi dána od pěti volitelů dobrá vůle i plná moc, aby oznámil veřejně volbu římského krále (Regesta imperii VI 1, v internetové podobě nečíslovaná listina, název: Konigswahl, v psané podobě dokumentu Seite (str.) 1).
Bude nám asi trochu kolidovat s Přemyslem Otakarem II, se Závišem, s Václavem II. a i s princem Konradinem, přesto si myslím, že si minimálně pro svůj zásah do našich dějin samostatné téma zaslouží. Jen vás prosím o chvilku strpení než sem přesunu všechny příspěvky, které sem patří, pak můžeme zahájit diskusi. Díky.

_________________
"Prima lex historiae est, ne quid falsi dicere audeat" (Cicero)

Takže, dámy a pánové, kolegyňky a kolegové, no prostě přátelé, tímto považuji diskusi na téma Rudolf I. Habsburský za zahájenou Konečně

_________________
"Prima lex historiae est, ne quid falsi dicere audeat" (Cicero)

Moje milá, toto je ale pitomá věta, to jsi o tom Rudolfovi věděla ale fakt málo
... protože Rudolfa podporoval bezvýhradně jenom Řehoř X. po slibu podpory proti Anjouovcům, který dal Rudolf právě bývalemu legátovi v Palestině, aniž by příliš v Itálii zdůrazňoval svá říšská práva, ale naopak uznával zde představy papežství .(RI VI 1 č. 112, MGH Constitutiones et acta publica imperatorum et regum III. (Legatio altera ad pontificem) č 34, str. Projevy úcty a oddanosti římského krále papeži naznačovaly, že se blíží Řehořem tolik očekávaná křížová výprava do Palestiny k obnově Království jeruzalémského.

podpora Inocence, Jana a dalších papežů už byla s ale... a s obavou z příliš schopného Rudolfa.

_________________
"Prima lex historiae est, ne quid falsi dicere audeat" (Cicero)

Odkaz nefungoval, tak mi nic jiného nezbylo, než kopírovat z Wikiny
.
Habichtsburg Za tohoto hradu se dostal daleko. Tomu se říká kariéra.
http://map.search.ch/habsburg/schloss-habsburg
Habsburg (nesprávně Habsburk; původně Habichsburg) je hrad ve švýcarském kantonu Aargau nad řekou Aare 30 kilometrů severozápadně od Curychu, ze kterého pochází rod Habsburků. Hrad byl vystavěn počátkem 11. století jejich předky, leží na území obce Habsburg, jedné v tehdejším panství Habsburků Eigenamt.

Habsburkové zde pod tímto jménem, které si dali kolem roku 1100, sídlili ve 12. a 13. století.

[editovat] Legenda a jméno

Podle legendy pojmenoval Radbot, jeden ze stavitelů hradu, hrad Habichtsburg (Jestřábí hrad) podle jestřába, který usedl na jeho zdech.

Pravděpodobnější ale je, že hrad dostal jméno ze staroněmeckého hab, haw, které znamená brod, přechod přes řeku, a které označuje funkci hradu, hlídat altenburský brod u dnešního městečka Bruggu (česky „Most“) na řece Aare.

Od roku 1700 se jméno hradu Habichtsburg zkrátilo na jméno Habsburg.

[editovat] Historie

Archeologické průzkumy z konce 20. století odhalily na vrcholku, kde dnes stojí hrad, stopy z doby bronzové a Římanů.

Hrad nechali vystavět kolem 1020-30 (zřejmě) Radbot a jeho bratr Werner ze Štrasburku. Habsburkové zde sídlili dvě století, kolem 1220-30 se přesídlili do nově založeného města Bruggu.

Poté co se zájem a činnost Habsburků - nejen jako katolíků, ale i poražených ve válkách proti jejich rozpínavosti - přesunuly na východ, na přelomu 13. a 14. století, ztratil hrad na významu a jako válečná kořist přešel na Staré spříseženstvo (první švýcarský spolek). Přecházel z jednoho vlastnictví do druhého - páni z Wülpelsbergu, z Wohlenu, 1420 z Grifensee (Greifensee), 1457 Bernský stav, 1469 klášter Königsfelden - a postupně upadal, až v roce 1803-4 přešel do vlastnictví kantonu Aargau, který začal renovovat zachovalou západní část původního hradu.

