Fórum zájemců o historii

Prosím prosím, odkud čerpáme informace o přesném datu Vašíkova narození?

Viola píše:Prosím prosím, odkud čerpáme informace o přesném datu Vašíkova narození?

Takže Kateřina Charvátová ve Václavu II. píše:

"Dne dvacátého sedmého září 1271 se na Pražském hradě narodilo dlouho očekávané ditě"

K Charvátová, Václav II., král český a polský, s.18, následuje omáčka a pak přijde to, co Tě zajímá:

"Kronikáři se o narození budoucího krále příliš nezajímali.ZK uvádí pouze denní datum, kdy přišel na svět, Druhé pokračování Kosmovy kroniky zmiňuje, že se narodil na Pražském hradě v paláci českých králů, kde rodina P. O. II. sídlila."

tamtéž
a pak už paní Charvátová popouští uzdu fantazii

Šusta v Soumraku Přemyslovců doložení nemá, pouze konstatuje to datum...

Děkuji. Mně přišlo divný, že k narození jeho sester je těch informací mnohem víc.

Viola píše:Děkuji. Mně přišlo divný, že k narození jeho sester je těch informací mnohem víc.

Ještě vydrž prohledávám Palackého...
Tak taky nic...

Katerina píše:....A pokud se nemýlím hodně dětí byla habsburská filosofie a tradice, vždyt její otec sám měl snad dokonce 21 dětí s 1 manželkou.

Rudolf měl dvě manželky, děti měl jen s první. Jestli 21 nevím, ale dospělých jich posléze bylo 9 s ní a 1 nelegitimní levoboček, pozdější Albrecht I ze Schenkenbergu, hrabě Lowensteinský.

Poslední Přemyslovci ztrací na vejšce.Václav možná byl i vyšší, než jeho otec, ale byl totálně podvyživený.Proto se o jeho tělu psalo, jako o kostřičce, nebo tělíčku.
Přesto P.O II. je lehce nad průměrem se svou vejškou.Ale ve všobecné rovině je tento rod nadprůměrně vysoký, dokonce mohli přesahovat i dnešní průměr, postavou hřmotnou - silnou konstrukcí (i Sv.Václav byl na svou dobu habán) a co mne zarazilo ze všeho nejvíc, je mimo lebečních švů, extrémní odolnost jejich zubů proti kazivosti a bílej chrup.

Překlad jedné z listin vztahující se k dubnovému příměří mezi snesvářenými šlechtickými stranami:

RBM II. č. 1311, s. 565 -566

Slovosled bude nejprve stejný jako v listině latinské, další krok bude upravit to tak, jak by byla formulována tato listina, kdyby byla česky... ( I když kdyby jsou chyby a kdyby pes ..., dál by doběhl).

"Václav král český příměří hlídat s barony českými slibuje.

