Birgisson Bergsveinn, Hledání Černého vikinga, Praha 2019

Recenze a diskuze o knihách

Moderátor: Ježek

Uživatelský avatar
boukaljan
Panoš
Příspěvky: 91
Registrován: 17 úno 2017 22:42
Been thanked: 21 times

Birgisson Bergsveinn, Hledání Černého vikinga, Praha 2019

Nový příspěvek od boukaljan »

BERGSVEINN BIRGISSON. Hledání Černého vikinga. Překlad Markéta Ivánková. Vydání první. Praha: Kniha Zlin, 2019. 479 stran. Tema; svazek 29. ISBN 978-80-7473-751-0.

Oficiální anotace: Islandský autor se vydává po stopách vlastního předka, který žil před 1100 lety. Z kusých fragmentů skládá dobrodružný život Geirmunda Heljarskinna, syna norského místního krále a princezny z Karélie. Přestože tento tajemný viking patřil k nejzámožnějším dobyvatelům ostrova, v islandských ságách se o něm téměř vůbec nemluví. Čím se ideálním představám vikinské společnosti vymykal a proč o něm jinak bohatá ságová literatura mlčí?

Kniha mě docela nadchla, je to takový skandinávský "Ostoj". Z poměrně kusých fragmentů se autorovi podařilo rekonstruovat jaký mohl být původ a život jednoho z prvních kolonizátorů Islandu, který byl shodou okolností patrně jeho prapředkem (na Islandu lze dělat rodokmeny až do středověku, protože zde nejsou klasická příjmení, místo nich je někdo -son či -dóttir, tedy syn či dcera někoho a skoro každý z obyvatel Islandu se mihne v nějaké písni či jiném prameni). Autor využil vyprávěcích pramenů, staroseverské poezie, archeologie, antropologie, etnografie, lingvistiky, zoologie i genetiky a vše konzultoval z odborníky z Islandu, Norska, Finska, Ruska i odjinud.

Kniha je rozdělená do geografických oddílů, odehrávajících se v Norsku, Irsku, na severu Sibiře a na Islandu. Geirmund Heljarskinn (s kůží jako Hel, tj. černou) byl synem vikingského krále a jeho manželky ze severu Sibiře (nikoliv z Karélie, jak se píše v anotaci). Tamní lidé - Samojedové a i jim příbuzné národy mají skutečně tmavší kůži než jiní obyvatelé Sibiře, jsou podobní Burjatům a Mongolům. Ze stejného regionu pocházela i Geirmundova manželka. Genetika ukázala, že Islanďané jsou hodně mixnutí Skandinávci se Samojedy a Kelty (Irsko bylo pro Nory zdrojem otroků a otrokyň, což nebyl status, který musel trvat napořád). V knize se člověk dozví hodně věcí o životě na vikingských dvorcích, mořeplavbě a stavbě lodí, dálkovém obchodu i lovu mrožů a tuleňů.

Jedná se o literaturu faktu, kdy ovšem autor občas přechází do roviny románové, ať již popisuje některé etapy života Geirmunda, nebo když s ním sám "rozmlouvá" a doptává se jej na věci, které ho zajímají.
  • Podobná témata
    Odpovědi
    Zobrazení
    Poslední příspěvek

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Common Crawl Bot, MagpieRSS a 0 hostů