Fórum zájemců o historii

Blaze tomu, kdo rád vzpomíná svých otců a vesel baví posluchače o jejich činech.
Právě je 07 bře 2021 07:32

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 277 ]  Přejít na stránku Předchozí  1 ... 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12 ... 14  Další
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku:
UNREAD_POSTNapsal: 22 úno 2007 16:22 
Offline
Královna
Uživatelský avatar

Registrován: 02 led 2007 15:55
Příspěvky: 3678
Has thanked: 3 times
Been thanked: 5 times
Øekla bych, že všechno dohromady :) Mimochodem, z výnosù jedné své vesnice nechávala sloužit mši za svého "synáèka" - tedy Václava III. A kde je ta bazilika?

_________________
Loyaulté me lie.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku:
UNREAD_POSTNapsal: 22 úno 2007 16:35 
Offline
Královna
Uživatelský avatar

Registrován: 18 srp 2006 23:38
Příspěvky: 1401
Has thanked: 0 time
Been thanked: 4 times
Mam dneska myslenky rychlejsi nez pismo. :oops: Sv. Vít.

_________________
Prožitek není to, co se vám stane, prožitek je to, jak naložíte s tím, co se vám stalo!


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku:
UNREAD_POSTNapsal: 22 úno 2007 16:58 
Offline
Královna

Registrován: 29 led 2007 16:32
Příspěvky: 2366
Bydliště: Sazená 14, Velvary
Has thanked: 0 time
Been thanked: 2 times
acoma píše:
Byla hodná vdova - nechala bìhem let vlády Jana Lucemburského vybudovat v románské bazilice pro svého mrtvého manžela Rudolfa oltáø sv. Šimona a Judy. A co mi pøijde komický (z dnešního pohledu) - v r. 1325 Alžbìta, vdova po èeském a polském králi Václavovi II. a Rudolfu I. Habsburském, oznamuje, že ves Køeèhoø, koupenou od Jindøicha z Lipé, vìnuje oltáøi, který nechala postavit ke cti sv. Šimona a Judy...A dále se v listinì stanovuje kdy a kolik grošù kanovníkùm a kdy a kolik svic a zádušních mší za Rudolfa. Je to projev bývalé náklonnosti milovanému muži, nebo vdìk za zvìtšení vdovského zajištìní a nebo støedovìká zbožnost?


To musel mít Jindøich radost...
Mnì se to ale líbí, když vemu v úvahu, jaký mìl Rudolf v Praze pohøeb, v nenávisti a zmatcích, jedinì ona ho tehdy uctila (viz. ty pìkné pohøební insignie). Tak se to napravila v dobì kdy to mohla udìlat poøádnì. Spravedlivé, lidské a Rejèkovské.
K.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Náhrobek Anežky a Jindøicha
UNREAD_POSTNapsal: 05 črc 2007 01:00 
Offline
Královna
Uživatelský avatar

Registrován: 18 srp 2006 23:38
Příspěvky: 1401
Has thanked: 0 time
Been thanked: 4 times
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Henryk1jawor.jpg - tady je odkaz na wikipedii, kde je obrazek spolecneho nahrobku Anežky a Jindøicha Javorskeho

_________________
Prožitek není to, co se vám stane, prožitek je to, jak naložíte s tím, co se vám stalo!


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Re: Náhrobek Anežky a Jindøicha
UNREAD_POSTNapsal: 12 črc 2007 16:55 
Offline
Královna

Registrován: 29 led 2007 16:32
Příspěvky: 2366
Bydliště: Sazená 14, Velvary
Has thanked: 0 time
Been thanked: 2 times
acoma píše:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Henryk1jawor.jpg - tady je odkaz na wikipedii, kde je obrazek spolecneho nahrobku Anežky a Jindøicha Javorskeho


Díky, je opravdu hezký. V této souvislosti mì napadlo, protože náhrobky, náhrobní kameny apod. jsou také dost dùležitý pramen na zkoumání, zda to bývalo bežným zvykem zobrazovat takto manžele spoleènì èi to mùže mít i nìjaký symbolický význam ?

_________________
Biau seigneur, je vous prie chiérement et par la foi que vous me devés, que vous me menés si avant en bataille que je puisse férir un coup d´espée.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku:
UNREAD_POSTNapsal: 25 črc 2007 09:50 
Offline
Kníže
Uživatelský avatar

Registrován: 22 led 2007 10:38
Příspěvky: 409
Bydliště: HK
Has thanked: 0 time
Been thanked: 0 time
Nebylo to bìžné, naopak. Støedovìká Evropa zná všeho všudy jenom pár náhrobkù a náhrobníkù, na nichž se manželé drží za ruce. Vybavují se mi 4 z Anglie 14. st. a tenhle :wink: Obvyklé je, že oba manželé mají ruce sepjaté na modlení. Podle støedovìkých legend se ale vìèným objetím (symbolicky ztváròované tak, že se pár drží za ruce) vyjadøovala opravdová láska. Prvními byli údajnì Tristan a Isolda :wink: nìkde výše se tu spekulovalo o tom, že Richenza pøi stavbì baziliky Nanebevzetí panny Marie v Brnì údajnì poèítala i s hrobkou své dcery a že by to mìl být dùkaz toho, že to Anežce a Jindøichovi hrubì neklapalo. Tento náhrobek bych naopak považoval za indicii vedoucí k domìnce, že se oba manželé upøímnì ctili a milovali :wink:

_________________
servo


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Re: Rejèka
UNREAD_POSTNapsal: 25 črc 2007 10:24 
Offline
Vévoda
Uživatelský avatar

