Fórum zájemců o historii

KOMOŃ píše: A ještě mne napadla otázka: mohl anglický bojovník vědět, že zabíjí krále?

Mohl na něj řvát: "Vzdej se!"
A JL neuměl anglicky, tak ho prostě zapíchl do slepého oka.

Michal píše:

KOMOŃ píše: A ještě mne napadla otázka: mohl anglický bojovník vědět, že zabíjí krále?

Mohl na něj řvát: "Vzdej se!"
A JL neuměl anglicky, tak ho prostě zapíchl do slepého oka.

To ti angláni jsou pěkný srábci...
To je trochu nepohodlné.

KOMOŃ píše: To ti angláni jsou pěkný srábci...
To je trochu nepohodlné.

Proč nepohodlné? Prostě na něm ležel a vrazil mu miserikord do oka. Možná ho taky naštvalo, že se dívá skrz něj.
Takový ten slepý pohled.

Michal píše:

KOMOŃ píše: To ti angláni jsou pěkný srábci...
To je trochu nepohodlné.

Proč nepohodlné? Prostě na něm ležel a vrazil mu miserikord do oka. Možná ho taky naštvalo, že se dívá skrz něj.
Takový ten slepý pohled.

To je takový divný v bitvě vypíchnout oko.Člověk by čekal, že mu něco usekne, ale bodnutí do oka?To vyžaduje dostatek času...

KOMOŃ píše: To je takový divný v bitvě vypíchnout oko.Člověk by čekal, že mu něco usekne, ale bodnutí do oka?To vyžaduje dostatek času...

Co by mu sekal, když na něm ležel? Prostě vytáhl bodátko a pích.

Michal píše:

KOMOŃ píše: To je takový divný v bitvě vypíchnout oko.Člověk by čekal, že mu něco usekne, ale bodnutí do oka?To vyžaduje dostatek času...

Co by mu sekal, když na něm ležel? Prostě vytáhl bodátko a pích.

Pokud se někdo obtěžuje druhého zapíchnout do oka, musí mít dostatek času si takhle "vyhrát".

KOMOŃ píše: Pokud se někdo obtěžuje druhého zapíchnout do oka, musí mít dostatek času si takhle "vyhrát".

Ale vůbec ne, je to nejjistější, k oku je nejlepší přístup. Všude jinde měl brnění.

Michal píše:

KOMOŃ píše: Pokud se někdo obtěžuje druhého zapíchnout do oka, musí mít dostatek času si takhle "vyhrát".

Ale vůbec ne, je to nejjistější, k oku je nejlepší přístup. Všude jinde měl brnění.

Asi máš pravdu.Jen mi to prostě příjde divné.

KOMOŃ píše:

Michal píše:

KOMOŃ píše: Pokud se někdo obtěžuje druhého zapíchnout do oka, musí mít dostatek času si takhle "vyhrát".

Ale vůbec ne, je to nejjistější, k oku je nejlepší přístup. Všude jinde měl brnění.

Asi máš pravdu.Jen mi to prostě příjde divné.

Na tom není nic divného, tak ležící a zraněné rytíře pěšáci doráželi - jediné, kam mohli, jak vy říkáte dýku zapíchnout bylo hledí - vždyt byl jinak v brnění. U Jana to bylo tak, že ho rána do zad srazila dolů, a když ležel, bodli ho dkrz hledí , čímž způsobili tu druhou smrtelnou ránu (dnes bychom řekli, zranění neslučitelné se životem). Následně se ho pokoušeli oloupit, o čemž svědčí několik ran - do ruky , která držela meč, které byly dle Vlčka prokazatelně posmrtné a do paty - asi měl zlaté ostruhy.

A ted odpověd na tvůj druhý dotaz - ta angličtina s tím samozřejmě neměla co do činění. S anglickými velmoži by se samozřejmě hravě domluvil francouzsky.

Oni samozřejmě věděli, že se jedná o významnou osobu - už podle koně a brnění a určitě někdo vedle něj nesl českou krouhev.
Jenže tohle byla jedna z prvních bitev, kde se zajatci, ani vznešení nebrali - už v prvním útoku zemřela elita francoouzských rytířů, kteří ještě v předcházející bitvě bývali zajati (třeba i pro výkupné). Tahle bitv byla jiná - a hlavně pěšáci - byli to také Welšané prostě zajatce nebrali - nejprv je zabili a pak obrali.

ten s tou dýkou vskutku žádný dlouhý čas nepotřeboval.