Jelikož/že my slibujeme beze všeho postranního úmyslu/lsti a kliček/úskoků, jak za nás, tak za všechny a jednotlivé rádce, barony naše a kterékoliv naše držitele, hlídat příměří, za druhé že/koho ustanoví ty/ony (? eas 4. p. plurálu od ea) nejjasnější pán a otec náš Rudolf, král římský, ustavičně/pořád/veskrze k osmi Letnicím prvních budoucích, s Purkartem, Zbyslavem, a ostatními držiteli tytéž (? eisdem, zájmena fakt nejsou moje silná stránka), tak přece (však) že skrze prohlášených a jakýchkoliv prohlášených věrných beze všech úskoků/lsti/tajného(postranního) úmyslu příměří bez přestání/stále k předtím řečeným osmi ](Letnicím) je počítáno/počítá se a jestliže kdokoliv z dříve prohlášených dá nám po dni čtvrtém (t. j. středě) po svedení dohromady (? conductum - pravděp. setkání) Velikonoc prvních budoucích, otevřený list, který slibuje vskutku věrně, že řečené příměří neporušené bez přestání/neustále k předtím řečenému termínu zachovávat bude nebo .. opevnění posílí."
Kdokoli vpravdě smlouvu řečenou svou pečetí nebo některého z předtím řečených opevnění od této doby a předtím řečeného dne čtvrtého nám nedal, od tohoto příměří výlučného a jiného/dalšího vnitřního( příp. uvnitř/hluboko/zevnitř/ze srdce) se má/drží se/se má v majetku. Kdokoli také z rádců našich věrných a také držitelů/dědiců (adheribus) řečené příměří nezachová, tehdy H. (Hynek z Dubé) stolník náš a ... vstoupí na 6 dní od dne napomenutí/napomínání, jež se stane tomu/onomu, město pražské nebýt opuštěno od něj, až dokud tomu, co bude příměří poškozovat/narušovat vyhověno/učiněno nebude, přesně jak se sluší bude také spravedlivý (po právu jsoucí). A jestliže snad učinit zadost nechce/nepřeje si/není ochoten, tehdy má bezectným a mimo zákon stojícím od všech být považován, a námi a od všech těch, komu porušení příměří předešlého držel, protože (být) nevěrným a mimo zákon stojícím se vyhne, a od nás a těch všech, kteří předešlé (příměří) drželi pevně/věrně toho zrovna jako nepřítele a narušitele míru také svorně pronásledujeme, a nicméně řečený Hynek stolník a ...dříve než opustí město pražské učiní zadost tomutéž (za totéž). Jestliže vpravdě někdo z předtím jmenovaných, s kterými řečené příměří hlídat slibujeme nebo jejich dědicům příměří řečené naruší/poškodí, Burchardus de... a ... vstoupí po sedmi dnech a dni napomenutí, jež se stane tomu/témuž (que fiet eis)?, (do) města pražského neodejít z něho, dokud tomu, co bude příměří poškozovat/narušovat vyhověno/učiněno nebude, přesně jak se sluší bude také spravedlivé/po právu jsoucí.Jestliže však, zadostiučinění dát by snad nechtěl, tehdy má povinnost nepřítelem, bezprávným a mimo zákon stojícím ode všech odsouzen být a tomu, koho týž narušitel by se držel (?) příměří to jako (by) nepřítele a narušitele míru pronásledoval a nicméně řečený Purkart ... dříve než opustí město pražské učiní zadost za téhož. To také je přidáno, jelikož za dříve řečeného příměří času současného (?) o/z nového opevnění má povinnost postavit a ani dřívější postavené být zničeny nemají, ale tak jako nyní skrze celý čas příměří musí setrvat. Ale jestliže vskutku jeden z oněch, kdo mají vstupit do města pražského nevyhoví, tehdy onen jediný vstoupí do města předřečeného (jmenovaného), nevystoupí z něj, až dokud poškozený nebude odškodněn a ostatní nebudou vstoupit nebudou ani mít povinnost ani držet, ale jestliže poškozený bude odškodněn skrze ostatní z dříve jmenovaných nebo všech dříve než vkročí do města (pražského), toho nahradit mají povinnost a zadostiučinění vyniknuvšího do města vkročí a nebude drženo se mu nikterak stranit/vyhýbat. Jestliže vskutku jeden nevykoná učinit zadost nebo dříve než vkročí do města pražského poškozenému zadostiučinění neprovede, tehdy všichni, kdož jsou jmenováni vstoupí do města řečeného k vyhovění zadostiučinění poškozenému, přesně jak je výše předem zaznamenáno (právně). Kromě toho všechny oněm, kdo z těch samých hradů nebo beneficií k našim dosahujícím se zmocní (possident - od possido - zmocnit se, nikoli posideo - mít v držení, vlastnit) a také drží nepoutají/zaplétají/nezabraňují/nečiní nepřístupným/nepřekážejí/neznemožňují skrze nás nebo (lidi) naše v tomtéž po čase příměří předem výše zaznamenaném. Nadto kdokoli z předtím jmenovaných, kdo z protivných/nepřátelských naších stran nyní je počítán (?), obsadil od svátku sv. Martina prvního minulého ustavičně/pořád/bez přestání/veskrze/neustále k současnosti statky naše nebo mnichů nebo dalších kterýchkoli , neprodleně držet a mít povinnost odpečetit/otevřít/zmařit/splácet (? - já bych řekla vrátit, jako ty statky, původnímu majiteli). Jestliže opravdu čas příměří být určen se dotklo/stalo/dostihlo/pronikol dříve než poškozenému odškodnění poskytl, chceme nicméně, jelikož tomu, kdo z řečené strany k odškodnění učinění/vykonání předem zaznamenáni jsou, vkročili/vstoupili do města pražského a též v tam zdržovat se, až dokud poškozenému odškodněno nebude, bezpečně/klidně/bezstarostně a k místům odkud přišli, navrátit za naší důvěry i baronů věrných našich ochránců , neporušené věci té a oné družiny stejně a osob. K té žádné nové opevnění po předtím řečeném čase příměří se nepostavi od kohokoli, ale ty, které od svátku sv. Martina prvního budoucího k tomu jsou postaveny pořád neporušeny zůstanou.