Registrován: 18 kvě 2007 08:49
Příspěvky: 690
Bydliště: Polonia
Has thanked: 0 time
Been thanked: 1 time
Ježek píše:
I já ve své lásce k Polsku a polštinì, radìji øikám Rejèka

V Polsku se ji rika :
Ryksa El¿bieta ev. Reiczka Przemys³awówna, dcera Ryksy Szwedzkiej a Przemys³a II Wielkopolskiego.
Jmeno Ryksa (Rycheza) je germanskeho puvodu.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku:
UNREAD_POSTNapsal: 25 črc 2007 11:45 
Offline
Královna

Registrován: 29 led 2007 16:32
Příspěvky: 2366
Bydliště: Sazená 14, Velvary
Has thanked: 0 time
Been thanked: 2 times
Maršálek píše:
Nebylo to bìžné, naopak. Støedovìká Evropa zná všeho všudy jenom pár náhrobkù a náhrobníkù, na nichž se manželé drží za ruce. Vybavují se mi 4 z Anglie 14. st. a tenhle :wink: Obvyklé je, že oba manželé mají ruce sepjaté na modlení. Podle støedovìkých legend se ale vìèným objetím (symbolicky ztváròované tak, že se pár drží za ruce) vyjadøovala opravdová láska. Prvními byli údajnì Tristan a Isolda :wink: nìkde výše se tu spekulovalo o tom, že Richenza pøi stavbì baziliky Nanebevzetí panny Marie v Brnì údajnì poèítala i s hrobkou své dcery a že by to mìl být dùkaz toho, že to Anežce a Jindøichovi hrubì neklapalo. Tento náhrobek bych naopak považoval za indicii vedoucí k domìnce, že se oba manželé upøímnì ctili a milovali :wink:


Díky za vyèerpávající odpovìd´, já jsem si to tak tiše myslela.

Jinak to se nespekulovalo, to bylo pøevzato z knihy KLášterní stavby na Moravì a ve Slezku, ale je dost dobøe možné, že tato spekulace vycházela od archeologù, kteøí tak soudili spíš z vnitøního uspoøádání této èásti klášterní lodi, (vybylo jim tam místo, s kterým si holt nevìdìli rady :)

_________________
Biau seigneur, je vous prie chiérement et par la foi que vous me devés, que vous me menés si avant en bataille que je puisse férir un coup d´espée.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Re: Rejèka
UNREAD_POSTNapsal: 25 črc 2007 11:49 
Offline
Královna

Registrován: 29 led 2007 16:32
Příspěvky: 2366
Bydliště: Sazená 14, Velvary
Has thanked: 0 time
Been thanked: 2 times
jur píše:

V Polsku se ji rika :
Ryksa El¿bieta ev. Reiczka Przemys³awówna, dcera Ryksy Szwedzkiej a Przemys³a II Wielkopolskiego.
Jmeno Ryksa (Rycheza) je germanskeho puvodu.


Díky moc za info, jen jsem se ještì chtìla zeptat - dle té Reiczky Premyslawowny eventuelnì Elzbiety mi to pøipadá , že toto polské pojmenování vychází až z jejího èeského pojmenování - Alžbìtou (a Pøemyslovnou :) ) se stala až po svatbì s Václavem.

Dá se tedy pøedpokládat, že dìvèe se pùvodnì jmenovalo Richenza (po švédsku) nebo Rycheza ?

_________________
Biau seigneur, je vous prie chiérement et par la foi que vous me devés, que vous me menés si avant en bataille que je puisse férir un coup d´espée.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Re: Rejèka
UNREAD_POSTNapsal: 25 črc 2007 11:59 
Offline
Vévodkyně
Uživatelský avatar

Registrován: 04 zář 2006 14:24
Příspěvky: 2745
Bydliště: doma, což je všude tam, kde mě mají rádi...
Has thanked: 32 times
Been thanked: 5 times
Katerina píše:
jur píše:

V Polsku se ji rika :
Ryksa El¿bieta ev. Reiczka Przemys³awówna, dcera Ryksy Szwedzkiej a Przemys³a II Wielkopolskiego.
Jmeno Ryksa (Rycheza) je germanskeho puvodu.


Díky moc za info, jen jsem se ještì chtìla zeptat - dle té Reiczky Premyslawowny eventuelnì Elzbiety mi to pøipadá , že toto polské pojmenování vychází až z jejího èeského pojmenování - Alžbìtou (a Pøemyslovnou :) ) se stala až po svatbì s Václavem.

Dá se tedy pøedpokládat, že dìvèe se pùvodnì jmenovalo Richenza (po švédsku) nebo Rycheza ?
Przemys³awówna zøejmì byla proto, že její otec byl Pøemysl Velkopolský. Spíš ta Reiczka je z èeštiny. To se nedá pøedpokládat, ona se po matce skuteènì Richenza jmenovala. :wink: :D

_________________
"Prima lex historiae est, ne quid falsi dicere audeat" (Cicero)


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Re: Rejèka
UNREAD_POSTNapsal: 25 črc 2007 12:03 
Offline
Vévoda
Uživatelský avatar

Registrován: 18 kvě 2007 08:49
Příspěvky: 690
Bydliště: Polonia
Has thanked: 0 time
Been thanked: 1 time
Katerina píše:
Dá se tedy pøedpokládat, že dìvèe se pùvodnì jmenovalo Richenza (po švédsku) nebo Rycheza ?

