Fórum zájemců o historii

Mám svou pøedstavu støedovìkého dvora doby ER, není ale ještì úplnì ucelená. Nechci nic tvrdit na tìchto stránkách, kde se moc neorientuji.
Ke dvoru patøila šlechta, významní m욝ané, hudebníci, umìlci a spousta lidí a lidièek, keøí zde plnili nejrùznìjší funkce. Kromì tradièní konverzace dámy vyšívaly a hrály se spoleèenské hry...
Královna pøijímala hosty a nechávala se informovat o veškerém dìní.
O HRADCI:
"Poptávka honosného dvora jistì pøilákala i pøední mistry umìleckých, odìvních a dalších øemesel, již døíve zde sídlili brníøi, helméø, ostruháøi a výrobce pergamenu"

Ke dvoru mohl patøit asi každý, kdo v Hradci nìco znamenal. Pøíslušnící cechù jistì, byli rovni umìlcùm. ER nechala zhotovit rukopisy, na kterých je vyobrazená. Byli zde umìlci, na které pamatovala i ve své závìti.

No tak dobrá, to by nám to tady umøelo na rozpaèitost

Náš hradecký dvùr má z nejvyšších úøedníkù maršálka, hofmistra, komoøího, stolníka, èíšníka, korouhevníka, kapitána osobní stráže její Milosti a gardistù, chrudimského purkrabího. Manželky, dcery a neteøe tìchto úøedníkù tvoøí jádro královnina fraucimoru. Dále má dvùr sekretáøe a souèasnì osobního zpovìdníka Její Milosti, medikuse, magistra iure, iluminátora a taneèního mistra. Dvorskou službu ve smyslu obsluhy vykonávají družiníci jednotlivých pánù v souvislosti s jejich úøady. Duchovní rytíøské øády zastupují Teutoni a Johanité, kteøí sídlí v Hradci. Mìsta zastupují královnini rychtáøi. Hosty dvora jsou opavský princ Mikuláš II. se svým dvorem, který v jeho nepøítomnosti nastálo zastupuje jeho hejtman Dobrohost z Ronšperka, dále vévoda Jindøich Javorský se svou matkou a vlastním dvorem, Berthold z Cimburka, Jan z Klingenberka, Vítek z Landštejna a mnozí další. Ke dvoru také neodmyslitelnì patøí i urození družiníci jednotlivých knížat a korouhevních pánù.

...ale to je jenom naše pøedstava, kterou jsme získali na základì studia a která je pomìrnì opatrná u pøímých hodnostáøù a naopak velmi tolerantní u hostù (mnohé z nich bychom v reálu ke dvoru dostali tìžko, pokud by se nejednalo o dùležité politické jednání - jsou tu ale podobné projekty pøedstavující další dvory, které s námi touto formou spolupracují...). Prakticky nemáme k hradeckému dvoru žádné doklady ohlednì obsazených úøadù a už vùbec e ohlednì jejich jmen.

Ovšem jedna víkendová otázka, kdo z osobností na našem dvoøe chybí?

A druhá víkendová otázka, kdo dále vám na takovém dvoøe chybí?

Ryksa napsala: "Poptávka honosného dvora jistì pøilákala i pøední mistry umìleckých, odìvních a dalších øemesel, již døíve zde sídlili brníøi, helméø, ostruháøi a výrobce pergamenu"

... to už jsem nìkde èetl? Pokud se nemýlím, je to ze studie o vìnných mìstech Její Milosti, konkrétnì Hradec za pobytu Její Milosti ?

Dìkuji za tvùj pøíspìvek, vzácná paní, i za upomenutí, na dvoøe se pohybuje i opat benediktínského opatovického kláštìra .

Ano, byla to citace, proto jsem dala úvozovky...
Nemám teï u sebe vìtšinu svých materiálù. Omlouvám se, že
píšu jen útržkoviì, ale jsem v zamìstnání.
Maminka Jindøicha Javora byla dcera braniborského markrabìte Oty V.Dlouhého?

Správou Hradce byl povìøený purkmistr. Ke dvoru patøila nejspíš i knižní dílna a cechovní mistøi. A takový úøad jako byl tøeba dveøník, ten mohli zastávat i šlechtici... Pozdìji se tam navezl nejspíš i nìkdo z inkvizitorù. Co Hartman z Plznì?

Nevim, jak ostatnim, me tam chybi z osobnosti Jindrich z Lipe, ale je mozny, ze je zakuklen jinde. I kdyz zastaval spis funkce v ceskem kralovstvi nez na hardeckem dvore. Tam mel funkci spis cestnou.

Ja materialy k odpovedim nemam nikdy. Pokud si k tyden konzultovane veci, je asi tak ctvrty den nevezmu. V praci by mi to nikdo netrpel, uz dost, ze mi trpi ty odpovedi sem.

Vsem nove prichozim na forum se omlouvam za psani bez diakritiky, zrejme se to blbe cte, ale operacni system UNIX ceske pismo ani gramatiku "nebasti".