Laurentius píše:Tak po přečtení více zdrojů by to měl být Jan Bítovský z Lichtenburka. Ten Jindřich byl asi jen překlep u jednoho zdroje. Musím si to opravit.

Z toho seznamu co tady je.
4. Lambert d’Oupey
5. Pierre d’Auvilliers

To jsou ti dva panoši (Lambequin de Pé a Pierre d´Amulers), kteří jedinní přežili z celé družiny Jana Lucemburského.

Tak jsem se také podívala na genealogii Lichtemburků - a také mi vychází jako jedný možný - Jan Bítovský z Lichtemburka, syn Jindřicha Bítovského z Lichtemburka - pána na Lipnici, zemřelého někdy po roce 1316- ten byl synem Raimundovým.
U tohoto Jana máme datum, kdy o něm slyšíme naposledy někdy po roce 1343 - což by teoreticky bylo možné.

Katerina píše: A ted odpověd na tvůj druhý dotaz - ta angličtina s tím samozřejmě neměla co do činění. S anglickými velmoži by se samozřejmě hravě domluvil francouzsky.

Bylo to původně myšleno z legrace. Ale pokud šlo o Walesany, není to tak od věci.
I když nejspíš se ho nikdo na nic neptal a rovnou ho oddělali.

Katerina píše: Tak jsem se také podívala na genealogii Lichtemburků - a také mi vychází jako jedný možný - Jan Bítovský z Lichtemburka, syn Jindřicha Bítovského z Lichtemburka - pána na Lipnici, zemřelého někdy po roce 1316- ten byl synem Raimundovým.
U tohoto Jana máme datum, kdy o něm slyšíme naposledy někdy po roce 1343 - což by teoreticky bylo možné.

No vždyť jo, jediný kdo přichází v úvahu je moravská větev.

A nyní pár řádků na téma Mnich.
Pokud se dívám dobře, tak se uvádí v nejstarších pramenech jen jako Mnich nebo Mnich z B… bohužel bez jména.
Jean Le Bel - Le Moyne de Basle
Froissart - Le Monne de Basele
další verze: Le Moyne de Baselée, Le Moynne de Baseles, Le Moynne de Baselle, Le Moyne de Basele apod.

Asi dvě nejlepší teorie o jeho původu.

1) Byl to rytíř Alard de Bazeilles z rodu v oblasti Sedanu. Tento rod měl používat příjmení Le Moine. 1307 se nějaký Alard de Bazeilles uvádí jako panoš (écuyer) ve službách Jindřicha, hraběte z Lucemburku. Ten byl ovšem bitvu přežil, protože se 1357 objevuje u obléhání Bouillonu (jestli tomu rozumím dobře).

Tak a druhá teorie, že patřil k rodu Münchů / Moine z Basileje se mně zatím líbí víc.

2) Byl to Henri le Moine de Bâle z rodu Münchů.
Le Moine de Bâle / Basele / Bascle / Bastle

O tomto rodu se můžete dočíst třeba na Wiki:
http://de.wikipedia.org/wiki/M%C3%BCnch ... chlecht%29

To doporučuji přelouskat, protože jsem si udělal daleko lepší obrázek o významnosti tohoto rodu (podobně jako o Klinbercích). Měl jsem trošku mylnou představu díky opakovanému, že jsou z patricijského rodu z Basileje. Rozhodně ve 14. století už patří postavením mezi mimořádně významné rody - z rodu jsou 3 basilejští biskupové a další byl z Laussanne. A to už ve 14. století. Vlastnili množství hradů.

1345 svědčí Henri, dit le Moine, de Baille ou de Baile et son frere Brokart (tedy Burkhard).

Taky si dovolím malou (velkou) odbočku. V románu od Vaňkové věnující se tomuto tématu se vyskytují postavy Jindřich Mnich z Basileje a jeho bratr „Harti“ (tedy Burkhard). A to jsem si myslel, že má vedlejší postavy vymyšlené.