Samozrejme puvodne Ryksa, jmeno Elzbieta prijala na prani manzela, Vaclava II.
Byla to prvni Polka, u ktere historici znaji presne datum narozeni a umrti. :)
P.S. Przemys³awówna = dcera Przemys³awa, podobne jako napr. Boles³awówna = dcera Boles³awa, Mieszkówna = dcera Mieszka.
U chlapcu by to bylo : Przemys³awowic (-icz) = syn Przemys³awa, Boles³awowic - syn Boles³awa atd. U chlapcu jsou to uz dnes formy archaicke, nepouzivane, u devcat i dnes by slo rict napr. Nowakówna = dcera Nowaka (pouze za svobody), manzelka Nowaka je pani Nowakowa. :)


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku:
UNREAD_POSTNapsal: 26 črc 2007 06:44 
Offline
Kníže
Uživatelský avatar

Registrován: 22 led 2007 10:38
Příspěvky: 409
Bydliště: HK
Has thanked: 0 time
Been thanked: 0 time
jak psali již ti pøede mnou, pùvodnì se jmenovala Richenza (údajnì by se mìlo vyslovovat švédsky jako Rykenza) a v Polsku jí podle písemných zmínek oslovovali Ryksa èi Rixa. Módní jméno Ažbìta (Elisabeta) pøijala až roku 1303 v den své svatby a korunovace. Takže jméno nejèastìji spojované s touto historickou osobností - Rejèka, je nejspíše èeskou verzí jejího pùvodního Richenza a mìlo by se objevovat asi již od jejího pøíchodu do Èech roku 1300 :wink: Zbraslavská kronika pak obì èeské královny Richenzu a Pøemyslovnu èasto zamìòuje, když obì oznaèuje jako Alžbìty (to se objevuje i v Neplachovì popisu války dvou královen, v nìmž autor mluví o dvou Eliškách).
Nejèastìji se to v domácích letopisech rozlišovalo tak, že Richenzu popisují jako Alžbìtu a Pøemyslovnu jako Elišku. Oznaèení královna vdova je pøekvapivì ménì užívané :wink: Super je to v listinách diplomatické povahy, tam je Richenza zmiòována jako èeská a polská královna Alžbìta (nejpøesnìji ještì vdova po králi Václavu II., pøípadnì i po Rudolfu I.) a Pøemyslovna jako èeská královna a lucemburská hrabìnka Alžbìta (nejpøesnìji dcera krále Václava II.). Richenza je ještì oznaèována jako Regina de Gratz, ale to jenom velmi vzácnì. Celé je to pak pomìrnì nepøehledné a tak není divu, že mnozí nepøíliš znalí historici zamìòují obì Elišky nejèastìji v jejich donacích :wink: Obávám se však, že tímhle jsem vás již unavoval døíve :lol:

_________________
servo


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Re: Richenzin pobyt v Rakousku
UNREAD_POSTNapsal: 07 srp 2007 18:25 
Offline
Královna

Registrován: 29 led 2007 16:32
Příspěvky: 2366
Bydliště: Sazená 14, Velvary
Has thanked: 0 time
Been thanked: 2 times
Kateøina_z_Landštejna píše:
Paní a pánové, možná byste mi mohli pomoci.

Marnì pátrám po osudech Richenziných od èervence 1307, kdy zemøel Rudolf Habsburský, do srpna 1308, kdy pøevzala zpìt svá vìnná mìsta a vrátila se do Èech.

V záøí 1307 mìla uprchnout za dost dramatických okolností (snad dokonce v pøevleku a takøka bez doprovodu) z Prahy do klášterù ve Zderazi a Kutné Hoøe a pak se, snad za pomoci Fridricha Slièného, pøesunout do Vídnì a krátce poté do kláštera v Klosterneuburku. Jenže kromì tìch dramatických okolností (vzhledem k vývoji v zemi jí asi skuteènì šlo oživot, zvl᚝ když se znovu postavila na stranu Habsburkù), jež jsou ovìøitelné, se mi nedaøí najít nikde ani stopu po tom, co se skuteènì dìlo.

Psala jsem i do kláštìrù Lilienfeld a Klosterneuburg v Rakousku. Z Lilienfeldu mi obratem odpovìdìli, dali datace listin, na nichž Richenza mùže figurovat, dokonce snad klášter i navštívila, ale v r. 1307 o ní nemají ani zmínku. Z Klosterneuburgu mi, bohužel, neodpovìdìli, by jsem tam poslala dva prosebné dopisy.

Takže dále tápu v temnotách. Nevíte tedy nìkdo nìco bližšího?


Tedy pøiznám se, že jsem její pobyt u Klosterneuburgu považovala za axiom, ale když jsi to otevøela...
Dívala jsem se na stránky toho kláštera, je prý starý 900 let (dnes jsou tam také vinné sklepy jako atrakce pro turisty) , ale vždycky to byl mužský klášter. nevím, jestli by si ji tam tedy nechali. Jestli byl v minulosti u mužského kláštera i ženský, to nevím, zatím jsem to nenašla.

JInak èasovì to sedí, jak uvádíš:
Po Rudolfovì smrti 3.7. 1307 nastaly zmatky s nástupnictví znovu, a vedly až k zabití Tobiáše z Bechynì 24.7. 1307 - prohabsburské stranì v té dobì muselo být opravdu ouvej, a tato událost mohla být tím impulsem, aby královna vdova popadla malou Pøemyslovnu a utekla z Prahy. Osobnì si myslím, že to bylo až pozdìji. Nejprve se vrací zpátky JIndøich Korutanský a je 15.8.1307 korunován na èeského krále, ale ani tehdy to Habsburkové ještì nevzávají. V záøí vpadli do Èech, a táhli rovnou na Kutnou Horu a Kolín. Takže mìl Fridrich pøíležitost, aby Richenze pomohl z Prahy. Ohledì Rejèina otevøení jejích vìnných mìst habsburùm má být nìco ve FRB IV: kap. 86, s. 113

Po Albrechtovì zabití to Fridrich Slièný vzdává a 14.8. 1308 si vyjednává náhradu za vzdání se nárokù a zároveò pardon svým pøíznivcùm v Èechách, (tedy i pro Richenzu a cesdta zpìt do Èech je pro ni volná). O této smlouvì zase v RBM II. s. 942, è. 2183 a CDM VI. s. 375, Suplementum 15

Takže necelý rok. Možná by nìco mohlo být na stránkách toho Monasteria.

