František Záruba, Hrady doby přemyslovské I.

Recenze a diskuze o knihách

Moderátor: Ježek

Uživatelský avatar
Ježek
Král
Příspěvky: 4104
Registrován: 01 lis 2005 19:01
Bydliště: Železné Hory/Praha
Has thanked: 105 times
Been thanked: 22 times

František Záruba, Hrady doby přemyslovské I.

Nový příspěvek od Ježek »

František Záruba, Hrady doby přemyslovské I: Královské hrady, biskupská sídla, Chebsko. Praha, NLN, 2023, 592 s.
Obrázek

Časové vymezení je od přemyslovských hradišť po dobu Václava II. teritoriální historické Čechy (tedy i Kladsko) společně s Chebskem a jeho hlavně ministeriálními hrady. Kniha je členěna chronologicky, úvodem je shrnuta historie bádání. Druhdy nezajímavá "dědkologie" je překvapivě poutavě napsána a plasticky zobrazuje proměny vnímání hradů. Dál je přehledově popsán vývoj hradišť a hradské soustavy na našem území. Až třetí kapitola se věnuje prvním kamenným hradů na našem území (Vyšehrad, Pražský hrad, Přimda a Mělník). Následně jsou řešeny hrady Přemysla I. a Václava I., přemyslovský lovecký hvozd. Hrady Přemysla Otakara II. jsou ještě děleny teritoriálně (severní, východní, jižní, západní a střední Čechy), hrady Václava II. už ne.Poslední dvě kapitoly se zabývají několika málo hrady pražských biskupů a vývoji hradů na Chebsku, což kromě centrální lokality jsou hrady ministeriálů.

Nejdříve je popsána historie lokality, později podrobně popis stavby a to nejenom současného stavu, ale i historického vývoje.
Kniha je bohatě černobíle ilustrována, většina hradů má také půdorys (většinou nově zaměřený) a svoji novou rekonstrukci. K architektonických a archologickým pasážím se nemohu příliš vyjadřovat, nicméně F. Záruba se zde vyrovnává (i za pomoci nových poznatků a literatury) s některými příliš ukvapenými závěry T. Durdíka.

Chronologické, nikoliv abecední nebo typologické řazení je určitě přínosné, umožňuje vidět vývoj hradních staveb - postupný vznik kamenných hradů od počátku 13. století - buď hrady přechodného typu na místech hradišť nebo inspirace Podunajím a Štaufskou architekturou, hradní politiku jednotlivých králů - Přemysl Otakar I. a Václav I. tvoří základ sítě královských hradů, Václav I. začíná přestavovat hrady v křivoklátském hvozdu, Přemysl Otakar II. staví především v jižních Čechách (spojnice s Rakouskem), Václav II. v Čechách východních (spojnice s Polskem).
Detailní rozbor architektury hradů umožňuje vidět i další než fortifikační rozměr hradů, řada lokalit je zakládána prvoplánově jako rezidenční pro panovníka, který objíždí zemi (třeba Kadaň), případně jako oddechový (Křivoklátský hvozd, Bezděz a Houska za Přemysla II.).
Určitě je třeba kvitovat posunutí novodobé typologie (hrady přechodného/kastelového/... typu), do pozice pomocné, nikoliv hlavní kategorie. Archeologické/architektonické typologie ulehčují orientaci po určitém souboru, zamazávají ale jedinečnost každého objektu. Škatulkování omezuje hledání shodných rysů a tendencí přesahující jednotlivé typy.
Další kontext pro hradní politiku jednotlivých králů by nabídlo zpracování Moravy a celého Slezska, pro Václava II. neznám studii o jeho působení v Polsku (Nowy Sacz, možná další hrady?).