Jan Lucemburský i Jindøich z Lipé dojíždìli do Hradce. Jindøich mohl mít nìjaké své lidi trvale v Hradci, ale sám asi ke dvoru ER nepatøil (možná ke konci Elišèina pobytu).

To jako, ze Mikulas II. Opavsky nebo Jindrich Javorsky k tomu dvoru trvale patrili? Taky pochybuji, ze tam byli "ustaleni". Obzvlast u Jindricha Javorskeho bych se tomu dost divila. Ale myslim, ze Marsalek psal, ze se s dvorem Jindricha z Lipe rozesli. Dotaz byl, kdo nam chybi, me teda ten Jindrich chybi. Druha vec je, co treba Fridrich Slicny, obcas prece take zavital. A chybi take. Marsalek mozna odpovi az po vikendu ( byla to prece vikendova otazka), tak mame o cem premyslet. Ted jsem se jeste divala na Jana z Vartemberka, jestli ho Marsalek jmenoval, i ten mohl byt hostem.

To je vìc názoru, mnì by se líbilo, kdyby Jindøich z Lipé zùstal v Hradci tajným ctitelem, který nepatøí ke dvoru...
Co se týèe ostatních pánù, na dvoøe se odlišovali stálí dvoøané a hosté Pan Maršálek mùže stvoøit dvùr urèitého èasu, kdy se tam nacházeli výše jmenovaní a není dùležité, že byli právì hosty...

To sice muze, ale co by pak melo za smysl ptat se nas vsech, jaka osobnost nebo kdo nam tam chybi? To bychom rovnou mohli delat konkurz na manazera prodeje a vyslo by to nastejno. Omlouvam se, vyzniva-li to jizlive, je to jen srovnani za ucelem priblizeni realnemu svetu.

S onou citací to nebyla výèitka, naopak mì potìšilo, že mì nìkdo cituje Publikoval jsem cca pøed 3 lety studii na vìnná mìsta Její Milosti, kde jsem uvádìl tuto úvahu i doložené øemeslníky z Knihy pozùstalostí z roku 1339
Ke tvé otázce - ano, matka Jindøicha Javorského a tedy tchýnì princezny Anìžky byla vévodkyní javorskou a vürstenberskou a markrabìnkou braniborskou.
Správou mìsta byl povìøen rychtáø - èlovìk nastolený vladaøem a zastupující jeho vládu. Purkmistr a mìstská rada mu byly podøízeni. Mìstská rada byla volená pøedními m욝any a každý z radních byl jeden mìsíc purkmistrem (velmi zjednodušenì – on totiž prakticky neexistuje univerzální model støedovìkého mìsta, který by se dal napasovat na všechna ostatní). Aby to nebylo tak jednoduché, celé se to zásadnì obrací na sklonku vlády Václava IV., kdy politická moc mìst stoupá a za husitských válek pak následuje známé soupeøení mìst se šlechtou. Tam je skuteèným pøedstaveným mìsta purkmistr a mìstská rada - rychtáø se dostává do podøízené pozice – má na starosti veøejný poøádek a zodpovídá se radním. Zásadnì se to opìt mìní za nástupu Habsburkù, kdy jsou mìsta potrestána za vzpouru proti panovníkovi odebráním svých privilegií a dosazením královských rychtáøù - tj. konec samosprávy, ale to je již mimo naše sledované období.
K tomu hradeckému rychtáøi: listinou z roku 1291 postupuje Václav II. pražskému m욝anovi Meinhartovi rychtáøství mìsta Hradce nad Labem na ètyøi léta, zaèež má odvésti do komory královské 100 høiven støíbra, 10 høiven zlata a 4 postavy sukna Gentského. (Èelakovský Jaromír:Privilegia královských mìst venkovských, èís. 44., Praha, 1895). Hradec a Chrudim mìly navíc prokazatelnì ve mìstì královské hrady a ty spravoval purkrabí – šlechtic.
K úøadu dveøníka, kterým byl za Václava IV. napøíklad Jan Žižka z Trocnova – jednalo se prakticky o úøad hejtmana (kapitána) osobní stráže. Oznaèení vychází z toho, že jeho nositel je pøímo odpovìdný za bezpeèí svého vladaøe – je to stráž u dveøí.
Pokud jde o inkvizitora, o jeho pobytu u dvora bych velmi pochyboval. Nakonec nesnesl je u sebe jako vynucené hosty ani pražský biskup Jan IV. z Dražic a vyhnal je pøes pøímé papežské naøízení Jana XXII. Pochybuji že by si je živila Richenza, která již navíc v dobì procesù ve východních Èechách prokazatelnì sídlila v Brnì

Jde o vnímání tìch historických postav, o obraz, který tvoøíme. Jindøich z Lipé patøil pøedevším ke dvoru èeského krále, a byla to tak výrazná postava, že nìjak nechci, aby v Hradci zastiòoval Elišku. Ona by tam mìla zùstat suverénní panovnicí. I když Jindøich Elišce zøejmì hodnì radil (napø. mìl zájem na sòatku Anežky s Jindøichem Javorem), ráda bych mu pøisoudila roli pro královnu hodnou Dumase, tj. nìco jako vévoda z Buckinghamu a Anna Rakouská. Dìlím Hradec(zde Eliška vládla) a Brno ( Eliška a Jindøich byli spolu).

