Fórum zájemců o historii

Tak jsem zatím stihla juknout pouze do Stkoukala - v tom sborníku o královnách, kněžnách a velkých ženách českých.

Richenzino putování zminuje, celkem zajímavě, zminuje samozřejmě Anežku - ale o Balduinovi ani slovo.
Nicméně při popisu této porýnské cesty - jak ji nazývá , zmínil, že Richenza navštívila Trevír. A to by mohlo být ono - žádná velká věda, či snad dokonce tajemství - pokud bývalá česká královna navštíví Trevír, je celkem logické, že se jí trevírský arcibiskup bude věnovat.
Pak tedy ji tedy na další cestu mohl nabídnout doprovod a cestovat s ní.

Uvidíme , co o tom další literatura.

K tomu jsem osobně kromě skromné informace o společném cestování matky a dcery nic nedohledal a tak budu za každou podobnou informaci rád

Mimochodem v minulém týdnu proběhla na hradecké univerzitě konference k Richenze a chrámu sv. Ducha. Moc nového nepřinesla, spíše se opět potvrdilo, jak rozdílné pohledy na tuto královnu mají zastánci posledních Přemyslovců a Karla IV. Přesto se PhD. Věra Němečková pokusila o portrét královny s ohledem na dobová vyobrazení z Richenzyných manuskriptů. Cílem byl návrh pamětní medaile, realizovaný před cca 25 lety. Tato profesorka se jako numismatička celého projektu aktivně účastnila. Výsledek byl samozřejmě velmi orientační, přesto jako sochař s metodikou souhlasím a přemohl jsem svůj obvyklý skepticismus

Ke vztahu Anežky a Jindřicha I. Javorského – byl jsem před měsícem v polském Siedlêcine, kde stojí obytná věž s nádhernou freskovou výzdobou pověsti o Lancelotovi. Donátorem byl právě Jindřich javorský, který daroval tento malý hrádek své choti, jako jedno z mnoha sídel. Tento unikátní freskový cyklus z 30.tých let 14. st. spolu s náhrobníkem obou manželů docela přesvědčivě vypovídá o jejich vzájemném láskyplném vztahu Pro zájemce můžu naskenovat a poslat fotky, pro příznivce výletů dodám, že z HK je Siedlêcin cca 130 km, je otevřený celoročně a vstupné jsou 3 zl.

Maršálek píše:Ke vztahu Anežky a Jindřicha I. Javorského – byl jsem před měsícem v polském Sziedlenczine, kde stojí obytná věž s nádhernou freskovou výzdobou pověsti o Lancelotovi. Donátorem byl právě Jindřich javorský, který daroval tento malý hrádek své choti, jako jedno z mnoha sídel. Tento unikátní freskový cyklus z 30.tých let 14. st. spolu s náhrobníkem obou manželů docela přesvědčivě vypovídá o jejich vzájemném láskyplném vztahu Pro zájemce můžu naskenovat a poslat fotky, pro příznivce výletů dodám, že z HK je Sziedlenczin cca 130 km, je otevřený celoročně a vstupné jsou 3 zl.

něco málo máme zde:
http://www.hrady.cz/index.php?OID=5612
Fotky jsou od Verny, k přidání mých jsem se ještě nedostal, fresky mám ovšem zdokumentované doufám dostatečně důkladně

Zany píše:

Maršálek píše:Ke vztahu Anežky a Jindřicha I. Javorského – byl jsem před měsícem v polském Sziedlenczine, kde stojí obytná věž s nádhernou freskovou výzdobou pověsti o Lancelotovi. Donátorem byl právě Jindřich javorský, který daroval tento malý hrádek své choti, jako jedno z mnoha sídel. Tento unikátní freskový cyklus z 30.tých let 14. st. spolu s náhrobníkem obou manželů docela přesvědčivě vypovídá o jejich vzájemném láskyplném vztahu Pro zájemce můžu naskenovat a poslat fotky, pro příznivce výletů dodám, že z HK je Sziedlenczin cca 130 km, je otevřený celoročně a vstupné jsou 3 zl.

něco málo máme zde:
http://www.hrady.cz/index.php?OID=5612
Fotky jsou od Verny, k přidání mých jsem se ještě nedostal, fresky mám ovšem zdokumentované doufám dostatečně důkladně

Náááádhera !!!! Tak kdy jedem ?????

Katerina píše:

Zany píše:

Maršálek píše:Ke vztahu Anežky a Jindřicha I. Javorského – byl jsem před měsícem v polském Sziedlenczine, kde stojí obytná věž s nádhernou freskovou výzdobou pověsti o Lancelotovi. Donátorem byl právě Jindřich javorský, který daroval tento malý hrádek své choti, jako jedno z mnoha sídel. Tento unikátní freskový cyklus z 30.tých let 14. st. spolu s náhrobníkem obou manželů docela přesvědčivě vypovídá o jejich vzájemném láskyplném vztahu Pro zájemce můžu naskenovat a poslat fotky, pro příznivce výletů dodám, že z HK je Sziedlenczin cca 130 km, je otevřený celoročně a vstupné jsou 3 zl.