A taky bych to ještì nevzdávala s tím klášterem, já jem také psala do Žitavy víckrát, na anglickou prosbu neodpovìdìli vùbec m na nìmeckou pak ano. Ted jde spíš o to, kde by tam mohla pøebývat, žena s dítìtem a svým fraucimorem ?

_________________
Biau seigneur, je vous prie chiérement et par la foi que vous me devés, que vous me menés si avant en bataille que je puisse férir un coup d´espée.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku:
UNREAD_POSTNapsal: 08 srp 2007 06:05 
Offline
Vévodkyně
Uživatelský avatar

Registrován: 17 dub 2007 14:44
Příspěvky: 570
Has thanked: 0 time
Been thanked: 0 time
Paní a pánové, možná byste mi mohli pomoci.

Marnì pátrám po osudech Richenziných od èervence 1307, kdy zemøel Rudolf Habsburský, do srpna 1308, kdy pøevzala zpìt svá vìnná mìsta a vrátila se do Èech.

V záøí 1307 mìla uprchnout za dost dramatických okolností (snad dokonce v pøevleku a takøka bez doprovodu) z Prahy do klášterù ve Zderazi a Kutné Hoøe a pak se, snad za pomoci Fridricha Slièného, pøesunout do Vídnì a krátce poté do kláštera v Klosterneuburku. Jenže kromì tìch dramatických okolností (vzhledem k vývoji v zemi jí asi skuteènì šlo oživot, zvl᚝ když se znovu postavila na stranu Habsburkù), jež jsou ovìøitelné, se mi nedaøí najít nikde ani stopu po tom, co se skuteènì dìlo.

Psala jsem i do kláštìrù Lilienfeld a Klosterneuburg v Rakousku. Z Lilienfeldu mi obratem odpovìdìli, dali datace listin, na nichž Richenza mùže figurovat, dokonce snad klášter i navštívila, ale v r. 1307 o ní nemají ani zmínku. Z Klosterneuburgu mi, bohužel, neodpovìdìli, by jsem tam poslala dva prosebné dopisy.

Takže dále tápu v temnotách. Nevíte tedy nìkdo nìco bližšího?

_________________
Volo, multum, statim!


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku:
UNREAD_POSTNapsal: 08 srp 2007 07:28 
Offline
Kníže
Uživatelský avatar

Registrován: 22 led 2007 10:38
Příspěvky: 409
Bydliště: HK
Has thanked: 0 time
Been thanked: 0 time
Struèný pøehled událostí, souvisejících s rakouským pobytem Richenzy (http://dvur.radekpl.net/vlada/prehled.htm )

- léto 1307 - král Rudolf vytáhl proti vzbouøencùm, oblehl Horažïovice. 4. èervence 1307 zemøel král Rudolf ve vìku 26 let u Horažïovic na úplavici. Pøed smrtí staèil ještì zabezpeèit svou cho královnu Richenzu pøipsáním dalších dvou mìst, tím zvýšil jejich zástavní hodnotu z 20 000 høiven na 40 000. Král pochován v katedrálním chrámu v Praze rukama zbraslavského opata Konráda, jež vedl pohøební obøady. Rudolf Habsburský nebyl korunován královskou korunou, králem byl toliko volbou a manželstvím s korunovanou èeskou a polskou královnou Alžbìtou Richenzou.

- následovalo nové rozdìlení šlechty, v Èechách uznán králem Jindøich Korutanský, na Moravì uznáno nástupnické právo rakouského vévody Fridricha Slièného (Znojemské ujednání z 18. ledna 1307). V Praze bìhem potyèky zabit vùdce habsburské strany Tobiáš Dobeš z Bechynì, maršálek království èeského („…Oldøich a Hynek Krušina z Lichtemburka po boku pražského biskupa Jana s nìkterými jinými ozbrojenou mocí vnikli do komnat pana Tobiáše a tam jej ostøím meèe zabili…“ viz Zbraslavská kronika).

- následoval bleskový návrat Jindøicha Korutanského do Èech (dle mého názoru si pro nìho èeští páni pravdìpodobnì dojeli).

- 15. srpna 1307 byl Jindøich Korutanský v Praze zvolen èeským králem a ujal se vlády v zemi (èeská Šlechta se tak témìø sjednotila v opozici proti habsburským nárokùm).

- øímský král Albrecht vyhlásil øíšskou klatbu proti zvolenému Jindøichovi Korutanskému a vtrhl s vojskem od západu pøes Cheb do Èech, rakouský vévoda Fridrich Slièný shromáždil vojsko u Jemnice na Moravì, oba oblehli Kutnou Horu a Kolín, ale obì mìsta se ubránila. Obì mìsta bránili nejvyšší maršálek království èeského Jindøich z Lipé a nejvyšší èíšník Jan z Vartemberka a houževnatou obranou zpùsobili obléhatelùm mnoho ztrát. Též se aktivnì úèastnil Plichta ze Žerotína, který pravdìpodobnì pøivedl na pomoc obleženým èást zemské hotovosti.

