Fórum zájemců o historii

Našla jsem, že Žaltář je uložen v klášteře v Rajhradě, Antifonář ve Státním archivu v Brně, i když předtím měl být také v Rajhradě. Mělo jich být snad celkem osm (?).

Ježek píše:Kde jsou vlastně uloženy ty iluminované rukopisy, které vznikly za Rejččina opatrovnictví?

dva jsou v Brně: Brno, Moravská zemská knihovna v Brně, sig. R 600, (Antiphonarium Cisterciense), cca 1317
Brno, Moravská zemská knihovna v Brně, sig. R 355, (Psalterium Breviarii Cisterciensis), cca 1323

a zbytek ve Vídni, viz. KVĚT, J. Iluminované rukopisy královny Rejčky. 1. vyd., Praha: Tiskem Aloisa Wiesnera v Praze, knihtiskaře České akademie věd a umění a Českého vysokého učení technického v Praze, 1931

Celkem by jich mělo být 9 a uvažuje se o původních 11

12. Lidé budou smět listovat královskými rukopisy
Zdroj: Lidové noviny
Datum vydání: 15.3.2010
Odkaz: http://www.lidovky.cz/
Ročník: 22
Číslo: 62
Strana: 5
Autor: miš
Rubrika: DOMOV/REGIONY
Mutace: Celostátní
Pořadí: 4
Oblast: Celostátní deníky

BRNO/RAJHRAD Téměř sedm set let starými rukopisy královny Elišky Rejčky si budou moci listovat lidé. Sice díky počítačům, ale nikoli pouze v počítačích.

V Brně vznikají za více než půl milionu věrné kopie dvou rukopisů, které odborníci řadí k vrcholným středověkým dílům - takzvaného žaltáře a antifonáře Elišky Rejčky. Originály knih využívaných při bohoslužbách patří k nejstřeženějším dílům svého druhu.

Odborníci již vytvořili počítačovou podobu rukopisů a právě ta bude základem pro výrobu maket. "Faksimile budou vytištěny na imitaci pergamenu," potvrdila náměstkyně jihomoravského hejtmana Anna Procházková. Právě hejtmanství výrobu kopií zaplatí a nechá díla vystavit v Památníku písemnictví na Moravě v Rajhradě u Brna.

Do Rajhradu čas rukopisy zavál - pro tamní klášterní knihovnu je roku 1828 koupil benediktin Řehoř Volný. Nyní je tam vystavují v trezorové místnosti. Lidé ale vždy uvidí jen jeden list. "Žaltář a antifonář jsou přitom mimořádně zdobné," poznamenala Jindra Pavelková z památníku.

Po královně zůstalo celkem osm svazků, které věnovala klášteru cisterciaček na Starém Brně. Pět jich nyní vlastní vídeňská národní knihovna. Oba rukopisy, jejichž kopie vznikají, jsou nejvýznamnější, patří k vrcholům české a moravské rukopisné produkce - a mimořádné jsou i rozsahem, jeden má 223 a druhý 222 stran.

"Už jenom zajištění imitace pergamenu je velice složité," připomíná Pavelková. Větší z knih měří téměř půl metru. Pro srovnání, když vznikala méně náročná faksimile slavné Ďáblovy bible, tvůrci vytvořili jen vybrané strany.

Rukopisy vznikly v době, kdy brněnský dvůr Elišky Rejčky, vdovy po králích Václavu II. a Rudolfu Habsburském, dosahoval významem dvora panovníků. Rejčka je jedinou královnou pohřbenou v Brně, a to po boku svého posledního partnera, Jindřicha z Lipé.

Knihy se představí ještě letos při projektu Lucemburský rok. Uvidí je i lidé v Praze a v Ostravě.

Tedy jestli se nepletu, tak už jsme měli tu čest si zalistovat .. na té výstavě o Moravě v NM jak jsme byli o sv. Václavu - došlo mi to až ted ,.. poněkud dlouhé vedení...

Bakalářka na téma majetkových poměrů ER.
http://is.muni.cz/th/261436/ff_b?info=1 ... 6start%3D1

acoma píše:
Podoba Elišky Přemyslovny z dolního triforia pražské svatovítské katedrály (vytvořena Parléřovou hutí z let 1375-1378).

Rejčka z jejího antifonáře. Je to ta postavička vlevo v iniciále.

Tak jsem nedávno narazila na zajímavou hypotézu - většinou se všude uvádí, že jedním z důvodů sporu mezi částí šlechty v čele s Jindřichem z Lipé a králem Janem (s Eliškou za zády) v roce 1316 (a tudíž i částečnou příčinou Jindřichova uvěznění na Týřově) byl sňatek malé Přemyslovny Anežky s knížetem Jindřichem Javorským.
Za iniciátora sňatku je z různých důvodů považován právě Jindřich a hlavně nikdo nepožádal krále (rozuměj především Elišku) o souhlas.