něco málo máme zde:
http://www.hrady.cz/index.php?OID=5612
Fotky jsou od Verny, k přidání mých jsem se ještě nedostal, fresky mám ovšem zdokumentované doufám dostatečně důkladně

Náááádhera !!!! Tak kdy jedem ?????

no, já užtam byl

Tak něo je v Šarochové - bohužel bez odkazů :

cituji : " Aby zaplašla prázdnotu, která po partnerovi zůstala, povolala k sobě ze Slezska dceru . Cestovala s ní po známých poutních místech, dobře doložena je jejich cesta Porýním, během niž Richenza plně shromaždovala sv. ostatky ..
Vznešené dámy provázel trevírský arcibiskup Balduin, vlastní strýc krále Jana Lucemburského , což jen dokazuje jak významnému postavení se Piastovna těšila. "

Bohužel není odkaz odkud je čerpáno .. ono dobře doložena je cesta Porýním

Ad 2) z elé formulace bych dokonce soudila, že těch cest bylo povícero --

No hledáme dál -někde v knihovně mám DaS - s čl. o Richenze, když ne moc lichotivým od Hledíkové.

A juknu taky do Kopičkové.

Dívala jsem se do Velkých dějin IV.a, ale nic .

Nevíte náhodou někdo jak na konec dopadla Anežka dcera Václava II. a Richanzi? Díky

Kunhuta Halièská píše:Nevíte náhodou někdo jak na konec dopadla Anežka dcera Václava II. a Richanzi? Díky

Je to v tomto tématu o pár stránek dál...

Viola píše:

Kunhuta Halièská píše:Nevíte náhodou někdo jak na konec dopadla Anežka dcera Václava II. a Richanzi? Díky

Je to v tomto tématu o pár stránek dál...

Díky.

Viola píše:Dívala jsem se do Velkých dějin IV.a, ale nic .

V Kopičkové taky ne, sice je tam o Richenze dost, ale o této cestě nic.
A ten D¡aS zaboha nemůžu najít , přitom jsem ho měla v ruce asi před dny - a ted najednou zmizel.

Katerina píše:Nevěděla jsem , že Richenzu na její pouti kromě Anežky doprovázel i "strýc" Balduin - to je zajímavé.

Katko a ke kterým datům se ta cesta uvádí? Mrkla bych se na listiny...

Katerina píše:

Viola píše:Dívala jsem se do Velkých dějin IV.a, ale nic .

V Kopičkové taky ne, sice je tam o Richenze dost, ale o této cestě nic.
A ten D¡aS zaboha nemůžu najít , přitom jsem ho měla v ruce asi před dny - a ted najednou zmizel.

Už ho máš nebo potřebuješ něco vytáhnout? Měla bych ho taky někde mít.

acoma píše: Už ho máš nebo potřebuješ něco vytáhnout? Měla bych ho taky někde mít.

Diky moc, při velkém úklidu jsem ho našla .

Bohužel, žádné detaily ohledně Richenziny cesty tam nejsou - pouze datace cesty - rok 1333 - čímž odpovídám na příspěve výše.

Ohledně listin bych byl skeptický, pokud vůbec, pak bych hledal ve slezském diplomatáři nebo spíše MGH. Myslím ale, že s ohledem na účel cesty nebyl důvod k vydávání právních písemností. Soukromá korespondence, kterou bych předpokládal spíše, se kromě pár vyjímek nedochovala (k Richenze nevím o jediné).
K dataci cestování Richenzy a Anežky jsem také nic konkrétního nedohledal, toliko obecné konstatování "v letech po smrti Jindřicha z LIpé"...

Stejně tak jsem nedohledal důvod její návštěvy Hradce nedlouho před smrtí. Víme toliko to, že z nějakého důvodu přijela do svého sídelního města a zemřela tu. Jak dlouho její pobyt trval a zda věděla, že zde zemře také nevíme. Jenom se traduje spor hradeckých m칝anů a synů Jindřicha z Lipé o místo posledního spočinutí Richenzy. Pramen jsem ale nedohledal

Tak jsem našla listiny dokládající pravděpodobně Richenzin pobyt v Kolíně n. R. 24. června 1333. Víc zatím nic .
Zbraslavská kronika se nezmiňuje o cestě v roce 1333, pouze v komentáři je uvedeno, že na cestě byla v Kolíně a v Trevíru.

Tak jsem zjistila, jak je to opravdu s Richenzinou matkou, o níž jsme se tu bavili dříve. Ve své závěti z 9. července 1330 (RBM III č. 1664) zmiňuje svou matku Richenzu (Richza), dceru švédského krále Magnuse.

Viola píše:Tak jsem zjistila, jak je to opravdu s Richenzinou matkou, o níž jsme se tu bavili dříve. Ve své závěti z 9. července 1330 (RBM III č. 1664) zmiňuje svou matku Richenzu (Richza), dceru švédského krále Magnuse.

Šikovná , a jsem ráda, že jsem to odhadla - akorát mi nesedí jméno toho dědečka - neměl to být Valdemar - Magnus byl snad pradědeček ???

No právě v té listině je to výslovně tak, že dcera někdy pána Magnuse, krále Švédska...

Kde jsou vlastně uloženy ty iluminované rukopisy, které vznikly za Rejččina opatrovnictví?