- „královna vdova Rejèka, pøející králi Albrechtovi byla zatím v Praze, kde utrpìla nìkteré urážky a potíže strany Korutancovy, proto aby nebyla hrubìji urážena, uprchla tajnì z Prahy s jedinou služkou nesouc svou dcerku Anežku v náruèí…“ viz Zbraslavská kronika. Rakouský vévoda Fridrich Slièný (její švagr) ji odvedl do svého tábora (tím získala habsburská strana pøístup do královniných vìnných mìst).

- král Albrecht s vévodou Fridrichem pro vojenské neúspìchy a blížící se zimu ustoupili na Moravu a do Rakous, kde pøipravovali nové tažení do Èech, plánované na pøíští rok. Královna vdova Eliška Rejèka za ochranu pro sebe a svou dceru princeznu Anežku Pøemyslovnu poskytla svá mìsta habsburským posádkám k pøezimování. O této události máme pøímý doklad z tvz. Opatovických privilegií, kterými si Richenza podmínila vstup habsburských posádek do svých vìnných mìst (øíjen 1307).

- Habsburské posádky usazené ve vìnných mìstech svedli mnoho bitev se støídavým úspìchem, aby nakonec podlehli v rozhodné polní srážce u Mýta (dalimil úvádí, že to bylo nìkdy po novém roce 1308), kde údajnì všichni padli do zajetí. Po smrti krále Albrechta se po vyjednávání a navrácení hradù vrátili domù (bitvu u Mýta zmiòuje ze všech pramenù toliko Dalimilova kronika, následné zmínky o vyjednávání a odchodu poražených habsburských posádek pak zase Zbraslavská kronika, na jiné písemné zmínky jsem v pramenech nenarazil).

- 1. kvìtna 1308 zemøel øímský král Albrecht rukou Jana Habsburského, syna svého bratra, ve Švábsku.

- v èervnu 1308 se ve vojenském táboøe u Kutné Hory Raimund z Lichtemburka vzdal úøadu podkomoøího, jeho úøad pøevzal Jindøich z Lipé. (Raimundova pohledávka èinila 9 042 høiven a 1 lot). (Ten vojenský tábor naznaèuje, že pøípravy na jednání obou vladaøù byly v plném proudu.)

- rakouský vévoda Fridrich Slièný nyní zbaven hlavní opory svého otce øímského krále uzavøel s Jindøichem Korutanským mír. Vévoda Fridrich se vzdal za náhradu 45 000 høiven støíbra všech nárokù na panství v Èechách a na Moravì a zavázal se vydat všechna mìsta a hrady jež mìl v držení. Mìl zatím podržet zárukou náhrady na Moravì Jihlavu s doly, cly a soudem, hrad Veveøí, Ivanèice, Podivín a Pohoøelice. Moravská šlechta, olomoucký biskup Jan a dle všeho i moravská mìsta dosud vìrná Fridrichovi, zvláštì Brno a Olomouc uznaly bez odporu krále Jindøicha Korutanského. Souèástí mírové smlouvy mezi rakouským vévodou Fridrichem Slièným a èeským králem Jindøichem Korutanským byl generální pardon všem habsburským pøíznivcùm v zemi a bezpeèný návrat královny vdovy Elišky Rejèky a její dcery Anežky, záruka jejich osobní bezpeènosti a zachování všech jejich práv, jakož i zachování všech práv a svobod jejím mìstùm. Tuto smlouvu zároveò peèetili všichni pøední èeští a moravští páni (tzv. Znojemská úmluva – tam kde spor o habsburské následnictví v lednu 1307 vznikl také v létì 1308 skonèil – pìkná ukázka toho, jak Èeši demonstrovali sílu).

- Richenza na cestì z Rakous potvrdila již 17.srpna 1308 v Nymburce svým mìstùm všechna práva a svobody, udìlené jim již králem Rudolfem a zavázala se, že je proti jejich vùli nikomu nezastaví. Mìsta jí pøi této pøíležitosti obnovila slib poslušnosti (máme toliko dva originály listin pro vìnná mìsta a jeden dochovaný originál pøísahy m욝anù Richenze, listiny byly vždy vyhotoveny pro každé mìsto a za každé mìsto zvl᚝).


Takže z písemných pramenù máme potvrzen toliko útìk Richenzy z Prahy do vojenského tábora Habsburkù u Kutné hory, následnì v øíjnu pøesun do Opatovi, kde si dala udìlit velmi významná privilegia pro svá mìsta od øímského krále, tedy nejvyšší autority Øíše (http://dvur.radekpl.net/vlada/opatov.htm ). Celý zimní a jarní pobyt Richenzy je nám prakticky neznámý, krom skromné zmínky o Rakousku a Klostenneuburgu (odtud prokazatelnì žádné písemnosti zachované nemáme). Další pohyb Richenzy mùžeme spolehlivì mapovat až jejím návratem z Rakous – Nymburské pøísahy v srpnu 1308.
Podle toho, že v Nymburce peèetí toliko svým sekretem, tedy malou peèetí lze usuzovat z toho, že vše bylo ponìkud narychlo (Peèe jako nejvyšší právní prostøedek koroborace byl svým majitelem vždy velmi pøísnì støežen a i pokud její majitel disponoval vlastní kanceláøí, jenom velmi vzácnì ji ponechával v rukou kancléøe. Protože kanceláø následovala svého pána prakticky na všech cestách, byly peèeti stále po ruce.). To by mohlo potvrzovat úvahy Petra Žitavského o tom, že Richenzu z jejích bývalých dvoøanù k Habsburkùm skuteènì nikdo nedoprovázel (myšleno ve smyslu šlechty).
Po celou dobu jejího hradeckého pobytu 1308-1318 (1321) nemáme o jejím dvoøe prakticky žádné informace, krom jedovatých výèitek Petra Žitavského. Prakticky totéž se opakuje po jejím odchodu do Brna. Jestliže nemáme tedy dost informací o jejím pobytu doma v prùbìhu 27 let (písemných dokladù je žalostnì málo a to vèetnì její korespondence s panovníkem, donace a výmìny statkù), abychom mohli alespoò rámcovì dohledat osobnosti kolem ní a Jindøicha z Lipé, není až tak divné, že nevíme nic o pùlroce jejího života na pøelomu let 137-1308.