Mé dámy, já jsem své otázky jistì nemyslel jízlivì Skuteènì nám dosud chybí Jindøich z Lipé, jan z Vartenberka a Fridrich Slièný. I král Jan by se snesl Ale holt nejsou lidi

Se dvorem pánù z Lipé jsme se pøed lety rozešli pro zásadnì odlišné pøedstavy o takovém projektu a z nìho plynoucích závazkù, napø. ve smyslu kurtoazie. Asi máme moc vysoké nároky, ale bohužel jsme pøišli i o pana z Vartenberka, který byl ovšem pøesnì podle našich øedstav Nu a Jana Lucemburského ani Fridricha Slièného asi také nepotkáme... Mrzí nás to, ale chápeme, že tìmi nemùže být jen tak nìkdo. navíc nemohou být takoví vladaøi bez odpovídajících družin, to by pùsobili pøinejmenším úsmìvnì


Ale jsem dále zvìdavý na Vaše úvahy, zatím jsou velmi podnìtné a rozhodnì nikoli nezajímavé...

patøí ti mùj hold, krásná paní

Reakce na pana Maršálka:
Dìkuji! Urèitì si ráda utøídím názory a získám nové vìdomosti. Nešlo mi ale o vysvìtlení funkce purkmistra, spíš o to, že by mìl patøit ke dvoru.
V otázce inkvizice a Elišky R. nemám jasno, èetla jsem rozporuplné informace. Inkvizici se mìlo vyjít vstøíc a pøikázal to i Jan Lucemburský. Pokud jde o pána z Dražic, tak upadl v nemilost pro své smýšlení. Neví se pøesnì, kdy Eliška odešla do Brna a èetla jsem v Hradeckém Patriotovi, že Elišku dávali do souvislosti s Hartmanem z Plznì.

Muzu se zeptat, co presne tam psali?

_________________
Prožitek není to, co se vám stane, prožitek je to, jak naložíte s tím, co se vám stalo!

„Hradecká královna“ – Eliška Rejèka
Eliška Rejèka byla dcerou nejmocnìjšího z polských knížat, velkopolského vévody Pøemysla II., který se v roce 1296 stal polským králem a pùl roku nato byl zavraždìn. Její matka, švédská princezna Luitgarda odešla ze svìta stejným zpùsobem dva roky pøed ním.
Osiøelá dìdièka polských území byla ve dvanácti letech (r.1300) provdána za èeského krále Václava II., kterému v té dobì bylo 29 let a byl vdovcem. V roce 1303 ji Václav II. Nechal korunovat souèasnì na èeskou i polskou královnu. V šestnácti letech poprvé ovdovìla a zùstala s nìkolikadenním novorozenìtem sama. Následující manželství s Rudolfem Habsburským také netrvalo dlouho – zemøel 3.èervence 1307. Téhož roku pøichází královna-vdova s celým svým dvorem do Hradce.
Pobyt královny a jejího skvìlého dvora posílil prestiž mìsta a vedl k jeho rozkvìtu. Elišce je také pøipisován podnìt a finanèní pøíspìvek k výstavbì chrámu sv. Ducha. V benediktinském klášteøe v Opatovicích a snad i pøímo v Hradci soustøedila písaøe a malíøe, kteøí vytvoøili vìtší knižní dílnu. Dnes známe 9 velmi kvalitních, miniaturami zdobených rukopisù liturgického obsahu z jejich produkce. Tvorba písaøské dílny kulturnì ovlivòovala široké okolí, které nebylo znalé ètení a psaní.
Eliška v Hradci pobývala zpoèátku nepøetržitì a pozdìji s pøestávkami až do roku 1320. V roce 1315 se totiž sblížila s významným šlechticem Jindøichem z Lipé, kterého pozdìji následovala do Brna.
Po otci Polka po matce Švédka, vychována na braniborském dvoøe, nezakoøenila ve svém Hradci ani pozdìji na Moravì. Její mládí plné otøesù, smìs severogermánských povìr, které ji ovlivòovaly, a život v pøepychu daný dobovou panovnickou etiketou, z ní uèinili osobu plnou rozporù. Ani jazyk, který používala – nìmèina, jí nepomohl lépe se sžít s okolím. Donedávna neznámé historické prameny hovoøí o jejím podílu na inkvizièních procesech provádìných v Hradci inkvizitorem Hartmanem z Plznì v letech 1318-19. Neobvyklá byla královnina aktivita pøi výsleších, poznamenaná jejími povìreènými pøedstavami i to, že osobnì vydávala pøíkazy k pøedvolání podezøelých osob.
.

Dekuju moc. Ten èlánek zøejmì opìt vychází z informací od Hledíkové.

_________________
Prožitek není to, co se vám stane, prožitek je to, jak naložíte s tím, co se vám stalo!

_________________
Prožitek není to, co se vám stane, prožitek je to, jak naložíte s tím, co se vám stalo!

kvalita citované literatury vypovídá i o kvalitì èlánkù