Fórum zájemců o historii

Chci se zeptat, jestli je nejaka literatura k teto kralovne krome Sarochovy. Vite o necem, co by obsahovalo nejake zminky o Kunhutine zivote pred Moravskym polem? Mam pocit, ze nic kloudnyho neni. Ale treba se pletu.

acoma píše:Chci se zeptat, jestli je nejaka literatura k teto kralovne krome Sarochovy. Vite o necem, co by obsahovalo nejake zminky o Kunhutine zivote pred Moravskym polem? Mam pocit, ze nic kloudnyho neni. Ale treba se pletu.

Obávám se, že ne - maximálně v nějakých knížkách o té době. Navíc si myslím, že v současné době o tak nádherném období našich dějin se toho napsalo zoufale málo Žemlička např. hodnotí Kunhuty velmi negativně (ačkoliv si ho velmi vážím, tímhle mě fakt naštval , oproti tomu Vaníček ve Velkých dějinách III. ji hodnotí kladně a dočteš se tam dost nových informací o době bezprostředně následující po Moravském poli i o jejím slavném útěku z Bezdězu. Mimochodem, podle něj snad Kunhutu na Bezděz neodvezli, ale přijela na něj sama, dobrovolně...

Jo a co říkáte na Radostný úděl vdovský? Mně přijde super, až na pár maličkostí se shoduje s mým názorem

Sarochova je prima, az na tu manzelku Jindrich z Lipe.

acoma píše:Sarochova je prima, az na tu manzelku Jindrich z Lipe.

A ona je doložená? Někdo právě uvádí, že jo, já si zase ale myslím, že kdyby měl manželku, tak to kroniky rozmázly trochu víc... Ale možná se pletu, zas až tak to nastudované nemám...

Viola píše:

acoma píše:Sarochova je prima, az na tu manzelku Jindrich z Lipe.

A ona je doložená? Někdo právě uvádí, že jo, já si zase ale myslím, že kdyby měl manželku, tak to kroniky rozmázly trochu víc... Ale možná se pletu, zas až tak to nastudované nemám...

Rozmazavali jsme to o 106 v oddilu pana z Lipe. Jukni tam.

Díky, jukla jsem Takže jisté není zase nic

Karel IV. - "kdysi se již nejjasnější česká královna , když zemřel její manžel král a zanechal po sobě děti, budoucí nástupce v tomto království, spojila v druhém manželství s jakýmsi urozeným pánem dotyčného království, jaké při této příležitosti vznikly v království rozbroje a škody, jak se království rozštěpilo a jak mimořádně bylo poškozeno..." tolik citace z Maiestas Carolina.
Následkem Kunhutina sňatku s "čarodějem" z Falkenštejna byla tedy Karlova snaha vtělit do nového zákoníku ustanovení jednoznačně vylučující sňatky královen vdov s příslušníky domácí šlechty. Podle tohoto ustanovení se sice mohla královna vdova znovu vdát, ale za
"někoho jiného než obyvatele království, pokud je to ovšem urozený kníže, hodný cti a stavu této královny".

Dodávám, že tento předpis se měl týkat královen korunovaných a pomazaných.

Super

Tak, diskuse o mé oblíbené královně nám tu usíná, takže se to tu trochu pokusím rozvířit Líbí se mi na ní, že se nenechala vláčet dějinami, ale pokusila se se svým životem něco udělat, ačkoliv doba, v které prožila svých posledních 10 let, nebyla nijak růžová. Úsměvný mi proto přijde názor prof. Žemličky, že "Kunhuta prostě nemůže vzbuzovat mnoho sympatií". Já vždycky, když to čtu, říkám si, že u mě jich vzbudila dost

U Kunhuty nemám problém s jejím vztahem k Závišovi, ale opět připomínám její diskutabilní mateřský vztah k malému Vašíkovi po smrti Přemysla Otakara II. Tam si nejsem zcela jist...

Tohle je stokrát propíraná otázka, takže já přispěju do mlýna svou ženskou troškou... Jak uvádí Šarochová, v té době v 7 letech bylo normální opustit domov (v 7 letech začínala pážecí služba). Navíc matky - královny se většinou o děti až tak nestaraly, od toho měly chůvy. Takže je možné, že Václav zůstal na Bezdězu s chůvou. Vaníček upozorňuje, že Václav byl na Bezděz odvezen 4. února, Kunhuta 11. února v Praze vydává listinu, takže buď za ním odjela dobrovolně později, nebo se mezitím vrátila do Prahy a pak zpět na Bezděz. Navíc si nedovedu představit to rozhodování matky, která buď bude sedět u svého syna a nepomůže mu, nebo uteče a bude se mu snažit pomoci zvenčí - tak trochu Sofiina volba, nemyslíte?
Anebo to bylo trochu jinak a v tom útěku měl být zahrnut i Václav, jenže to prostě nevyšlo?