Studiem jejího života a osobnosti jsem s pøáteli na projektu Hradeckého dvora strávil více než 7 let a pøesto o ní nevíme stále prakticky nic. Máme sice cca 30 listin, jež se k ní nìjakým zpùsobem vztahují, ale pøímou souvislost má sotva 10 z nich. Za každou pomoc budu samozøejmì vdìèný (to je oficiální prosba :wink:), ale poté, co jsme pracnì shromáždili prakticky všechny dostupné písemné prameny a edice (CDM,CDB, MGH, Katalog královských listin, Privilegia královských mìst venkovských, atd.) jsem k fantastickému objevení jakési zapomenuté listiny, èi jiného pramene velmi skeptický. Mohli jsme se opøít o práce pøedních evropských historikù, kteøí zpracovávali období konce Pøemyslovcù a nástupu Lucemburkù v evropské politice a ti shromáždili a protøídili prameny z celé Evropy. To nám výraznì pomohlo v našem vlastním bádání, pøesto je toho o Richenze známo zoufale málo.

P.S. všechny støedovìké písemnosti byly ve všech evropských zemích na sklonku 19. a poèátku 20. st. shromáždìny, protøídìny a katalogizovány v tzv. Monumentech èi Kodexech a regestech (edicích). Je tedy prakticky nemožné, aby se našlo nìco nového :wink: S tìmito edicemi se výbornì pracuje a jsou dostupné všem badatelùm bez ohledu na jeho národnost. Mùžeme tedy pracovat s MGH stejnì jako s domácími SDB a CDM.

_________________
servo


Naposledy upravil Maršálek dne 08 srp 2007 12:15, celkově upraveno 1

Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Re: Richenzin pobyt v Rakousku
UNREAD_POSTNapsal: 08 srp 2007 09:01 
Offline
Vévodkyně
Uživatelský avatar

Registrován: 17 dub 2007 14:44
Příspěvky: 570
Has thanked: 0 time
Been thanked: 0 time
Katerina píše:
Tedy pøiznám se, že jsem její pobyt u [b] Klosterneuburgu považovala za axiom, ale když jsi to otevøela...
Dívala jsem se na stránky toho kláštera, je prý starý 900 let (dnes jsou tam také vinné sklepy jako atrakce pro turisty) , ale vždycky to byl mužský klášter. nevím, jestli by si ji tam tedy nechali. Jestli byl v minulosti u mužského kláštera i ženský, to nevím, zatím jsem to nenašla.


Nad tím si také lámu hlavu - jak by mohla žena s malým dítìtem fungovat v mužském klášteøe? Navíc žena v situaci, kdy tento klášter svou pøítomností bezprostøednì ohrožovala.
Navíc, když cca 40 km odtamtud byl a je velký a pohodlný ženský klášter v Lilienfeldu. To je také dùvod, proè jsem tam psala - ovšem s již uvedeným výsledkem. Tam Rejèka nebyla.
A pochopitelnì jsem tam psala nìmecky. Znám totiž Rakušáky, maje je v rodinì (tedy i skuteènì, nejen co se mého nicku týèe :wink:) - a vím, jak jsou hákliví na "komunikaèní nástroje" :D :D Zkusím zmermomocnit našeho skorozeáka, ten umí nìmecky doceal hodnì a mohl by mi pomoci s napsáním dalšího pøevelice pøezdvoøilého a dlouhého dopisu. Tøeba to pomùže :roll:.

Ono to je vùbec celé divné, s tím jejím pøesunem do Vídnì. Marnì si totiž lámu hlavu nad tím JAK se tam vùbec mohla dostat.

Vezmìme to prostým selským:

Konèí léto 1307, situace se pro znovuovdovìvší královnu, navíc s malým batolátkem, komplikuje v dùsledku jejích politických rozhodnutí. A komplikuje se tak, že jí a dìátku jde o život.
Pravdìpodobnì v záøí, kdy je po definitivné porážce prakticky vìznìna a neví, co bude s ní a Anežkou, se rozhoduje k zoufalému kroku.
Útìk.
Nemùže jinam, než smìrem ke svým vìnným mìstùm, kde snad mùže hledat jakoustakous ochranu. Všude jinde jí hrozí zajetí, smrt - když ne vraždou, tak zimou a hladem.
Nebo zemì je v docela kruté obèanské válce a navíc, jak píše Dalimil, se posledních nìkolik let opakují hladomory, takže nìkteré oblasti království jsou prakticky vylidnìny.
Dostane se na Zderaz a odtud poté, co pøibyli Albrechtovi vojáci, se vrací do Kutné Hory.

Zde její stopa konèí a budu èistì hypotetizovat.

Pokud se skuteènì rozhodla cestovat do Vídnì, øeká ji cesta dlouhá nìjakých 400 km! V pozdním podzimu, s malým dítìtem, bez prostøedkù a vybavení, doprovodu, ochrany!
Na takovou cestu by se vydal buï èlovìk naprosto zoufalý, který již nemá co ztratit a ví, že stejnì zemøe, nebo naopak èlovìk jistý si svým zázemím.
První varianta je dost pravdìpodobná, ale bez možnosti ovìøení, pro druhou pak chybí jakékoli podklady. Což je docela podivné, protože pøevoz ne zcela bezvýznamné šlechtièny pøes území, na nìmž se odehrává váleèné tažení, to by dost tìžko zùstalo bez povšimnutí.

