Fórum zájemců o historii

Blaze tomu, kdo rád vzpomíná svých otců a vesel baví posluchače o jejich činech.
Právě je 27 lis 2020 06:30

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 67 ]  Přejít na stránku 1, 2, 3, 4  Další
Autor Zpráva
UNREAD_POSTNapsal: 24 říj 2008 00:18 
Offline
Paní
Uživatelský avatar

Registrován: 26 zář 2008 20:00
Příspěvky: 366
Bydliště: 1 km od Prahy
Has thanked: 0 time
Been thanked: 0 time
také Øád Maltézských rytíøù, Øád rytíøù v Rhodosu, Hospitalité sv. Jana apod.
Souèasný oficiální název je Suverénní vojenský hospitální øád sv. Jana v Jeruzalémì, na Rhodu a na Maltì.
Øád vznikl ze spoleèenství (? bratrstvo žilo jako "benediktinská øehole"nebo to byli benediktini), které z darù kupcù z Amalfi spravovalo èinný špitál v Jeruzálémì nedaleko Božího hrobu pøíslušnému ke kostelu svatého Jana Almužníka. Po dobytí Jeruzaléma 1099 se o tento špitál zaèali zajímat køižáci.Mnoho jich byli zranìno a potøebovali pomoc. Založení Jeruzalemského království a zvýšení významu špitálu vede k reorganizaci bratrstva, které vedl Frá Gerard Tunc/èi Tonque (o kterém se moc neví) a pøijetí øehole sv. Augustina. Pak význam (pøízeò krále) i díky bohatství (odkazy, dary, pozùstalost po mrtvých) špitálu rostl . Bratøi byli novì nazváni podle novì vysvìceného kostela svatého Jana Køtitele v Jeruzalémì , který vyrostl/pøestavìli ho na místì kostela svatého Jana Almužníka. Nazývali se Fratres hospitalarii s. Johannis B.Hierosolymitani, zkrácenì špitálníci s. Jana nebo Johanité.
Oficiální bula - vznik je datovaná 1113. 15.února 1113 papež Paschalis II. potvrdil bratrstvo jako církevní øád. Øehole øádu johanitù, potvrzená 1137, obsahovala prvky benediktinské i augustiniánské, slib chudoby, celibátu, poslušnosti, povinnosti ochraòovat vìøící, pomáhat potøebným a bránit Jeruzalém pøed muslimy. Mistr Raimund de Pui organizoval johanity podle vzoru templáøù jako vojenské duchovní spoleèenství. Šlechtiètí èlenové øádu byli ozbrojeni a vedle charity plnily také vojenské úkoly. Tak došlo v praxi života øádu ke splynutí mnišství a rytíøství, pozdìji získal vìtší význam rytíø nad mnichem. Johanité se vedle templáøù stali nejvýznaènìjší vojenskou silou ve Svaté zemi.
Èlenové øádu se dìlili do tøídy bojových rytíøù, knìží a bratøí a ošetøovatelù. V èele øádu stojí velmistr .
Poèátkem 12.století vznikly první poboèky øádu v jihoitalských pøístavech pro poutníky ze všech zemí. Roku 1153 byly založeny první johanitské komendy v Nìmecku. Poèátek èeské komendy se datuje 1156, 1158 resp.1159 po tažení Vladislava II. do Svaté zemì.
Øád se zaèal dìlit do tzv. jazykù (jazyk pøitom odpovídal spíše území, kde se nemovitosti øádu nacházely). Pùvodnì existovalo sedm jazykù: provencálský, auvergnský, francouzský, italský, aragonský, nìmecký a anglický (roku 1492 pak vzniká osmý jazyk kastilský - odtržením od aragonského.)
V literatuøe se uvádí ve 12.-13. st. velkopøevorství èeské a nìmecké, pojmenované pak na nìmecký velkopreceptorát (velkokomturství), kam náleží území nìmecká, rakouská, štýrská, Zemì koruny Èeské, Polsko a Dánsko. V èele stál magnus preceptor rùzné národnosti.
Po rozpuštìní øádu templáøù 1312 byla èást majetku a pozemkù tohoto øádu v evropských zemích vìnována øádu johanitù (nazvaném pozdìji maltézským).
V 16. století se "oddìlila" vìtev, která vyznává protestantismus .
Èeské velkopøevorství je nejstarším johanitským velkopøevorstvím vùbec. První knìží øádu pøišli do Prahy kolem r. 1150.