Chápu to dobře, že Kunhuta a Alžběta Kumánka byly sestřenice?

acoma píše:Chápu to dobře, že Kunhuta a Alžběta Kumánka byly sestřenice?

v rámci pokrevního příbuzenství ano, jinak je docela úsměvné, že všichni evropští panovníci se také vzájemně vnímali jako bratranci

acoma píše:Chápu to dobře, že Kunhuta a Alžběta Kumánka byly sestřenice?

matka Kunhuty Anna a otec Alžběty Štěpán byli sourozenci. Lásky bych ale v tomhle "pokrevnim" vztahu příliš nehledala, viz Anin útěk i s korunovačními klenoty k zeti Přemyslu Otakarovi II.

elizabeth píše:Lásky bych ale v tomhle "pokrevnim" vztahu příliš nehledala, viz Anin útěk i s korunovačními klenoty k zeti Přemyslu Otakarovi II.

A třeba vraždu Bély Mačevského, Kunhutina bratra, roku 1272.
Pikantní na tom všem je, že když starý Béla IV. věděl, že se blíží jeho konec, zavázal si Přemysla, svého vlastně soupeře, aby poskytl azyl nejen třeba Anně, ale i dalším šlechticům, kterým hrozilo nebezpečí ze strany bélova vlastního syna.

Viola píše: A třeba vraždu Bély Mačevského, Kunhutina bratra, roku 1272.

Myslela jsem, že byl zabit jedním z Kyseckých (nepamatuju jakým) za vědomí tehdy nezletilého Ladislava na Zaječím ostrově. A prý obzvláště bestiálním způsobem.

acoma píše:Myslela jsem, že byl zabit jedním z Kyseckých (nepamatuju jakým) za vědomí tehdy nezletilého Ladislava na Zaječím ostrově. A prý obzvláště bestiálním způsobem.

Aha, tak možná máš pravdu. Někde jsem to četla, že ho měl na svědomí Štěpán, ale možná to byly jenom pozůstatky jeho vlivu...

V Anežčině kláštěře se našel kus náhrobku Markéty, dcery Přemysla Otakara II. Zemřela 24.08.1277. Celý náhrobek popsal Bohuslav Balbín před rokem 1687 a právě on opsal latinský nápis na něm. Asi jedno ze zemřelých dětí POII a Kunhuty

acoma píše:

Viola píše: A třeba vraždu Bély Mačevského, Kunhutina bratra, roku 1272.

Myslela jsem, že byl zabit jedním z Kyseckých (nepamatuju jakým) za vědomí tehdy nezletilého Ladislava na Zaječím ostrově. A prý obzvláště bestiálním způsobem.

Tak jsem to našla. Na konci roku 1272 Jan Kysecký po návratu z českého azylu na Přemyslově dvoře nejen, že poinformoval čerstvou královnu vdovu Alžbětu Kumánskou o plánech českého krále na ovládnutí západního Slovenska (tuto lukrativní nabídku od dalšího azylanta hraběte Egidia, nebyl Přemysl schopen odmítnout), ale také úkladně zabil Bélu Mačevského a jeho mrtvolu prý rozsekal na kusy. Poté se stal slavonským bánem.

Zajímavé mi přijde, že Jan Kysecký se během pobytu v Čechách stihl oženit. Vzal si nejmenovanou dceru Smila z Lichtenburka, sestru Jindřicha z Lichtenburka. A vypadá to, že Lichtenburci se za vraždu a skutky vykonané svým uherským švagrem dostali do nemilosti, protože na konci roku 1272 Lichtenburci mizí z královského dvora a Jindřich se objevuje jako svědek až na listině z r. 1278.

acoma píše:Zajímavé mi přijde, že Jan Kysecký se během pobytu v Čechách stihl oženit. Vzal si nejmenovanou dceru Smila z Lichtenburka, sestru Jindřicha z Lichtenburka. A vypadá to, že Lichtenburci se za vraždu a skutky vykonané svým uherským švagrem dostali do nemilosti, protože na konci roku 1272 Lichtenburci mizí z královského dvora a Jindřich se objevuje jako svědek až na listině z r. 1278.

Už si nevzpomínám přesně, ale tenhle problém rozebíral J. Urban v Lichtemburcích.