V knize o věnných městech jsem se dočetla, že královny sice věnná města užívaly , ALE !! nesměly s nimi jakkoliv nakládat, rozuměj zastavovat či dokonce prodsat či směnit za jiné. I dkyž se to později občas stávalo, ale vždycky je královny pak vyplatily zpět.

No a první byla právě Richenza, která takto zastavila svému zeti Jaroměř, což právě mělo Jana dost naštvat.
Zajímavé, ale zase při tom, co jí předtím a později věnoval, že by ho tak vytočilo jendo město, spoíš to byla asi jedna ze záminek, které sám pro sebe především v roce 1316 potřeboval.

Katerina píše:Tak jsem nedávno narazila na zajímavou hypotézu - většinou se všude uvádí, že jedním z důvodů sporu mezi částí šlechty v čele s Jindřichem z Lipé a králem Janem (s Eliškou za zády) v roce 1316 (a tudíž i částečnou příčinou Jindřichova uvěznění na Týřově) byl sňatek malé Přemyslovny Anežky s knížetem Jindřichem Javorským.
Za iniciátora sňatku je z různých důvodů považován právě Jindřich a hlavně nikdo nepožádal krále (rozuměj především Elišku) o souhlas.

V knize o věnných městech jsem se dočetla, že královny sice věnná města užívaly , ALE !! nesměly s nimi jakkoliv nakládat, rozuměj zastavovat či dokonce prodsat či směnit za jiné. I dkyž se to později občas stávalo, ale vždycky je královny pak vyplatily zpět.

No a první byla právě Richenza, která takto zastavila svému zeti Jaroměř, což právě mělo Jana dost naštvat.
Zajímavé, ale zase při tom, co jí předtím a později věnoval, že by ho tak vytočilo jendo město, spoíš to byla asi jedna ze záminek, které sám pro sebe především v roce 1316 potřeboval.

Jak to bylo při zástavách s ručením? Na většině listiín jsou svědci a pak by to mělo být ohlídáno existujícím právem, včetně zvykového. U této zástavy Jaroměře byli svědci kdo? Třeba to bude vypovídat o síti vztahů ve sporu. Má ekonomická úvaha - pořád mě bere má profese číslo jedna Zapisovaly se zástavy taky do zemských desk? Nebo jenom skutečné majetkové převody?

O zápisech zástav do desek nic nevím.

V tomto konkrétním případě autorka nemá odkaz. Ale našla jsem to potvrzené také u Sovadiny, v monografii o JIndřichu z LIpé, ten ovšem uvádí nikoliv Jaroměř, ale přímo Hradec Králové. Protože listinu nemáme, byla to Rejččina listina a ještě k tomu vzniklá v dost dramatické době, neznáme svědky, jeden mě ale napadl hnedka (pokud tedy v inkriminované době neseděl na Týřově) a pokud ne, tak druhý mohl být jeho alter ego Jeník ze Stráže , pak určitě Rejččin notář, co ji sepisoval a dost pravděpodobně i někteří významní měštané z Rejččiných měst.

Zda Jaroměř či HK, (možná obojí), spíš bych se přikláněla k Sovadinovu trvzení, i když - HK byl jejím hlavním městem, že by hovojsko Jindřiccha Javorského na jeho ochranu. posádku.

Existují ale jiné listiny, které uvedený fakt nepřímo potvrzují, a tz už Sovadina uvádí, zítra je sem dám, nechala jsem si ho v práci. Jde o poměrně známou listinu o narovnání mezi Jindřichem Javorským a králem Janem, dělí si tam myslím nějak Zhořelecko a ještě něco, zítra doplním, a v listině se uvádí, že Jan mu zaplatí 19 000 hřiven (snad stříbra) jako vyplacení zástavy za Anežčino věno.

Katerina píše:O zápisech zástav do desek nic nevím.

V tomto konkrétním případě autorka nemá odkaz. Ale našla jsem to potvrzené také u Sovadiny, v monografii o JIndřichu z LIpé, ten ovšem uvádí nikoliv Jaroměř, ale přímo Hradec Králové. Protože listinu nemáme, byla to Rejččina listina a ještě k tomu vzniklá v dost dramatické době, neznáme svědky, jeden mě ale napadl hnedka (pokud tedy v inkriminované době neseděl na Týřově) a pokud ne, tak druhý mohl být jeho alter ego Jeník ze Stráže , pak určitě Rejččin notář, co ji sepisoval a dost pravděpodobně i někteří významní měštané z Rejččiných měst.

