Fórum zájemců o historii

Ryksa píše:Asi nejlépe o Elišce Rejčce píše Šarochová...
Hledíková nejde moc do hloubky...

Mas na mysli radostny udel vdovsky, Snatek Elisky P. a jana Luc. nebo jeste nejakou jinou knihu? Vsechny nove me totiz zajimaji

Ryksa píše:"Na jaře roku 1329 zavítali do Paříže zástupci města Zhořelce a žádali Karla, aby jako dědic českého království přijal jejich hold a připojil Zhořelecko opět k českému království, poněvadž jejich dosavadní pán, slezský vévoda Jindřich Javorský, jim ukládá těžká břemena. Tak daleko dolehla slezská otázka, která byla tehdy v popředí zájmu krále Jana Lucemburského. K cestě do vzdálené ciziny přiměla zástupce zhořeleckých m칝anů nejspíše praktická úvaha zajistit si postoj krále Jana i souhlasem korunního prince. Tato skutečnost předznamenala pozdější Karlovy představy o politické úloze Slezska."

* Teto neobvyklý ohlas politiky českého krále na pařížském královském dvoře nám zachytil v působivém vyprávění kronikář Petr Žitavský(FRB IV str.300, Zbraslavská kronika, 1976, str.375). O jeho věrohodnosti není třeba pochybovat s ohledem na Petrovu solidní informovanost a styky s francouzským prostředím.

SPÌVÁČEK, Jiří: KAREL IV. Praha, Svoboda 1979.

Děkuji za citaci, vzácná paní, dohledal jsem k tomu v komentáři editorů Zbraslavské kroniky (HEŘMANSKÝ, F.(ed); MERTLÍK, R.(ed). Zbraslavská kronika. 2. vyd., Praha: Nakladatelství svoboda, 1976, s. 495):
Jindřich Javorský byl nucen uzavřít 3. května 1329 ve Vratislavi s králem Janem (za Janova pobytu ve Vratislavi - návrat z litevské jízdy) dohodu o postoupení Zhořelecka k české koruně (Regesta III., č. 1550-1551). Jindřich Javorský si při tom vymínil doživotní držení města Laubanu a dvou hradů a přijal v náhradu do konce života v Čechách panství Trutnov a Dvůr Králové.To už je informace se kterou se dá dále pracovat, ještě jednou děkuji.

Katerina píše:

Ryksa píše:Kateřina: "Hmm, já se přikláním k důvodům , které uvedl pan Maršálek".

Mohu se zeptat Kateřiny, k jakým důvodům pana Maršálka se přiklání?

Jo jistě, promiň - myslela jsem ten, že důvodem proč byla Anežka v době po smrti Jindřicha z Lipé u matky nebmuselo být její rozhárané manželství ale že ji oristě utěšovala, v době kdy matce nebylo zrovna fajn. Bylo by to logické, byly na sebe hodně citově vázané a Rejčka jí určitě potřebovala. Bylo jim smutno a tak jak to dneska děláme my , "prostě vypadly pryč."

Kateřina

a takhle vznikají fámy já jsem to neuváděl jako možné vysvětlení, ale poukazoval jsem na to, že bez solidních výkladů pramenů (které nám, zdá se, v tomto případě zcela chybí) může být nepřeberné množství směrů, kterými bychom se ve svých úvahách mohli dále ubírat...

Děkuji za citaci, vzácná paní, dohledal jsem k tomu v komentáři editorů Zbraslavské kroniky (HEŘMANSKÝ, F.(ed); MERTLÍK, R.(ed). Zbraslavská kronika. 2. vyd., Praha: Nakladatelství svoboda, 1976, s. 495):
Jindřich Javorský byl nucen uzavřít 3. května 1329 ve Vratislavi s králem Janem (za Janova pobytu ve Vratislavi - návrat z litevské jízdy) dohodu o postoupení Zhořelecka k české koruně (Regesta III., č. 1550-1551). Jindřich Javorský si při tom vymínil doživotní držení města Laubanu a dvou hradů a přijal v náhradu do konce života v Čechách panství Trutnov a Dvůr Králové.To už je informace se kterou se dá dále pracovat, ještě jednou děkuji.[/quote]


Existují i další listiny RBM, které dokládají, jak to s majetkem Jindřicha Javorského skutečně bylo. Samozřejmě si podržel také věno Richenziny dcery Anežky, které směnil za původní věnné město Hradec (které dala Anežce Richenza)...

