Sicilské nešpory

Dějiny od roku 1197 do roku 1378 (smrt Karla IV.) - Přemyslovští králové od Přemysla Otakara I. až k Václavu III., první Lucemburkové (Jan a Karel). Světové dějiny v 13. a 14. století

Moderátoři: elizabeth, Ježek, Katerina

Uživatelský avatar
acoma
Královna
Příspěvky: 1043
Registrován: 19 srp 2006 00:38

Sicilské nešpory

Nový příspěvek od acoma »

Rok 1282 - krvavé povstání na Sicílii proti vládě Karla I. z Anjou... Králem se stává Petr Aragonský, jmanžel Konstancie, dcery Štaufa Manfréda, je papežem exkomunikován a následuje aragonská křížová výprava...
Prožitek není to, co se vám stane, prožitek je to, jak naložíte s tím, co se vám stalo!
Uživatelský avatar
Laurentius
Vévoda
Příspěvky: 949
Registrován: 03 úno 2009 19:14
Been thanked: 3 times

Re: Sicilské nešpory

Nový příspěvek od Laurentius »

Sicílie velice těžce nesla nadvládu Francouzů a jejich pozice zde byla špatná už dříve. Okolo bitvy u Tagliacozzo v roce 1268 zde probíhaly boje příznivců táborů Konradina a Karla z Anjou. Boj vedl příbuzný Jindřicha Kastilského (viz. článek bitva u Tagliacozza) Frederico Kastilský. Ten byl asi levebočkem kastilského krále. Nakonec povstání potlačil nový generální vikář Sicílie Guillaume l´Estendard, armirál Guillaume de Beaumont a předchozí nepopulární guvernér Fulk de Puy-Richard.
Velkou podporu měl navíc na Sicílii Pedro III. Aragonský jako zeť Manfreda.
Nespokojenost až nenávist k Francouzům nakonec vedla ke spontánnímu povstání při incidentu na Velikonoce 30. března 1282 na oslavách u kostela sv. Ducha nedaleko Palerma. Skupina francouzských úředníků a vojáků měla obtěžovat sicilskou ženu. Manžel a přidali se i dav zmasakrovali Francouze a povstání se rychle a úspešně šířilo. Sicilané nabídli korunu Pedrovi Aragonskému a další dlouhá válka mohla začít.
Uživatelský avatar
Laurentius
Vévoda
Příspěvky: 949
Registrován: 03 úno 2009 19:14
Been thanked: 3 times

Re: Sicilské nešpory

Nový příspěvek od Laurentius »

Válka o Sicílii se tentokrát vedla i hodně na moři a během války došlo k velkým námořním bitvám. Nejznámnější jsou asi bitva u Les Formigues a tzv. bitva hrabat u Neapole 1287. Navrch měla aragonská strana i díky tomu, že měla ve svých službách vynikajícího admirála a velitele Rogera di Lauriu. To byl sice Ital a jeho otec už sloužil jako neapolský justiciář Manfredu Sicilskému. Od 1282 se stal velitelem aragonské flotily a pravidelně vyhrával námořní bitvy. Používal útoky ze zálohy a lákal nepřítele do pastí.

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: BLEXBot, ClaudeBot a 0 hostů