elizabeth píše:Překlad jedné z listin vztahující se k dubnovému příměří mezi snesvářenými šlechtickými stranami:

RBM II. č. 1311, s. 565 -566


....

Přikládám upravený překlad. Omlouvám se, rozbor větný nebude, sice jsem s tím začala, ale bylo to tak dlouhé a tak náročné, že provedu jen z vyžádaných částí a ev. na požádání zašlu.
"Václav král český příměří hlídat s barony českými slibuje.

že my slibujeme beze všeho postranního úmyslu a úskoku jak za nás, tak za všechny a jednotlivé rádce, barony naše a kterékoliv naše dědice?/držitele, hlídat příměří, za druhé, že stanoví týchž nejjasnější pán a otec náš Rudolf, král římský, (? Eas přeložila jsem jako týchž, oněch, jelikož se domnívám, že se jedná o 4. p. plurálu od ea) bez přerušení k osmi Letnicím prvních budoucích s Purkartem z (Janovic), Zbyslavem z (Třebouně), a ostatními dědici týchž/těchtýž, tak přece (však), že skrze prohlášených/řečených a jakýchkoliv prohlášených věrných beze všeho tajného(postranního) úmyslu řečené příměří bez přerušení k předtím řečeným osmi (Letnicím) je počítáno a že kdokoliv z prohlášených dá nám od této chvíle a dne čtvrtého (t. j. středy) po svedení dohromady Velikonoc prvních budoucích otevřený list, který slibuje vskutku věrně, že řečené příměří neporušené bez přerušení k dohodnutému termínu zachovávat bude nebo .. opevnění posílivše. Kdokoli vpravdě smlouvu řečenou svou pečetí nebo některé z řečených opevnění od této doby a dohodnutého dne čtvrtého nám nedá od tohoto příměří výlučného a jiného/dalšího hluboko se má/drží se/se má v majetku. Kdokoli také z rádců našich věrných a také našich držitelů/dědiců řečené příměří nezachová, tehdy H. stolník náš a ... vstoupí na 6 dní od dne napomenutí, jenž se stane těm/oněm, město pražské nebýt opuštěno od něj, až dokud ten, co bude příměří poškozovat/narušovat, nesplní/nevyhoví přesně jak se sluší a také bude spravedlivé (po právu jsoucí). A jestliže snad učinit zadost nechce/nepřeje si/není ochoten, tehdy má bezectným a mimo zákon stojícím od všech být považován, a od nás a od všech těch, kterých právě ten narušitel příměří předtím se držel(byl stoupencem), protože/neboť být nevěrným a mimo zákon stojícím se vyhne, a nás a ty všechny, kterých předtím držel se, onoho/toho jako nepřítele a narušitele míru také svorně pronásledujeme, a nicméně řečený Hynek stolník a ..., dříve než opustí město pražské učiní zadost za téhož. Jestliže vpravdě někdo z předtím jmenovaných, s kterými řečené příměří hlídat slibujeme nebo jejich dědiců, příměří řečené naruší/poškodí, Burchardus de... a ... vstoupí po sedmi dnech a dni napomenutí, jež se stane těm/oněm (que fiet eis)?, město pražské neodejduvší z něho, dokud onen, co bude příměří poškozovat/narušovat, nevyhoví, přesně jak se sluší a také bude spravedlivé/po právu jsoucí.Jestliže však, zadostiučinění dát by snad nechtěl, tehdy je povinen/musí nepřítelem, bezprávným a mimo