A tak mne napadlo, že Rejèka nakonec vùbec v žádné Vídni nemusela být. Pokud na ní Friedrichovi záleželo tak, jak se uvádí, mohl celkem bez potíží rozšíøit fámu, že se i s malou nìjak dostala do Rakous a je tam nìkde ukryta. A ona zatím mohla být v relativním bezpeèí nìjaké tvrze, hradu nebo kláštera u nás.

Ovšem, pokud se do Rakouska dostala, pak si kladu otázku jak. Pokud cestovala sama, jen s jednou èi nìkolika prùvodkynìmi, pak asi šly pìšky. S malým dìckem dennì víc jak 20 km neurazily - je podzim, pozdì svìtlo, brzy tma, válka a hlad. Pøíšerné podmínky pro cestování. Domnívám se, že bez doprovodu to nebylo vùbec možné. Šly tedy s nìjakou kupeckou skupinou?
Nebo jí Friedrich poskytl doprovod? To ale byla opìt vystavena obrovskému riziku, protože si musíme uvìdomit, že cestou do Vídnì musela projít územími protihabsbursky zamìøených pánù.
Je možnost, že se jí zželelo nìjakému z moravských nebo jihoèeských pánù a pomohli jí pøes Vysoèinu èi Brno? Protože kudy jinudy by šla? V její situaci jistì co možná nejkratší cestou.

A tak mám pocit, že záhada, místo aby se zmenšila, spíš narostla :)

_________________
Volo, multum, statim!


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku:
UNREAD_POSTNapsal: 08 srp 2007 09:42 
Offline
Vévodkyně
Uživatelský avatar

Registrován: 17 dub 2007 14:44
Příspěvky: 570
Has thanked: 0 time
Been thanked: 0 time
Maršálek píše:
[b]P.S. všechny støedovìké písemnosti byly ve všech evropských zemích na sklonku 19. a poèátku 20. st. shromáždìny, protøídìny a katalogizovány v tzv. Monumentech èi Kodexech a regestech (edicích). Je tedy prakticky nemožné, aby se našlo nìco nového :wink: S tìmito edicemi se výbornì pracuje a jsou dostupné všem badatelùm bez ohledu na jeho národnost. Mùžeme tedy pracovat s MGH stejnì jako s domácími SDB a CDM.


Dìkuji, tyto zdroje jsou mi známy. Mnì pro mé úèely docela dobøe vyhovuje i vyhledávaè "Monasterium" - http://www.findbuch.net/domains/3263/ph ... KY&be_id=3. Ale pøedpokládám, že i ten je obecnì dobøe znám...

Tvrzení že vše listinné již bylo v Evropì objeveno, shromáždìno a kodofikováno, mi pøijde hodnì odvážné. Protože pokud vím, tak zrovna loni byla objevena zcela náhodou truhlice s originály Komenského korespondence a rukopisù, a to v nádherném stavu. NIKDY tedy nelze vylouèit, že se najde nìco dalšího zajímavého èi dokonce pøevratného.

A pomoci? Pokud narazím na nìco zajímavého, vždy to sem (do nìkterého z oddìlení) dávám k dispozici stejnì jako ostatní.

V této souvislosti mne ale pøece jen nìco napadá - narazila jsem na stránkách Cerekvice nad Louènou na zmínku o pøítomnosti Albrechtova vojska v Cerekvici v r. 1307. Cerekvice je cca 10 km od Zderazi, místa pøímo v srdci Rejèèiných vìnných mìst, které náleželo klášteru v Podlažicích. Zde tedy skuteènì mohla nalézt doèasné útoèištì, stejnì jako na tvrzi, která mìla v té dobì být pøímo ve Zderazi. Pøítomnost vojsk Albrechtových jí mohla dodat pocit bezpeèí a pøítomnosti, by vzdálenì, spøíznìných lidí. A mohla tak získat èasový prostor pro vyjednávání pøípadného doprovodu nebo alespoò propuštìní váleèným polem do Vídnì.
Však, nemaje právì z té doby nic než letmé zmínky, domnìnky a úvahy, je to jen hypotéza jako cokoli jiného...

_________________
Volo, multum, statim!


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku:
UNREAD_POSTNapsal: 08 srp 2007 10:59 
Offline
Kníže
Uživatelský avatar

Registrován: 22 led 2007 10:38
Příspěvky: 409
Bydliště: HK
Has thanked: 0 time
Been thanked: 0 time
Ke klášterùm a jejich postavení:
- prakticky každý klášter mìl mimo jiné i tzv. hostinské prostory a povinnost peèovat o poutníky, kteøí požádají o ubytování èi azyl. Tyto hostinské prostory bývaly v souladu s øeholí daného kláštera umisovány tak, aby oddìlily øeholníky od hostù (tedy aby pøítomnost poutníkù nenarušovala chod a klid kláštera – jinak to samozøejmì bylo se špitály). O hosty peèovali službukonající bratøi (èi sestry).
- jako byl Sedlec, Zderaz, èi sv. Jiøí v Praze „prominentními dvorními kláštery“ s konkrétní povinností vùèi panovníkovi, byl jím v rámci rakouských zemí i Klostenneuburg. Mezi jeho povinnosti mimo jiné patøilo zabezpeèit na vlastní náklady v pøípadì návštìvy panovníka (èlenù jeho rodiny, èi vladaøových úøedníkù) i celý jeho doprovod a to vèetnì ubytování. Nedomnívám se, že by tam bylo nìjaké èasové omezení (viz. napø. dlouhodobý pobyt Violy Tìšínské v neznámém klášteøe, èi Elišky Pøemyslovny ve Svatojiøském klášteøe v Praze – tedy žen z vladaøského rodu, které nebyly nuceny kvùli svému pobytu skládat øeholní sliby).