Jindřichovi věno samozřejmě náleželo a Hradec držel jako dohodnutou zástavu, dokud mu nebylo vyplaceno. Praha a Eliška Přemyslovna to špatně snášely především kvůli tomu, že nebyli schopni vyplácet Richenze její stanovený důchod (a tím zase jí znemožnili vyplatit Javorskému věno v hotovosti a tak se v čechách usadil další královský odpůrce, hájící své zájmy "proti" Elišce Přemyslovně).

Maršálek píše:

Katerina píše:

Ryksa píše:Kateřina: "Hmm, já se přikláním k důvodům , které uvedl pan Maršálek".

Mohu se zeptat Kateřiny, k jakým důvodům pana Maršálka se přiklání?

Jo jistě, promiň - myslela jsem ten, že důvodem proč byla Anežka v době po smrti Jindřicha z Lipé u matky nebmuselo být její rozhárané manželství ale že ji oristě utěšovala, v době kdy matce nebylo zrovna fajn. Bylo by to logické, byly na sebe hodně citově vázané a Rejčka jí určitě potřebovala. Bylo jim smutno a tak jak to dneska děláme my , "prostě vypadly pryč."

Kateřina

a takhle vznikají fámy já jsem to neuváděl jako možné vysvětlení, ale poukazoval jsem na to, že bez solidních výkladů pramenů (které nám, zdá se, v tomto případě zcela chybí) může být nepřeberné množství směrů, kterými bychom se ve svých úvahách mohli dále ubírat...

Uz jsem přitáhla otěže bujnému oři své fantazie ...


K těm pramenům, pokud se chcete podívat - narazila jsem na takový projekt, který se jmenuje : Foundation of Medieval genealogy - sami se označují jako oficální nezisková charita registrovaná v Anglii a Walesu . Je to pokus a poměrně široké zpracování středověkých zemí a panovnických rodů v angličtině.

Čechy tam "najdeme" pod regionem Germany (Holy Roman Empire- Eastern Marches a jsou tam všichni námi diskutovaní od prvních Přemyslovců počínaje.
Mají docela dobře zpracované odkazy na prameny - dokonce v separatním oddílů Bibliografia.
JInak jsou na první pohled rodokmeny trochu nepřehledné - místy se objevují i zmínky o různých událostech - viz. u Jana Lucemburského krátký exkurz o jeho vpádu do Slezka 1327 apod. a v textu spousta odkazů .

Polsko je také zpracováno dost obsáhle. U Poláků včetně Jindřicha Javorského a Anežky jsem našla hodně citací z knihy P.W. Knolla : The Rise of Polish Monarchy : Piast POland in Eastern and Central Europe 1320 -1370, problém je, že kniha vyšla v 1972 v Chichagu a Londýně.

Jen bych se poněkud obávala, zda úplně všechny údaje v hlavních rodokmenech jsou věrohodné (o odkazech a literatuře nepochybuji) - narazila jsem zatím na jednu nepřesnost, zato fatální - Elišce Rejčce, mimochodem její rodiče jsou tam uvedeni docela podrobně (ani jsem nevěděla, že její babička z matčiny strany byla Dánka !) tam přisoudili tři manžely, tím třetím , od roku 1315 ! není nikdo jiný než Henrich z Lipe . Jo, tak ho tam napsali...
Mimo jiné se tam také snaží uvádět všechny levobočné děti, u Přemyslovců - jmenovitě u Přemysla Otakara II. jich mají celý seznam

ještě cesta, kdybyste se na to chtěli podívat : http://fmg.ac/Project/Medlands/index.htm ...a pak už jen vybíráte region

Kateřina

Kateřino, díky za zprávy.
Souhlasí Richenzin rodokmen s tímhle?
Přímý předek Richenziny matky byl měl být onen dánský král Waldemar I., který si přišel do Čech pro nevěstu (dceru Přemysla Otakara I. Markétu, v Dánsku nazývanou Dagmar. Dagmařin jediný syn, ale zemřel mlád na lovu a děti neměl), Waldemar se podruhé oženil a jeho syn byl pokračovatel královského rodu sahajícího až k Richenze...