_________________
Všechno je jinak.
Poznávej cesty Páně.


Naposledy upravil duli dne 11 led 2009 19:09, celkově upraveno 2

Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: spiritualita řádu
UNREAD_POSTNapsal: 24 říj 2008 17:17 
Offline
Paní
Uživatelský avatar

Registrován: 26 zář 2008 20:00
Příspěvky: 366
Bydliště: 1 km od Prahy
Has thanked: 0 time
Been thanked: 0 time
Øád založili sice muži, ale byly tu i ženy. Složili podle tehdejších zvyklostí Kristu, jako svému lennímu pánu pøísahu poslušnosti. Svìtským úkolem byla ochrana. Pøeneseno na Kristovu øíši to znamená ochranu poutníkù, nemocných a chudých, kteøí chtìli putovat ke svému lennímu pánovi - Kristovi ( v evangeliu je oznaèil za sobì nejbližší - za bratry a sestry) a tedy ochranu "øíše Kristovy"- køesanství .
Závazek zachovávat víru - tuitio fidei. Neznamená misionáøství , znamená pomoc potøebným, aby uplatnili své právo na výkon pobožnosti tam, kde si to pøejí.
V øádové øeholi je ustanovení:
"Služte ubohým a nemocným jako služebníci svého Pána." Ubohý èlovìk ve støedovìkém smyslu byl èlovìk bez moci.
Služba nemocným a slabým (obsequium pauperum) - pomoc starým, osamoceným a "dezorientovaným". Èlovìk je pojat v dualitì tìla a duše.
"Pøání nemocných vyhovuje podle možnosti domu".- Nelze pomáhat všem a ve všem, ale je tu možnost pomoci z dalších sborù z jiné zemì.
"Pro nemocné není i to nejlepší nikdy dost dobré." - Øád vyuužíval a využívá pro svou dobu to nejmodernìjší a nejobjevnìjší. V Jeruzalémì léèili židé i muslimové, protože mìli vìtší znalosti.
Øád vždy vyžadoval od svých èlenù"pohyblivost"- v duchu i prakticky - Dobrá pomoc = rychlá pomoc.
V duchu sv. Jana Køtitele považují za pouš, kde Jan hledal boha - "pustiny" pøedmìstí a sídliš v minulosti chudinské ètvrti mìst.
Pøed pøekážkou stojící v cestì dosažení cíle nesmíme kapitulovat, ale použít všechny možnosti.
Zvláštní schopnosti a možnosti každého jednotlivce jsou rozdílné, avšak pouze v bratrské spolupráci všech lze vyøešit všechny problémy a dosáhnout øádového cíle.
Zkrácenì použito z textu Bertholda Waldsteina-Wartenberga. Doufám, že by se na mì nezlobil. :mrgreen:

_________________
Všechno je jinak.
Poznávej cesty Páně.


Naposledy upravil duli dne 11 led 2009 19:09, celkově upraveno 1

Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: doplňování
UNREAD_POSTNapsal: 26 říj 2008 11:24 
Offline
Paní
Uživatelský avatar

Registrován: 26 zář 2008 20:00
Příspěvky: 366
Bydliště: 1 km od Prahy
Has thanked: 0 time
Been thanked: 0 time
Protože je tu krásný èlánek: http://www.e-stredovek.cz/view.php?cisl ... 2005082306 (já ho døíve nenašla :oops: ), budu doplòovat jen nìco.

_________________
Všechno je jinak.
Poznávej cesty Páně.


Naposledy upravil duli dne 11 led 2009 19:08, celkově upraveno 1

Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: třídy řádových členú
UNREAD_POSTNapsal: 26 říj 2008 12:23 
Offline
Paní
Uživatelský avatar

Registrován: 26 zář 2008 20:00
Příspěvky: 366
Bydliště: 1 km od Prahy
Has thanked: 0 time
Been thanked: 0 time
Nemám info o struktuøe v minulosti, ale protože Velkopøevorství èeské jako jediné nepøerušilo (by v ilegalitì - jednou jen se 4 èleny) svou èinnost od doby svého založení - t.j. 895 let, domnívám se že struktura a èlenìní øádu v souèasnosti nejvíce odpovídá historii.