K útìku Richenzy z Prahy k Habsburkùm:
– není žádný dùvod nevìøit Zbraslavské kronice, která vypovídá o tom, že útìk byl dopøedu dohodnut a Richenzu èekali za hradbami vévodovi muži. Není ani dùvod se domnívat, že by Richenza z vojenského tábora u Kutné Hory bloudila sama po Èechách, aby se nakonec odhodlala sama na vlastní náklady do Rakous. Ostatnì právì výše zmínìná opatovická privilegia to dostateènì vyvrací. Že by si Habsburkové nechali ujít jedineènou pøíležitost prohlásit se legálnì ochránci zemì a královny vdovy je naprosto nemyslitelné. Jedinì tím, že jí jako její rodina poskytli pomoc a ochranu se mohli v Èechách udržet – to že obsadili vìnná mìsta Hradec, Chrudim, Mýto, Polièku a Jaromìø bylo možné jenom se souhlasem jejich panovnice. Za to jí tato její mìsta Habsburkové zaruèili – poskytli jí vojenskou moc, aby o svùj majetek a poddané bìhem své nepøítomnosti nepøišla. O uctivém tónu a souèasnì o nezpochybnitelném postavení Richenzy jasnì vypovídají opatovická privilegia, udìlená øímským králem a svìdecky stvrzená vévodou rakouským a štýrským. Tím je dle mého jasnì dané, že odcházející Habsburkové s sebou z nepøátelské zemì vzali i svou snachu a švagrovou Richenzu. Její dcera byla také jejich pøíbuzná a další velmi cenná figurka na politické šachovnici. V neposlední øadì si dovolím zdùraznit, že po smrti Václava III. byla Richenza jedinou korunovanou a pomazanou hlavou v Èechách :wink:
- o jejím návratu z Rakous není dle slov její vlastní listiny žádných pochyb (Nymburk, srpen 1308). Úvahy o jejím možném ilegálním pobytu v Èechách mi pøijdou scestné. daleko spíše by v klidu pøebývala na Moravì, která beze zbytku náležela Fridrichovi a která stála za jeho nástupnickým právem na èeský trùn. tam by byla Richenza velmi vzácným hostem napø. olomouckého biskupa, nebo by se usadila na Špilberku v Brnì. O vìrnosti Moravanù také není pochyb, proto lze èeský ilegální pobyt naprosto vylouèit.


K nálezùm listin - abychom mohli jaké-koli novì nalezené prameny (nejenom písemné) skuteènì datovat a zaøadit, musejí být nejprve prostudovány, aby se ovìøila jejich pravost, zjistila jejich hodnota a aby mohly být opìtovnì katalogizovány. Každý takový objev se souèasnì po prvním solidním prozkoumání publikuje odborné veøejnosti. Proto na náhodné nalezení jakési listiny, kterou mìli bratøi mniši kdesi založenou a dosud ji nikomu neukázali (ale nezpochybnitelnì znají její obsah, vydavatele i pøíjemce) nevìøím. To není nic osobního vùèi tobì. Jsem jenom zdravì kritický a nìjaké zkušenosti už mám. Vím jakých metod
je k ovìøení pravosti užít a vím kdo takové možnosti v plné škále má jak u nás, tak v Evropì (univerzity i vìdecké instituty jsou také garantem pøi následném publikování) :wink: Odpus mi tedy prosím mou skepsi. :wink:

_________________
servo


Naposledy upravil Maršálek dne 09 srp 2007 11:53, celkově upraveno 3

Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku:
UNREAD_POSTNapsal: 08 srp 2007 11:00 
Offline
Vévodkyně
Uživatelský avatar

Registrován: 17 dub 2007 14:44
Příspěvky: 570
Has thanked: 0 time
Been thanked: 0 time
No, tak jsem právì dostala mail z Klosterneuburgu :(

Sehr geehrte Frau ...,
leider gibt es im Stiftsarchiv keine Unterlagen über Elisabeth Richenza. (Bohužel, v klášterním archivu není o ELišce Rejèce žádná zmínka)
Mit freundlichen Grüßen,
Dr. Karl Holubar
Stiftsarchiv

Ani stopa, ...chjo

_________________
Volo, multum, statim!


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku:
UNREAD_POSTNapsal: 09 srp 2007 12:00 
Offline
Kníže
Uživatelský avatar

Registrován: 22 led 2007 10:38
Příspěvky: 409
Bydliště: HK
Has thanked: 0 time
Been thanked: 0 time
Kateøina_z_Landštejna píše:
No, tak jsem právì dostala mail z Klosterneuburgu :(

Sehr geehrte Frau ...,
leider gibt es im Stiftsarchiv keine Unterlagen über Elisabeth Richenza. (Bohužel, v klášterním archivu není o ELišce Rejèce žádná zmínka)
Mit freundlichen Grüßen,
Dr. Karl Holubar
Stiftsarchiv

Ani stopa, ...chjo


k listinám doporuèuji velmi struèný úvod http://www.e-stredovek.cz/forum/viewtopic.php?t=193 který by mìl pomoci zaèínajícím badatelùm :wink:

ostatním se omlouvám za OT :wink:

_________________
servo


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 277 ]  Přejít na stránku Předchozí  1 ... 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12 ... 14  Další

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 4 návštevníků


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Přejít na:  
cron
POWERED_BY
Český překlad – phpBB.cz