Taky děkuji.

V podstatě souhlasí - jen maminku nazývají Richiza Valdemarsdotter.

Jak vidno - měla Richenza opravdu evropskou krev - o"d severu k jihu !Praděd Valdemar Dánský , prababička z Portugalska.

Sophie of Denmark - měla s Valdemarem 7 dětí, včetně Richenziny matky a pak se rozvedli .

kateřina

Jsou tam trochu nepřesnosti... asi přeskakuju generaci, protože jsem už mezitím nahlížela do té Tvé genealogie. Původně jsem četla, že se otec Richenziny matky nazýval Erik IV. ...
Ještě jednou Ti ale moc díky, je to super věc!
Teď se hrabu v Braniborech, pak se vrátím do Dánska..

V těch Braniborech jsem se úplně ztratila. V domnění, že Richenzin snoubenec Ota byl syn Oty V. Dlouhého jsem si zkopírovala jeho syna Otu...ale jsem někde mimo...
Ota je tam jako 4. dítě Oty V. ...

rodokmeny

Pro přehlednou genealogii evropských panovnických rodů doporučuji:
LOUDA, J., MACLAGAN, M. Lines of succession, Heraldry of the royal families of Europe. 3. reprint, Slovensko, Martin: Aventinum, 1995.
Dannemark - table 16, 17
Sweden - Table 27
Bohemia - Table 86
Poland - table 132
zájemcům oskenuji a pošlu mailem, není toho tolik (a snad se mi to vejde do skeneru) a je to opravdu přehledné stačí poslat svůj mail SZ

rodokmeny

Aby vás tady neobvinily z nelegálního kopírování

Ježek píše:Aby vás tady neobvinily z nelegálního kopírování

tak mám naskenováno, posílám

Byla hodná vdova - nechala během let vlády Jana Lucemburského vybudovat v románské bazilice pro svého mrtvého manžela Rudolfa oltář sv. Šimona a Judy. A co mi přijde komický (z dnešního pohledu) - v r. 1325 Alžběta, vdova po českém a polském králi Václavovi II. a Rudolfu I. Habsburském, oznamuje, že ves Křečhoř, koupenou od Jindřicha z Lipé, věnuje oltáři, který nechala postavit ke cti sv. Šimona a Judy...A dále se v listině stanovuje kdy a kolik grošů kanovníkům a kdy a kolik svic a zádušních mší za Rudolfa. Je to projev bývalé náklonnosti milovanému muži, nebo vděk za zvětšení vdovského zajištění a nebo středověká zbožnost?

Řekla bych, že všechno dohromady Mimochodem, z výnosů jedné své vesnice nechávala sloužit mši za svého "synáčka" - tedy Václava III. A kde je ta bazilika?

Mam dneska myslenky rychlejsi nez pismo. Sv. Vít.

acoma píše:Byla hodná vdova - nechala během let vlády Jana Lucemburského vybudovat v románské bazilice pro svého mrtvého manžela Rudolfa oltář sv. Šimona a Judy. A co mi přijde komický (z dnešního pohledu) - v r. 1325 Alžběta, vdova po českém a polském králi Václavovi II. a Rudolfu I. Habsburském, oznamuje, že ves Křečhoř, koupenou od Jindřicha z Lipé, věnuje oltáři, který nechala postavit ke cti sv. Šimona a Judy...A dále se v listině stanovuje kdy a kolik grošů kanovníkům a kdy a kolik svic a zádušních mší za Rudolfa. Je to projev bývalé náklonnosti milovanému muži, nebo vděk za zvětšení vdovského zajištění a nebo středověká zbožnost?

To musel mít Jindřich radost...
Mně se to ale líbí, když vemu v úvahu, jaký měl Rudolf v Praze pohřeb, v nenávisti a zmatcích, jedině ona ho tehdy uctila (viz. ty pěkné pohřební insignie). Tak se to napravila v době kdy to mohla udělat pořádně. Spravedlivé, lidské a Rejčkovské.
K.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Henryk1jawor.jpg - tady je odkaz na wikipedii, kde je obrazek spolecneho nahrobku Anežky a Jindřicha Javorskeho