Jsi skvělý !!!

Podívám se na to,. já jsem si ted zas pro změnu pohrála s Klinkenberky - ale ještě to musím hodit na papír - teda do kompu ,

Jinak vaňková - dost konzultovala s našimi předními historiky, v některých knížkách má i přímo poděkování .. ale stejně ten Harti ! Příznám se, že i když zrovna tyhle díly mám načtené alespon 5x - taky jsem to nebrala až tak reálně.

Tak asi jo.Jen mi to přišlo divný...zrovna do oka.Ale má to logiku.Jina ti angláni jsou sprosťácil.Takhle loupit mrtvé, to humus.

Opravil jsem linky na Wiki. Münchové z Basileje na Wiki:

http://en.wikipedia.org/wiki/M%C3%BCnch ... lineage%29
http://de.wikipedia.org/wiki/M%C3%BCnch ... chlecht%29

Doporučuji i:

http://www.altbasel.ch/fussnoten/muench.html

Jsou tam k vidění i erby. Zkusím to přečíst, ale zatím žádnou přímou zmínku o Kresčaku jsem nenašel.

Celá francouzská práce na téma rytíře Mnicha u Kresčaku:

http://www.persee.fr/web/revues/home/pr ... 7_1_448264

A kdo má rád figurky jako já, tak tu máme německé rytíře (podle toho autora figurek) u Kresčaku včetně Mnicha, Rožmberka a Klingenberka

http://www.fuhrmann-figuren.de/1zu72-fi ... _100yw.htm

Laurentius píše:A kdo má rád figurky jako já, tak tu máme německé rytíře (podle toho autora figurek) u Kresčaku včetně Mnicha, Rožmberka a Klingenberka

http://www.fuhrmann-figuren.de/1zu72-fi ... _100yw.htm

Teď jsem teda v šoku z té figurky Johan Huler, velitel janovských kušičníků.
Figurka se prodává jako Johann Huler de Egran. Ja to čtu jako Jan Huler z Chebu Můžete se k tomu někdo vyjádřit jestli je to vůbec možné. Jaký používal znak Zikmund Huler? Je totožný?

http://www.zinnfigur.com/all/DHome_Set. ... o=1&sort=1

Už jsem si vzpomněl co je za znak na té figurce „Johann Huler“. To je přece znak Monaka a Grimaldiů. Správně by to tedy mělo být Charles Grimaldi, velitel janovských kušičníků. Nechápu, kde italská firma vyrábějící figurky a modely vzala jméno Johann Huler de Egran

Nadále patrám o Kresčaku a narážím na různé zajímavé informace.

Už víme z Froissarta, že z družiny Jana Lucemburského přežili Crécy Pierre d´Amulers (spíš uváděn jako Auvilliers) a Lambequin de Pé (uváděn taky jako Lambert d´Oupey).

Lambequin de Pé - nemám žádné informace.

Pierre d´Auvilliers pochází z malé vesnice blízko Neuilly-sous-Clermont v Oise. 1346 se tedy objevuje poprvé jako člen družiny Jana Lucemburského. 1350 je velitelem kontingentu kušičníků ve službách Jeana de Hangest, pak bojuje v Normandii, Španělsku a La Rochelle. Také pro velšského prince v exilu jménem Owen Glendwr. Zbohatnul, koupil panství a založil menší dynastii. Ideální kariéra profesionálního válečníka.

Dále jsem narazil na jméno Colin Petit de Maubuisson, který byl snad také členem družiny Jana Lucemburského. Možná to nijak nesouvisí, ale v Maubuissonu je klášter, kde byla později pochována Bonna Lucemburská.

Vypadá to, že družinu okolo Jana Lucemburského tvořilo i dost místních "profesionálních" francouzských válečníků z řad nižší šlechty.

V souvislosti s článkem Roberta o Západních Arpádovcích jsem narazil také v seznamu padlých u Kresčaku na jméno Jean de Croď (nebo Croy). Bitvy se účastnili Guillaume de Croď a právě Jean de Croď. Otec Guillauma se psal Pierre d´Hongrie (Uherský). Rod Croď se tedy aktivně účastnil války na straně Francie. Účast Guillauma v Gaskoňsku.