zákon stojícím ode všech odsouzeným být a ti, kterých týž narušitel příměří se držel (byl stoupencem), jeho jako nepřítele a narušitele míru pronásledovat budou, a nicméně řečený Purkart a ... dříve než opustí město pražské, učiní zadost/vyhoví za téhož. To také je přidáno/navýšeno, jelikož po dříve řečený čas příměří žádné z nových opevnění nesmí být postaveno a ani dříve postavené být zničeny nemají, ale tak jako nyní skrze celý čas příměří musí setrvat. Ale jestliže vskutku jeden z oněch, kdo mají vstupit do města pražského nevyhoví,učinit zadost poškozenému, tehdy onen jediný vstoupí do města předřečeného (jmenovaného), neodejde z něj, až dokud poškozený nebude odškodněn a ostatní nebudou (za)drženi a ani mít povinnost vstoupit, ale jestliže poškozený nebude odškodněn skrze ostatní z dříve jmenovaných nebo všech dříve než vkročí do města (pražského), toho nahradit mají povinnost a zadostiučiněním splněným do města vkročí a nebude držen se mu nikterak stranit/vyhýbat. Jestliže vskutku někdo nevykoná zadostiučinění nebo dříve než vkročí do města pražského poškozenému zadostiučinění neprovede, tehdy všichni, kdož jsou jmenováni vstoupí do města řečeného k vyhovění zadostiučinění poškozenému, přesně jak je výše předem zaznamenáno (právně). Kromě toho všichni ti, kteří z těch samých hradů nebo beneficií k nám dosahujících se zmocní (possident - od possido - zmocnit se, nikoli posideo - mít v držení, vlastnit) a také zadrží, nepoutají/zaplétají/nezabraňují/neučiní nepřístupným/nepřekážejí/neznemožňují/neohrozí skrze nás nebo (lidi) naše v tomtéž po čas příměří předem výše zaznamenaný. Nadto kdokoli z předtím jmenovaných, kdo z protivné nám strany nyní je počítán/souzen (?), obsadil od svátku sv. Martina prvního minulého ustavičně/pořád/bez přestání/veskrze/neustále k současnosti statky naše nebo mnichů nebo dalších kterýchkoli , neprodleně zadržen a má povinnost vzdát se. Jestliže opravdu čas příměří být určen/ukončen/přerušen/definován se dotkl/stal/dostihl/pronikl dříve než poškozenému odškodnění poskytl, chceme nicméně, že těm kdo z řečené strany k odškodnění učinění/vykonání předem zaznamenáni jsou, vkročili/vstoupili do města pražského a též v něm zdržovali se, až dokud poškozenému odškodněno nebude, bezpečně/klidně/bezstarostně a k místům odkud přišli, navrátit za naší důvěry i baronů věrných našich ochránců , neporušené věci té a oné družiny stejně a osob. K té žádné nové opevnění po předtím řečeném čase příměří se nepostavi od kohokoli, ale ty, které od svátku sv. Martina prvního budoucího k tomu jsou postaveny, pořád neporušeny zůstanou.

Zatím ještě ten vývoj překladů držím, ale po skončení překladu všech listin z "mého" období zde uklidím...

Překlad listiny vztahující se k dubnovému příměří mezi snesvářenými šlechtickými stranami:

RBM II. č. 1311, s. 565 -566




"Václav král český příměří zachovávat s některými barony českými slibuje.