Zda Jaroměř či HK, (možná obojí), spíš bych se přikláněla k Sovadinovu trvzení, i když - HK byl jejím hlavním městem, že by hovojsko Jindřiccha Javorského na jeho ochranu. posádku.

Existují ale jiné listiny, které uvedený fakt nepřímo potvrzují, a tz už Sovadina uvádí, zítra je sem dám, nechala jsem si ho v práci. Jde o poměrně známou listinu o narovnání mezi Jindřichem Javorským a králem Janem, dělí si tam myslím nějak Zhořelecko a ještě něco, zítra doplním, a v listině se uvádí, že Jan mu zaplatí 19 000 hřiven (snad stříbra) jako vyplacení zástavy za Anežčino věno.

Tahle doba není mé hobby, ale ekonomie jakékoliv doby je Technologie ručení je zajímavá vždy. Nejen ručení vládou, rozpočtem, což byl mů job...
Zajímavá by pro mne byla míra ručení, zástava byla větší, než půjčka? Měla by. O kolik? Dá se tím měřit riziko půjček pro obě strany, krom jiných parametrů půjčky. V tomto ohledu jsou pověstné zástavy Jana Lucemburského, třebaže podrobnosti neznám, jen vlastně souhrnný drb, že zastavil Čechy, královská zboží, vlastně všechno. U královen je to taky zajímavé, jestli dostaly lepší rating Dnešní terminologií řečeno. U těch desk si myslím, že tam šly až převody majetku napříkald propadlé zástavy. Což si pamatuji u Chebska, na to mám v jedné knížce i listinu.

Je to drb , to o zastavených Čechách - ale asi nejvíc si napújčoval když nechal synáčka zvolit římským krále , to stálo strašný peníze, dokonce si půjčoval i u strýčka Balduina. A karel snad dokonce zastavil i Lucembuirsko, i když podle Janovy závěti patřilo nejmladšímu Václavovi.

Ale to patří do jiného tématu.

tady jsou ty slíbené listiny : volně cituji Sovadinu:

"K zajištění svého nároku na Budyšínsko podnikl Jan výpravu do Lužice 1319,

V září je již v Olešnici a tam se dohodl s Jindřichem Javorským - Jindřich si ponechal vládu nad Zhořeleckem, ale zřekl se Budyšínska. za to dostal v zásatvu za 19 000 hřiven věna své manželky Anežky a náhradou za Eliščina (Richenzina) věnná města Žitavsko s městem Žitavou a hrady Ojvínem a Ronovem. - RBM s. 218, č.529, 218-219 č.530, s.219 -220, č.531

Katerina píše:Je to drb , to o zastavených Čechách - ale asi nejvíc si napújčoval když nechal synáčka zvolit římským krále , to stálo strašný peníze, dokonce si půjčoval i u strýčka Balduina. A karel snad dokonce zastavil i Lucembuirsko, i když podle Janovy závěti patřilo nejmladšímu Václavovi.

Ale to patří do jiného tématu.

tady jsou ty slíbené listiny : volně cituji Sovadinu:

"K zajištění svého nároku na Budyšínsko podnikl Jan výpravu do Lužice 1319,

V září je již v Olešnici a tam se dohodl s Jindřichem Javorským - Jindřich si ponechal vládu nad Zhořeleckem, ale zřekl se Budyšínska. za to dostal v zásatvu za 19 000 hřiven věna své manželky Anežky a náhradou za Eliščina (Richenzina) věnná města Žitavsko s městem Žitavou a hrady Ojvínem a Ronovem. - RBM s. 218, č.529, 218-219 č.530, s.219 -220, č.531

Zajímavé. Kolik tedy asi za těch 19 tisíc vyraboval ze zastavených území? Lze odhadnout roční výnos Žitavska a násobit ho dobou zástavy? zajímá mě poměr výtěžku ze zástavy k získaným penězům. Možná by se to dalo odhadnout ze známých výtěžků jiných území. Je na to jakási literatura? Já bych si tipnul: ty peníze měl už za rok platné zástavy. Podle mě to byl velmi dobrý obchod, když někdo půjčil na zástavu. Možná by se dalo zjistit, které rody půjčovaly a co z toho nakonec měly? není nakonec síla některých rodů právě v této lichvě?