V historických přehledech je několik chyb, nebo možných jiných interpretací. Macek Mnich z Bukoviny nebude zřejmě purkrabí na Hradci Králové, ale Hradci nad Ostravicí (s. 193), Macek Mnich je osoba z okruhu opavského vévody. Vítek z Hradce nejspíš neměl pět synů (s. 205), hrad Orlík nevlastnil biskup Dětřich z Portic, ale jeho stejnojmenný synovec (s. 320), zmínka z roku 1260 se netýká Děvína v severních Čechách, ale míšeňského Döben (s. 353) - https://www.researchgate.net/publicatio ... hrad_Devin

Královna Konstancie zřejmě nestavěla hrady na jihovýchodní Moravě (Hodonín, Břeclav), Stavba věže v Břeclavi připisovaná kronikářem Konstancii je dendrochronologicky doložena jako mladší, z doby Přemysla II., resp Viléma z Hustopeč.
U dvojích purkrabích na Zvíkově je otázka, zda nejde o "zvíkovskou provincii", kdy jeden je na Zvíkově a druhý na Práchni (podobně se objevují castellani Znojmenses a jsou od hradů na Znojemsku, nejen ve Znojmě). Proto svědčí Purkart z Janovic, který je lokalizován na Zvíkov i Prácheň. Tuto teorii ale rozporují archeologické prameny, které v té době nedokládají stojící hrad v Práchni, ten se později naopak musí na místě hradiště postavit.

Blokově problematické jsou pasáže, které vycházejí z překonaných nebo alespoň zpochybněných teorií J. Žemličky o závislé šlechtě a T. Durdíka o královském založení hradů (na základě "královské" rozlohy staveniště), které jsou v pramenech doloženy jako šlechtické. Jindřichův Hradec a Lichnice jsou zde v kapitole sporných hradů, Rýzmburk jako královská stavba od doby Václava II.
V případě Jindřichova Hradce hrad vznikal na místě staršího hradiště, ale pokud se podle něj píše Jindřich už v roce 1220, tak je stavitelem sídla (ne nutně kamenného) zřejmě on. U Lichnice není třeba interpretovat pasáž "nos Smil, dei gratia dominis de L." na listině z roku 1251 jako nepřesný opis z 16. století či jako projev vděčnosti za dar rozestavěného královského hradu Lichnice, když tentýž magnát používá stejnou formuli i později (1262). Navíc v době, kdy už nemusí být novému panovníkovi příliš vděčný, tím spíše, že snad Smila vyhodil z funkce pražského purkrabího. https://www.monasterium.net/mom/CZ-MZA/ ... chtenburka Smil z Lichtenburka si prostě začal stavět hrad tak velký, aby se do něj vešlo jeho ego, které dostal od mnohem větší šajby než byl Václav I.
Podobně ani Rýzmburk nebude královské založení (tady F. Záruba tu tezi nezastává), když je v doméně rodu. Listina z roku 1264, kde je Boreš uváděn jako kostelán, je spíš neznalost reálií písaře z východní Moravy než doklad o královském založení (nebo konfiskaci, což připouští autor), tím spíše, že to je v období, kdy Přemysl s Borešem relativně vycházel. A Boreš se pak píše podle Rýzmburku dále. Líp se musím podívat na další vývoj, Hrabišicům je konfiskován majetek na východní Moravě, ale podle Rýzmburku se píší dál, tak je otázka, jestli ho vůbec ztrácí.

Překonaná je také teorie, že vrstva drobných hradských beneficiářů stála za povstáním Přemysla, když jediným argumentem z pramenů je nemožnost identifikovat iniciátory povstání Ctibora a Jaroše. Na straně Václava stojí panské rody Hrabišiců, Markvarticů, Ronovců a jiní, na straně Přemysla zase Vítkovci, Strakoničtí a asi větší díl moravské šlechty. To není žádný lovčí nebo lesník z Plzence, na kterého čeká v případě výhry mladšího krále změna společensko-ekonomické formace a vyhazov.

Podobně výstavba královských hradů (a kláštera Zlatá Koruna) nebyla namířena proti Vítkovcům, jak dokázal L. Reitinger, když řada Vítkovců byla na čelných pozicích u dvora, (Vítek z Hradce, Oldřich z Hradce) a takřka všichni dospělí Vítkovci se účastní založení kláštera. Fatálně se vyhrotí vztahy mezi panovníkem a Vítkovci (a to zřejmě ne všemi větvemi) až v generaci Záviše, Vítkovci pak pochopitelně plení to, co mají nejblíž - ale proto, že to je nejblíž, nikoliv, že s tím čtvrtstoletí nesouhlasí.