Ať je známo (celé notum est, zde je to ve zkrácené podobě), že my slibujeme beze všeho postranního úmyslu a úskoku jak za nás, tak za všechny a jednotlivé rádce, barony naše a kterékoliv naše stoupence, zachovávat příměří, podle toho jak je ustanovil/určil nejjasnější pán a otec náš Rudolf, král římský, 8 dní po Letnicích následujících (prvních budoucích) s Purkartem z (Janovic), Zbyslavem z (Třebouně), a ostatními stoupenci jejich, a to tak, že skrze prohlášených/dříveřečených a kohokoliv z prohlášených/dříveřečených věrně beze vší lsti řečené příměří až k předtím řečeným osmi (dnům), ať je zachováno/ dodrženo/ kéž se zachová/se dodrží a že kdokoliv z prohlášených/předřečených dá nám od této chvíle a dne čtvrtého (t. j. středy) po první neděli po Velikonocích následujících otevřený list, jímž ať slíbí pravověrně, že řečené příměří neporušené/bez přerušení k dohodnutému termínu bude zachovávat nebo .. ochranou/záštitou/opevněním posílivše. Kdokoli vpravdě list řečený opatřený svou pečetí nebo pečetí někoho z výše psaných od této doby a dohodnutého dne čtvrtého nám nedá, od tohoto příměří bude považován za vyloučeného a odcizeného/nepřátelského . Kdokoli také z rádců našich věrných a také stoupenců našich řečené příměří nezachová, tehdy H. stolník náš a ... vstoupí po 6 dní od dne napomenutí, jenž se stane jim/jehož se jim dostane, do města pražského a neopustí ho, až dokud ten, co bude příměří poškozovat/narušovat, nesplní/nevyhoví přesně jak se sluší a také bude spravedlivé (jak je to po právu). A jestliže snad učinit zadost nechce/nepřeje si/není ochoten, tehdy má za bezectného a mimo zákon stojícího od všech být považován, a od nás a od všech těch, ke kterým onen narušitel příměří předtím patřil/náležel, a tak jako má nevěrným a mimo zákon stojící se má vyhýbat nám a těm všem, ke kterým předtím naležel/patřil, onoho/toho jako nepřítele a narušitele míru a svornosti pronásledovat budeme, a nicméně řečený Hynek stolník a ..., dříve než opustí město pražské, učiní zadost za téhož. Jestliže vpravdě někdo z předtím jmenovaných, s kterými řečené příměří zachovávat slíbili jsme nebo těm co k nim náleží/patří, příměří řečené naruší/poškodí, Burchardus de... a ... vstoupí po sedmi dnech ode dne napomenutí, jež se stane jim, do města pražského a neopustí je, dokud onen, co bude příměří poškozovat/narušovat, nevyhoví, přesně jak se sluší a také bude spravedlivé/podle práva.Jestliže však,snad zadostiučinění dát by nechtěl, tehdy jako nepřítel, bezprávný a mimo zákon stojící ode všech odsouzen má/je povinen/musí být a ti, ke kterým onen narušitel příměří předtím patřil/náležel, jeho jako nepřítele a narušitele míru pronásledovat budou, a nicméně řečený Purkart a ... dříve než opustí město pražské, učiní zadost/vyhoví za téhož. To také je doplněno, že po dříve řečený čas příměří žádné hradby nesmí být znovu postaveny a ani dříve postavené být zničeny/zbořeny nemají, ale tak jako nyní skrze celý čas příměří nedotčené musí setrvat. Jestliže vskutku jeden z těch/oněch, kdo mají vstoupit do města pražského, dostatečný/dostačující/schopný bude, učinit zadost poškozenému, tehdy onen jediný vstoupí do města předřečeného (jmenovaného), neodejde z něj, až dokud poškozený nebude odškodněn a ostatním nebude bráněno a ani jim nesmí být bráněno vstoupit nebudou drženi ani nuceni , ale jestliže poškozený bude odškodněn skrze onoho z dříve jmenovaných nebo všech, dříve než by vkročil do města (pražského), toho nahradit mají povinnost a po vykonání zadostiučinění do města vkročí a nebude mu drženo/bráněno se nikterak stranit/vyhýbat. Kdyby vskutku někdo nestačil/neposkytl vykonat odškodnění/ zadostiučinění nebo by dříve vkročil do města pražského a k zadostiučinění poškozenému by neprovedl, tehdy všichni, kdož jsou jmenováni vstoupí do města řečeného k vykonání zadostiučinění poškozenému, přesně jak je výše předem zaznamenáno (právně). Kromě toho všichni ti, kteří z oněch samých, hrady nebo beneficia k nám náležející/vážící se vlastní a také drží, nebude jim v tom zabráněno skrze nás nebo (lidi) naše v tomtéž po čas příměří předem výše zaznamenaný. Nadto kdokoli z předtím jmenovaných, kdo ze strany nám protivné nyní je považován/začleněn/pokládán, obsadil od svátku sv. Martina prvního minulého až k současnosti statky naše nebo mnichů nebo dalších kterýchkoli , neprodleně je zadržen a má povinnost/musí je vrátit. Jestliže opravdu čas příměří by měl skončit,předtím/dříve než poškozenému by mělo odškodnění být poskytnuto, chceme nicméně, aby si kdo z řečené strany k odškodnění učinění/vykonání předem zaznamenáni jsou, vkročili/vstoupili do města pražského a též v něm zdržovali se, až dokud poškozenému vykonáno zadostiučinění nebude, bezpečně/klidně/bezstarostně a k místům odkud přišli, aby se navrátili/navrátit se pod naši důvěrou i baronů a věrných našich ochranou ,při zachování majetku a stejně tak osobám jejich a těch, kteří je doprovázejí. K tomu žádné nové opevnění po předtím řečeném čase příměří se nepostaví od kohokoli, ale ty, které od svátku sv. Martina následujícího až k tomu jsou postaveny, pořád neporušeny zůstanou.