Katerina píše:V září je již v Olešnici a tam se dohodl s Jindřichem Javorským - Jindřich si ponechal vládu nad Zhořeleckem, ale zřekl se Budyšínska. za to dostal v zásatvu za 19 000 hřiven věna své manželky Anežky a náhradou za Eliščina (Richenzina) věnná města Žitavsko s městem Žitavou a hrady Ojvínem a Ronovem. - RBM s. 218, č.529, 218-219 č.530, s.219 -220, č.531

Ty listiny jsou zde: http://147.231.53.91/src/index.php?s=v& ... 0&page=225
Jinak zatím mi z toho nevyplývá, kdy mělo dojít k zastavení věnných měst, zkusím pohledat ještě v těch zdrojích. Nicméně pokud by se podrobnější informace nedohledaly, těžko můžeme odhadnout, kdy k zastavení došlo, a tudíž zda mohlo být důvodem Jindřichova uvěznění.

Viola píše:

Katerina píše:V září je již v Olešnici a tam se dohodl s Jindřichem Javorským - Jindřich si ponechal vládu nad Zhořeleckem, ale zřekl se Budyšínska. za to dostal v zásatvu za 19 000 hřiven věna své manželky Anežky a náhradou za Eliščina (Richenzina) věnná města Žitavsko s městem Žitavou a hrady Ojvínem a Ronovem. - RBM s. 218, č.529, 218-219 č.530, s.219 -220, č.531

Ty listiny jsou zde: http://147.231.53.91/src/index.php?s=v& ... 0&page=225
Jinak zatím mi z toho nevyplývá, kdy mělo dojít k zastavení věnných měst, zkusím pohledat ještě v těch zdrojích. Nicméně pokud by se podrobnější informace nedohledaly, těžko můžeme odhadnout, kdy k zastavení došlo, a tudíž zda mohlo být důvodem Jindřichova uvěznění.

K zastavení došlo po zásnubách v roce 1316, I když Ottův slovník uvádí svatbu roku 1315, ale ostatní prameny se shodují na roce 1316, byla to zástava na věno a zároveň je Eliška R. pustila do věnných mět, údajně na svou ochranu, tzv. že už musely v té době bud´začít boje mezi Janem a šlechtou na straně JzL anebo se na ně Richenza připravovala. Tím důvodem spíš byly jeho dlouhé prstíky, které Eliška Přemyslovna cítila za sjednaným sňatek bez královského souhlasu.

Na desky si musíme v téhle době ještě počkat ...

Katerina píše: K zastavení došlo po zásnubách v roce 1316, I když Ottův slovník uvádí svatbu roku 1315, ale ostatní prameny se shodují na roce 1316, byla to zástava na věno a zároveň je Eliška R. pustila do věnných mět, údajně na svou ochranu, tzv. že už musely v té době bud´začít boje mezi Janem a šlechtou na straně JzL anebo se na ně Richenza připravovala. Tím důvodem spíš byly jeho dlouhé prstíky, které Eliška Přemyslovna cítila za sjednaným sňatek bez královského souhlasu.

No, jenže pokud to bylo takto, těžko mohlo jít o důvod Jindřichova uvěznění, k němuž došlo na podzim 1315.

Viola píše:

Katerina píše: K zastavení došlo po zásnubách v roce 1316, I když Ottův slovník uvádí svatbu roku 1315, ale ostatní prameny se shodují na roce 1316, byla to zástava na věno a zároveň je Eliška R. pustila do věnných mět, údajně na svou ochranu, tzv. že už musely v té době bud´začít boje mezi Janem a šlechtou na straně JzL anebo se na ně Richenza připravovala. Tím důvodem spíš byly jeho dlouhé prstíky, které Eliška Přemyslovna cítila za sjednaným sňatek bez královského souhlasu.

No, jenže pokud to bylo takto, těžko mohlo jít o důvod Jindřichova uvěznění, k němuž došlo na podzim 1315.

Aha , tak, že by měl Otta pravdu 1315 ?? - jako spoustěč se jednoznačně uvádí ten dojednaný a královnou ani králem neodsouhlasený sńatek, resp. zásnuby, už jsem z toho vedle .. to prozkoumáme ..

Ježek píše:Na desky si musíme v téhle době ještě počkat ...

Takže ještě nic pod státní kontrolou?

slavicekvac píše:

Ježek píše:Na desky si musíme v téhle době ještě počkat ...

Takže ještě nic pod státní kontrolou?

Co je stát ve středověku? Byrokracie na dnešní poměry chaotická. Veřejněprávní dokumenty garantují soukromé osoby.

Ježek píše:

slavicekvac píše:

Ježek píše:Na desky si musíme v téhle době ještě počkat ...

Takže ještě nic pod státní kontrolou?

Co je stát ve středověku? Byrokracie na dnešní poměry chaotická. Veřejněprávní dokumenty garantují soukromé osoby.

V porovnání s garancí dnešního státu to mohlo být důvěryhodnější a garantovanější. Ve vztahu k možnému půhonu... Dnes a tehdy.
Odkdy vlastně začalo něco jako zápis do pozemkové knihy - desk?