Pokud shrnu výše uvedené, první díl série (druhý díl se bude řešit šlechtické hrady, další hrady doby lucemburské) má nakročeno k tomu, aby po Sedláčkovi, Menclové a Durdíkovi byla základní kastelologickou literaturou naší doby, než bude zhruba za další generaci přílivem nových hlavně archeologických poznatků překonána. Řada nepřesností v práci s historickými prameny a literaturou nastoluje otázku, jestli tak rozsáhlé téma by neměl dělat různorodější kolektiv, případně mít lepší redakci.
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
Uživatelský avatar
Ingolf
Král
Příspěvky: 1376
Registrován: 24 srp 2008 12:16
Has thanked: 2 times
Been thanked: 28 times

Re: František Záruba, Hrady doby přemyslovské I.

Nový příspěvek od Ingolf »

Ježek píše: 15 pro 2023 15:47 Podobně ani Rýzmburk nebude královské založení (tady F. Záruba tu tezi nezastává), když je v doméně rodu. Listina z roku 1264, kde je Boreš uváděn jako kostelán, je spíš neznalost reálií písaře z východní Moravy než doklad o královském založení (nebo konfiskaci, což připouští autor), tím spíše, že to je v období, kdy Přemysl s Borešem relativně vycházel. A Boreš se pak píše podle Rýzmburku dále. Líp se musím podívat na další vývoj, Hrabišicům je konfiskován majetek na východní Moravě, ale podle Rýzmburku se píší dál, tak je otázka, jestli ho vůbec ztrácí.
Koukal jsem do Velímského - https://www.databazeknih.cz/knihy/hrabisici-48701, Rýzmburk rodu zůstal. Hrabišici ztratili jiné majetky, včetně Boršenštejna a Saydy na druhé straně Krušných Hor.
Boreš byl popraven r. 1278, jeho syn Bohuslav II. zemřel v rozmezí 1279-80, jeho syn Boreš III. zvaný z Rýzmburka nebo z Oseka je r. 1291 plnoletý, zasedl na zemském soudu. Před zplnoletněním spravovali Rýzmburk bratři Předslav, Vilém a Protiva, asi hrabišičtí klienti. Předslav ze Solan byl svědkem posledního pořízení Boreše z počátku r. 1278.
Simplex
Pán
Příspěvky: 286
Registrován: 07 srp 2022 10:43
Has thanked: 3 times
Been thanked: 28 times

Re: František Záruba, Hrady doby přemyslovské I.

Nový příspěvek od Simplex »

Jindřichův Hradec + Strakonice mají jedno společné, kousek od nich leží další hrad o jehož době vzniku se dodnes prakticky nic neví, protože na těchto lokalitách dosud překvapivě neproběhl výzkum.
V případě Jindřichova Hradce to je Vítkův Hrádek ležící u Blažejova, o kterém zastánci hypotézy o královském původu Hradce kdysi soudili, že byl původním sídlem zdejší větve Vítkovců, před zcizením Hradce.
https://pamatkovykatalog.cz/zricenina-h ... k-14157200
vítkův hrádek.jpg
V případě Strakonic to je hrad s příznačným jménem Střela, první doložení vlastníci z poč. 14. s. pocházeli z Kasejovic a měli v erbu oslí hlavu a je ke Strakonicím dokonce blíže než Vítkův Hrádek k Hradci.
https://pamatkovykatalog.cz/zamek-679658
střela.jpg
kasejovice.jpg
Je zvláštní, že se to už dnes nikde neuvádí, možná je to dáno i osobou autora, který toho o hradech zrovna moc nenapsal. Tedy pokud odhlédnu od komerčních "kaplí" z lidovek, které vychází z diplomky.
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.
Simplex
Pán
Příspěvky: 286
Registrován: 07 srp 2022 10:43
Has thanked: 3 times
Been thanked: 28 times

Re: František Záruba, Hrady doby přemyslovské I.

Nový příspěvek od Simplex »

Jen pro dokreslení situace ve Strakonicích byla v knize Středověké hrady v Čechách a na Moravě od T. Durdíka a P. Boliny (2001) publikovaná tato kresba. Ze které je zřejmé, že by se Bavorové v době své největší slávy z okna dívali na cizí hrad, což nebylo zrovna obvyklé.
střela.jpg
A o stáří Vítkova hrádku má svědčit tzv. klasové zdivo, jak dokládá snímek ze stejné knihy.
vítkův hrádek.jpg
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.
Uživatelský avatar
maser
Panoš
Příspěvky: 66
Registrován: 18 úno 2008 22:16
Bydliště: Jindøichùv Hradec
Been thanked: 1 time

Re: František Záruba, Hrady doby přemyslovské I.