Hrad Habsburg

* Habsburg (Burg) - http://hls-dhs-dss.ch/textes/d/D11153.php
heslo v Historickém lexikonu Švýcarska (DHS / HLS / DSS) na jeho stránkách dhs.ch
* Schloss Habsburg http://www.bus-ab-brugg.ch/touristik/ha ... sburg.html - dějiny, legenda, informace, fotografie a obrazy

_________________
Všechno je jinak.
Poznávej cesty Páně.

Ono toto téma má být převážně o Rudolfovi, téma o Habsburcích, jakož i zakladatelích rodu, hradu samotném apod. máme zde.

_________________
"Prima lex historiae est, ne quid falsi dicere audeat" (Cicero)

Kdysi jsem na Discovery nebo kde viděl dokument o některých hradech v Porýní a jejich historii. A byl tam jeden hrad, který obýval jeden z obzvláště krutých loupežných rytířů, jenž ovšem neměl to štěstí jako kolega Rudolf, který se i přes svou lapkovskou minulost nakonec stal králem.
Těch hradů je tam spousta, měly chránit kupeckou cestu, ale jejich obyvatelé se živili spíš loupením, včetně Rudýnka.
Ale on se Rudla stal králem Rudolfem I. a rozhodl se, že udělá pořádek. Tak vzal vojsko a jezdil od hradu k hradu a dělal "habsburský pořádek". Až došel k onomu hradu a vyzval loupežného rytíře, aby se vzdal. On ovšem odmítl a tak Rudolf přikázal zaútočit. Nakonec hrad dobyl a odsoudil jeho držitele s rodinou k smrti stětím hlavy. Rytíř měl čtyři syny, jeden z nich byl ještě skoro dítě. Prosil Rudolfa, aby ušetřil alespoň jeho.
Rudolf se tedy s rytířem dohodl, že pokud potom co jej popraví, přejde bez hlavy okolo svých synů, nechá naživu ty, kolem nichž projde.
Rytíř poklekl a kat vykonal rozsudek.
A všichni přítomní pak sledovali hrůzné divadlo, rytíř bez hlavy prošel kolem svých vedle sebe stojících synů a rázoval si to směrem k Rudolfovi. Toho se zmocnila taková hrůza, že vzal nohy na ramena a s křikem utekl pryč.
Ti co byli kolem zůstali jako přikovaní a strachy se nezmohli vůbec na nic.....
Rudolf prý ujel a už se ani neohlédl.
Ale jméno hradu si nepamatuju, jedině, že by místní němčináři prošli porýnské hrady a zkusili ho najít.

_________________
"Bùh je všude, proto je i ve mnì, stejnì jako v Tobì"

Violka mě včera přivedla na nápad udělat rekonstrukce Rudiho cesty po MP 1278 z Moravy do Čech:

Římský král Rudolf se rozloučil se svými neukázněnými uherskými spojenci (RI VI 1, 1002a) a rozbil svůj tábor nejdříve u Dyjákovic - připomínán mezi 29. srpnem (RI VI 1, 1001) a 5. zářím(RI VI 1, 1003) a poté v prostoru mezi Rosicemi( RI VI 1, č 1012,1013), Ivančicemi (RI VI 1, č. 1008) a Oslavany(Ri VI 1, č. 1010,1011), přičemž za vlastní sídlo si s největší pravděpodobností zvolil oslavanský klášter cisterciaček(Listina RI VI 1, č. 1011 - z kláštera v Oslavanech). V těchto leženích přijal nejdříve olomouckého biskupa Bruna a některé moravské barony přicházející s příslušným holdem a poté též delegace moravských měst(RI VI 1, č.1007 -Znojmo, 1008 -Olomouc,1010 -Přerov, 1012 - Hlubčice, 1013 - Pohořelice jižně od Brna,1014,1015-Brno, 1016-Jihlava) , které se přišly vítězi poklonit, jak dosvědčují písemnosti vydané mezi 20. a 29. zářím (RI VI 1 č. 1008-1012) (Libor Jan, Běda zemi, jejíž král je dítě, str 6)
V dané situaci se rozhodl římský král k zásahu a vytáhl v čele svých, již značně ztenčených oddílů, k moravskočeské hranici. Zastavil se ovšem na dvanáct dnů u Habrů (RI VI 1, č. 1019a - přesně zmíněno těch 12dní) poblíž vilémovského kláštera(RI VI 1, č. 1019b). (Libor Jan, Běda zemi, jejíý král je dítě, str 7)

...teď je tady ta Violčina RI VI 1 č. 1020 z Mittelbergu a pokračujeme...