elizabeth píše:
... a nicméně řečený Hynek stolník a ...

Jsem z toho trošku zmatený. Jedná se o Hynka Berku z Dubé (1249-1306) ???

Myslel jsem, že Hynek byl "jen" purkrabím v Domažlicích a poté v Praze. Takže byl i stolníkem krále Václava ???

Greywolf píše:Jedná se o Hynka Berku z Dubé (1249-1306) ???

Myslel jsem, že Hynek byl "jen" purkrabím v Domažlicích a poté v Praze. Takže byl i stolníkem krále Václava ???

Teď z hlavy přesně nevím, ale myslím, že byl stolníkem už za Přemysla a poté i nějakou dobu u Václava.

Jedná se o Hynka z Dubé. Hynek "Berka" z Dubé se říkalo až jeho stejnojmennému synovi. A stolníkem byl za Oty Braniborského teda za Zlých let a potom po dubnu 1284 a asi i krátce předtím, no prostě od doby, kdy se vlády za mladého Václava II. ujal Záviš a úřadů jeho příbuzní a ti, co si se Závišem spojili svůj kariérní postup (tady právě Hynek z Dubé a dále Jaroslav ze Šternberka jako číšník). V "mezidobí" (tj. po Václavově návratu z Branibor do převzetí moci skupinou kolem Záviše) byl stolníkem Sezema z Krašova, o němž v zde překládaných listinách je toho rovněž mnoho...

elizabeth píše:Jedná se o Hynka z Dubé. Hynek "Berka" z Dubé se říkalo až jeho stejnojmennému synovi.

Myslím ,že i tenhle Hynek je uváděn někdy jako Berka - i když teď nevím, jestli náhodou jen v literatuře...

Viola píše:

elizabeth píše:Jedná se o Hynka z Dubé. Hynek "Berka" z Dubé se říkalo až jeho stejnojmennému synovi.