Nový příspěvek od maser »

Aktuální snímky výše zmiňovaného Vítkova hrádku u Blažejova (potažmo Jindřichova Hradce). Hrad se po vykácení, které naštěstí nic nepoškodilo, kompletně vizuálně proměnil a lesní habitat vystřídala nízká vegetace. Prostor brány, paláce, věže a dalších zahloubenin je dobře vykreslen.

Při letech jsem nezachytil žádné známky předhradí. Budu se tam v letošním roce vracet kvůli další dokumentaci, tak snad se poštěstí a něco "vyleze"
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.
To pochybováním dospíváme ke zkoumání, a díky onomu zkoumání poznáváme pravdu. Pierre Abélard (1079 - 1142)
Uživatelský avatar
maser
Panoš
Příspěvky: 66
Registrován: 18 úno 2008 22:16
Bydliště: Jindøichùv Hradec
Been thanked: 1 time

Re: František Záruba, Hrady doby přemyslovské I.

Nový příspěvek od maser »

.
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.
To pochybováním dospíváme ke zkoumání, a díky onomu zkoumání poznáváme pravdu. Pierre Abélard (1079 - 1142)
Simplex
Pán
Příspěvky: 286
Registrován: 07 srp 2022 10:43
Has thanked: 3 times
Been thanked: 28 times

Re: František Záruba, Hrady doby přemyslovské I.

Nový příspěvek od Simplex »

maser píše: 13 bře 2024 22:43 Aktuální snímky výše zmiňovaného Vítkova hrádku u Blažejova (potažmo Jindřichova Hradce). Hrad se po vykácení, které naštěstí nic nepoškodilo, kompletně vizuálně proměnil a lesní habitat vystřídala nízká vegetace. Prostor brány, paláce, věže a dalších zahloubenin je dobře vykreslen.

Při letech jsem nezachytil žádné známky předhradí. Budu se tam v letošním roce vracet kvůli další dokumentaci, tak snad se poštěstí a něco "vyleze"
Díky, už tenkrát Durdíka recenzenti kritizovali, že tam dal fotky ze sedmdesátek a ještě nekvalitní. Tak ať se daří a něco z toho "vyleze", lokalita to je zajímavá.
Simplex
Pán
Příspěvky: 286
Registrován: 07 srp 2022 10:43
Has thanked: 3 times
Been thanked: 28 times

Re: František Záruba, Hrady doby přemyslovské I.

Nový příspěvek od Simplex »

