Blaze tomu, kdo rád vzpomíná svých otců a vesel baví posluchače o jejich činech.
http://e-stredovek.cz/forum/
Děvče zlatý, teprve teď jsem si uvědomila, že vůbec neznám zdroj těchto zpráv. Kdepak jsi to vyhrabala?acoma píše:Celkem Anežka způsobila 27 zázraků, jeden ještě za života. Třemi nejdůležitějšími posmrtnými byly ty spojené s královskou rodinou.
Ahojky, vítáme Tě tu a vůbec nevadí, že ještě nepíše všemi 10Anonym píše:blazenine mladi je velmi malo udajů, a proto je otazkou zda opravdu byla spriznena s premyslovci, jedine co se vi, je ze po jeji smrti odjizdi malir mirano a andreo saramaty do cech, aby oznamili smrt kralovske dcery
(těmi já asi nikdy psát nebudu). Jak tu už zaznělo, já osobně se přikláním k tomu, že Blažena nebyla dcerou PO I. a Konstancie, nebo o ní, aspoň podle mě, nemáme žádnou relevantní zmínku - kromě toho, že to o sobě měla prohlašovat, což pro mě není dostatečný důkaz . Nicméně víme, že Přemysl se k svým dětem z prvního svazku nechoval příliš otcovsky, takže tam mohl být nějaký konflikt, který jednu z jeho dcer (tady údajně ze svazku druhého) vyhnal za hranice.Určitě, jiný smysl to zřejmě nemělo - podívejme se třeba na (muže) Templáře...Katerina píše:Ohledně těch sexuálních výstředností, to zřejmě byl nějaký obecně používaný výmysl , pokud se chtělo poukázat na kacířství, kde byly představitelkami ženy...
stejně to zavedlo katolické homosexuálstvo jakožto výraz bezbřehé závistiViola píše:Určitě, jiný smysl to zřejmě nemělo - podívejme se třeba na (muže) Templáře...Katerina píše:Ohledně těch sexuálních výstředností, to zřejmě byl nějaký obecně používaný výmysl , pokud se chtělo poukázat na kacířství, kde byly představitelkami ženy...
Tohle jsem ti zkopírovala z Jana P., kam jsem to psala před časem :Jan se měl narodit jako pohrobek , přesné datum nemám , 1290. Dle Midlands, a zatím jsem neměla možnost si to jinde ověřit, jeho matka Anežka přesídlila po smrti svého muže na hrad Brugg v Aargau.Viola píše:Anežka Přemyslovna, dcera Přemysla II. - víme, na co zemřela a kdy se vrátila do Prahy? Myslím, že Vlček její ostatky nezkoumal, nebo ano?
Jestli to je Kunhutaacoma píše:Koukala jsem ted do Vlcka a nic o Anezce nenasla. Delal ale treba jeji sestru Kunhutu...
. Já se dívala do Anežského kláštera od Soukupové a také nic moc, akorát o pohřbu v Anežském klášteře a srdci na Zbraslavi.Anežka Česká je pro oficiální odlišení světic - od Anežky Římské.Celkem mě vždycky mate toto spojení, jelikož Přemysloven bylo víc a Anežek nepočítaně i u Přemyslovců.
Zajímalo by mě, jestli není původnější její jméno jako Anežka Česká? Jaké příjmení se obecněji vžilo v minulosti? (Kromě toho, že se ve středověku ještě nehrálo tolik na příjmení...)
(sv.Anežka Česká.)
Myslím, že v případě všech Anežek, o kterých mluvíš, je správné říkat Anežka Česká i Anežka Přemyslovna, jde jen o to, jaký je vžitý název pro tu či onu. Je to tak i u ostatních rodů, třeba Oldřich Sponheimský=Korutanský, nejlepší podle mě bude sv. Anežka
Ostatky prakticky nejsou. Klarisky ji zřejmě vyzvedly v době husitských válek a odvezly do Panenského Týnce. Podle mě je tam dosud, v centrálním hrobě, což byl tip Borkovského. Nikdo nezkoumal. Z Anežky České jsou pouze ostatky darované Karlem IV do Španěl. V Escorialu je snad lopatka a klíční kost.Viola píše:Anežka Přemyslovna, dcera Přemysla II. - víme, na co zemřela a kdy se vrátila do Prahy? Myslím, že Vlček její ostatky nezkoumal, nebo ano?
Ano to je přesně ono. Jsou tam malé díry po lešení a pak velké díry trámových jak říkáš kapes. Teprve od nich nahoru jsou pilíře. A tyhle kapsy jsou součástí stavby, nejsou dodatečně vytesané. Ergo soudím, že tam trámy byly v době stavby a že to byl strop kostela v provozu. A nejsou to právě zmíněné zbytky po lešení, jako jsou z vnější strany. Jsou velké a pravidelné. Na velké překlady stropu. Až budu mít v chodu PC, pošlu svoje fotky.Zany píše:Není mi jasné, o jakých pilířích až od patra a otvorech pod nimi mluvíš. Já tam vidím jen několik řad běžných trámových kapes.
Kde jste došel k tomu, že se provozovaly bohoslužby a že došlo k vysvěcení ???slavicekvac píše:Ano to je přesně ono. Jsou tam malé díry po lešení a pak velké díry trámových jak říkáš kapes. Teprve od nich nahoru jsou pilíře. A tyhle kapsy jsou součástí stavby, nejsou dodatečně vytesané. Ergo soudím, že tam trámy byly v době stavby a že to byl strop kostela v provozu. A nejsou to právě zmíněné zbytky po lešení, jako jsou z vnější strany. Jsou velké a pravidelné. Na velké překlady stropu. Až budu mít v chodu PC, pošlu svoje fotky.Zany píše:Není mi jasné, o jakých pilířích až od patra a otvorech pod nimi mluvíš. Já tam vidím jen několik řad běžných trámových kapes.
Myslíš, že ty velké díry jsou jen na lešení? Jsou perfektně obložené velkými kvádry kamene. A jsou respektovány stavbou těch pilířů nahoru, jsou jejich součástí. Na lešení se používaly jen malé klacky, tak čtvrtina toho co jsou tyhle díry pro trámy stropu. Budu rád, když to prohlídneš, taky se mohu mýlit. Jak budu mít PC, tak pošlu svoje fotky, dělal jsem detaily.Zany píše:No nevím, z mých fotek to tak na mě nepůsobí, musel bych tam znovu zajet a podívat in situ