Myslím ,že i tenhle Hynek je uváděn někdy jako Berka - i když teď nevím, jestli náhodou jen v literatuře...

Mrkla bych do Urbana - Lichtemburkové, vzestupy a pády jednoho rodu, i když se jedná jen o příbuznou větev Ronovců o pánech z Dubé tam bylo mnoho, ale bohužel se k tomu nedostanu dříve než v neděli... Tak prosím o pomoc ty, co mají Urbana nebo něco o pánech z Dubé, nechť se mrknou a děkuji jim...

elizabeth píše:Jedná se o Hynka z Dubé. Hynek "Berka" z Dubé se říkalo až jeho stejnojmennému synovi. A stolníkem byl za Oty Braniborského teda za Zlých let a potom po dubnu 1284 a asi i krátce předtím, no prostě od doby, kdy se vlády za mladého Václava II. ujal Záviš a úřadů jeho příbuzní a ti, co si se Závišem spojili svůj kariérní postup (tady právě Hynek z Dubé a dále Jaroslav ze Šternberka jako číšník). V "mezidobí" (tj. po Václavově návratu z Branibor do převzetí moci skupinou kolem Záviše) byl stolníkem Sezema z Krašova, o němž v zde překládaných listinách je toho rovněž mnoho...

Greywolf píše:

elizabeth píše:
... a nicméně řečený Hynek stolník a ...

Jsem z toho trošku zmatený. Jedná se o Hynka Berku z Dubé (1249-1306) ???

Myslel jsem, že Hynek byl "jen" purkrabím v Domažlicích a poté v Praze. Takže byl i stolníkem krále Václava ???

Také jsem myslel, že tento ... Hynek (asi tedy ne Berka) z Dubé ... (1249-1306) ... byl první pán z Dubé ... ... jak to tedy je ? Mluvíme o tom samém (odmyslíš-li si toho Berku) ?

Greywolf píše:jak to tedy je ? Mluvíme o tom samém (odmyslíš-li si toho Berku) ?

Určitě.

Viola píše:

Greywolf píše:jak to tedy je ? Mluvíme o tom samém (odmyslíš-li si toho Berku) ?

Určitě.

Také si myslím, že mluvíte o tomtémž Hynkovi z Dubé, (dejme tomu st.) , pražský purkrabí, jo byl to syn Častolova ze Žitavy :

Hynek st. měl syny : 1) kupodivu - Půtu z Frýdlantu
a 3 Hynky - a) Hynka Žáka , Hynka Berku ! a Hynáčka z Housky


Jo a ten Hynek st. je někde zmiňován jako Jindřich - je možné že z Heinricha se vyvinul Heineman - Hynek ??

Katerina píše:Jo a ten Hynek st. je někde zmiňován jako Jindřich - je možné že z Heinricha se vyvinul Heineman - Hynek ??

NO, já myslím, že Hynek (Hyncík) je zdrobnělinou jména Jindřich.

Prosím, prosím, víte někdo o pramenu, který by dokládal smrt Václavovy tety Gryffiny?

Viola píše:Prosím, prosím, víte někdo o pramenu, který by dokládal smrt Václavovy tety Gryffiny?

Byla to vůbec skutečná osoba? Gryfové jsou docela mýtičtí.
1) jeden ze symbolů Krista - pro dvojí podstatu, lidskou a Boží. Vyjádřeno lvem a orlem.
2) strážci svatého Grálu. Zřejmě převzato křižáky ( templáři ) jako obraz grálu mezi gryfy z perských mozaik. ( součást Zoroastrismu )
3) v Římě jako strážci hrobek ve dvojici
4) původ jména možná v Irsku : It has its origins as an anglicised form of the Irish "Ó Gríobhtha", "O' Griffin", and "Ó Griffey".
a mnoho další souvislostí... tetka možná byla, a má zajímavý původ. Nicméně tohle jsou jen moje spekulace bez ladu a skladu