---Z vícero důvodů a na rozdíl od Ježka, který byl hodně shovívavý, se nedomnívám, že vydavatelský počin NLN bude základní kastelologickou literaturou naší doby. Tedy pokud tím nebylo myšleno, že je publikace určena co nejširší veřejnosti. Podle mě to je literatura populárně-naučná a záleží na poučenosti čtenáře, zda pro něj bude daleko více populární či naučná. Zvláště v době, kdy jsou na webu běžně dostupné zdroje informací od čistě amatérských po zcela profesionální a navíc aktuální. A už vůbec nelze srovnávat autora s velikány typu Sedláčka, Menclové či Durdík, ať už se s odstupem doby na jejich dílo díváme jakkoli.
---Kdybych měl v plánu něco podobného vydat, tak by mě nikdy nenapadlo oslovit F. Zárubu, protože podle mého názoru a databáze HIU máme X kompetentnějších „hradologů“. Avšak možná neměli čas ani chuť se do podoného projektu pouštět, což chápu a navíc F.Z. už lze pokládat za kmenového autora Lidovek. Samozřejmě by bylo ideální, kdyby podobnou sérii připravoval autorsky a odborně podstatně širší kolektiv, ale to by nemohla být především komerčním projektem. Proto je potřeba s velkou rezervou hledět na zásadní tvrzení, která se týkají i významných objektů. Ta se možná jednou změní v relevantní hypotézy, avšak jen pokud budou publikována jinde a předložena k diskuzi zcela jinému fóru. Vzhledem ke čtenáři by bylo bezpochyby férové, kdyby se tak stalo před publikováním v knize, ale to se vracíme na začátek. Nemá cenu řešit členění publikace, které je zcela závislé na současném datování objektů nebo hledat menší či větší faktografické chyby, protože základním problémem je autorův pohled na přemyslovské období, jak už zmínil Ježek. Ten podle mě vrací čtenáře někam na začátek 90. let, což se projevilo především u tzv. sporných lokalit. Vypadá to, jako by F.Z. ani nezaznamenal diskuzi, která tu probíhala a do níž bohužel nepřispěl. Z předchozích studií + knih je navíc zřejmé, že není zrovna velkým znalcem šlechty, což je při studiu jejich sídel dost podstatný hendikep.
---Takže to je hezká knížka s pěknými obrázky, plánky a pokud si ji koupím, tak se na ní bude prášit vedle kaplí, které jsem otevřel poprvé po deseti letech. Tím ovšem neříkám, že si své čtenáře nenajde a že nebude komerčně úspěšná, což je pro Lidovky nejdůležitější. A pokud to navíc někoho přivede k dlouhodobému zájmu o naše feudální sídla či dokonce přemyslovské období, tak svůj účel splnila.
Simplex
Pán
Příspěvky: 286
Registrován: 07 srp 2022 10:43
Has thanked: 3 times
Been thanked: 28 times

Re: František Záruba, Hrady doby přemyslovské I.

Nový příspěvek od Simplex »

Ingolf píše: 17 pro 2023 19:27
Ježek píše: 15 pro 2023 15:47 Podobně ani Rýzmburk nebude královské založení (tady F. Záruba tu tezi nezastává), když je v doméně rodu. Listina z roku 1264, kde je Boreš uváděn jako kostelán, je spíš neznalost reálií písaře z východní Moravy než doklad o královském založení (nebo konfiskaci, což připouští autor), tím spíše, že to je v období, kdy Přemysl s Borešem relativně vycházel. A Boreš se pak píše podle Rýzmburku dále. Líp se musím podívat na další vývoj, Hrabišicům je konfiskován majetek na východní Moravě, ale podle Rýzmburku se píší dál, tak je otázka, jestli ho vůbec ztrácí.
Koukal jsem do Velímského - https://www.databazeknih.cz/knihy/hrabisici-48701, Rýzmburk rodu zůstal. Hrabišici ztratili jiné majetky, včetně Boršenštejna a Saydy na druhé straně Krušných Hor.
Boreš byl popraven r. 1278, jeho syn Bohuslav II. zemřel v rozmezí 1279-80, jeho syn Boreš III. zvaný z Rýzmburka nebo z Oseka je r. 1291 plnoletý, zasedl na zemském soudu. Před zplnoletněním spravovali Rýzmburk bratři Předslav, Vilém a Protiva, asi hrabišičtí klienti. Předslav ze Solan byl svědkem posledního pořízení Boreše z počátku r. 1278.
Borešův konec byl patrně trochu jiný, než se v literatuře dosud traduje a to z mnoha důvodů. Už v době vydání Velímského monografie mnozí upozorňovali, že vůbec nezohlednil tzv. duchcovské nekrologium, objevené I. Hlaváčkem, které obsahuje zásadní informace. Před nedávnem k tomu napsal skvělou studii Jiří Šmeral, nevím jestli ho znáte, ale dlouhodobě se Hrabišicům věnuje a především řeší jejijch působení na moravskotřebovsku odkud pochází. Vyšla ve Východočeských listech historických, takže je málo známá, ale je volně přístupná s celým číslem. A protože jsem HrabišicofiI, tak si stále myslím, že k tomu patrně lze leccos dodat, zvláště k těm pověrám o propadnutí majetku.
obitit borso, illustris baro, poslední dny boreše z rýzmberka-šmeral jiří; vlh 45,2021
https://www.uhk.cz/file/edee/filozofick ... 5_2021.pdf
  • Podobná témata
    Odpovědi
    Zobrazení
    Poslední příspěvek

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Common Crawl Bot, MagpieRSS a 0 hostů