Z jihozápadní Moravy (regest o obsazení Moravy je RI VI 1, 1006) zamířil do Čech také římský král Rudolf, který považoval Čechy za uprázdněné říšské léno a vyzval české pány a města(Morava už to udělala), aby mu složili hold(RBM II, č. 1152, s. 494-495 (pouze formulář)). Na to reagovala královna Kunhuta , která pochopila, že jedině Rudolf může vytlačit ze země Otovo vojsko, a rozhodla se postupovat v souladu s římským králem (RI VI 1, č.1018 ). Byla ochotná jej podpořit, ale její podmínkou bylo schválení správy Jindřicha Vratislavského v Čechách a jeho jmenování poručníkem mladého krále Václava.
V říjnu (16. nebo 17.) 1278 se Kunhuta sešla v sedleckém klášteře nedaleko Kutné Hory s římským králem Rudolfem(17. října píše Rudolf ze Sedlce královně Anně - (RI VI 1, č. 1021), někdejším svým nepřítelem číslo jedna. Ten zde čekal na posily, které dorazily pravděpodobně 15. října a v jejich čele stáli arcibiskup salcburský Friedrich z Walchen a biskupové Jan z Gurku, Jan z Chiemsee, a Gerhard Lavantský a Wernhardem Sekovský; o tři dny později pak dorazil s dalšími třemi sty jezdců i rýnský falckrabě Ludvík(RI VI 1, č. 1020a). Výsledkem jednání mezi římským králem a Kunhutou bylo uzavření konečné mírové smlouvy(RBM II. č. 1154, RI VI 1, č. 1022) , v níž se královna podřídila i se svými dětmi vůli římského krále, potvrzené dvojitým zasnoubením královských dětí (s pojištěním příjmu z věna) – českého krále Václava s Rudolfovou dcerou Gutou a Rudolfova stejnojmenného nejmladšího syna s Kunhutinou dcerkou Anežkou. Ujednání královna odpřisáhla před basilejským biskupem Jindřichem z Isny(RBM II. č. 1153, RI VI 1, č. 1023). Zprostila přísah své věrné a podřídila je králi Rudolfovi(vyplývá z formuláře RI VI/1, č. 1023, RBM II. č. 1153). (Záviš a Kunhuta, verze sborník, str. 2 )

_________________
"Prima lex historiae est, ne quid falsi dicere audeat" (Cicero)

Podle RI VI. 1021 byl Rudolf 17. října u Sedlce a 16. listopadu je již doložen v Jihlavě (RI VI. 1027), zřejmě mezi tato dvě data lze umístit jednání o osudu Českého království i královských dětech.

_________________
Loyaulté me lie.

POdle RI VI 1 č. 1027a už v Jihlavě těsně po 17. listopadu ale měla být ta královská svatba (26.11. už byl Rudi v Ivančicích RI VI 1 č. 1030) Do toho se mělo vměstnat ještě rozhočí řízení knížat (světských i církevních) ohledně Rudiho a Oty V., kteří proti sobě stáli s vojsky (Ota u Kolína lze doložit RI VI 1 1026a a Rudolf u těch Haber taky lze doložit RI VI 1, č. 1019a ) Z té Jihlavy je listina, kterou jmenuješ a která není formulář vydaná pro Konráda dem Sennen, což byl, nepletu-li se jihlavský měšťan. Z toho Sedlce 17. října je taky něco, co není "jen" formulář?

_________________
"Prima lex historiae est, ne quid falsi dicere audeat" (Cicero)

Obvávám se, že opravdu jen formulář.

_________________
Loyaulté me lie.

Neví někdo, jak se dostat k tomuhle: Martin Gerbert, Codex epistolaris Rudolphi I.? Že by zas národní knihovna nebo nějaká univerzitka? Violko, Ježku?

_________________
"Prima lex historiae est, ne quid falsi dicere audeat" (Cicero)

V Národní to nemají.

_________________
Loyaulté me lie.