V èele øádu stojí doživotnì velmistr. Velmistr je ve smyslu církevního práva podøízen pøímo papeži. Je také suverénem svrchovaného øádu, který má práva hlavy státu. Po boku mu stojí pøedstavenstvo (8 osob), z nìhož 4 mají funkce - velký komtur, velkokancláø, hospitaliér a receptor. Generální kapitula má zákonodárné právo. Øád má své vlastní pasy. Pøi volbì pøedstavenstva se dbá na mezinárodní zastoupení.

Rozlišují se 3 tøídy øádových èlenù s rozdílnými právy a povinnostmi.
1) Profesní rytíøi a profesní kaplani
Po 1 rok trvajícím noviciátu skládají slib cudnosti, poslušnosti a chudoby.
Jsou to náboženské osoby ve smyslu církevního práva a jsou jim vyhrazeny úøady související s náboženskou povahou øádu. Velmistrem, velkým komturem èi velkopøevorem mùže být zvolen pouze profesní rytíø.
Èlenové první tøídy se místnì sdružují ve velkopøevorstvích, vedených velkopøevory. Každé velkopøevorství má kapitulu, k níž patøí všichni profesní rytíøi a profesní kaplani.
Velkopøevorství èeské má jako jediné tu zvláštnost, že se zde zachoval knìžský konvent, požívající v rámci velkopøevorství autonomní práva. Je veden influovaným pøevorem, jehož volí vlastní kapitula a jmenuje velkopøevor. Tento konvent má fary v Èechách, na Moravì a ve Slezsku a Rakousku V kapitule velkopøevorství èeského má místo a hlas jen pøevor a podpøevor.
2) Obedienèní rytíøi
Zavazují se náboženským slibem poslušnosti øádu ke vzornému køesanskému zpùsobu života a k èinnosti v øádovém díle. Mohou být ženatí a vykonávat svìtské povolání.
3)Øádoví èlenové
Neskládají slib (profesní, obedienèní).Proto jsou jejich práva a povinnosti malá. Vyžaduje se od nich aktivní souèinnost v plnìní øádových úkolù.
K této tøídì patøí rytíøi, dámy a knìží. u nichž existuje historicky doložené èlenìní na èestné rytíøe (dámy), graciální rytíøe (dámy), magistrální rytíøe (dámy), na donáty pro laiky, na èestné konventní kaplany a magistrální kaplany pro knìží.
Øádovými èleny nejsou pomocníci z rùzných pomocných organizací. Což je napø. Èeská maltézská pomoc. Tyto organizace mají respektovat ideály øádu protože používají jeho jméno a symboly. Odpovídají tedy bratrstvùm, která ve støedovìku existovala v komendách.
Jedná se tedy o støedovìký øád, který "pøežil" do dnešní doby a to jedinì u nás.

_________________
Všechno je jinak.
Poznávej cesty Páně.


Naposledy upravil duli dne 11 led 2009 19:10, celkově upraveno 7

Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
UNREAD_POSTNapsal: 26 říj 2008 13:34 
Offline
Paní
Uživatelský avatar

Registrován: 26 zář 2008 20:00
Příspěvky: 366
Bydliště: 1 km od Prahy
Has thanked: 0 time
Been thanked: 0 time
Titul Panna Maria z Philermosu je odvozen od svatynì na hoøe Philermos na Rhodu, kde byla asi od roku 1000 po Kristu uchovávána mariánská ikona pøenesená sem z Jeruzaléma. Jejím autorem byl podle zbožné tradice sv. Lukáš. Ikona byla pøedmìtem zvláštního kultu tamního obyvatelstva a po pøíchodu johanitù (pozdìji maltézských rytíøù) na Rhodos poèátkem 14. století se stala pøedmìtem úcty také tohoto øádu, který ikonu po odchodu z Rhodu pøenesl na Maltu. Svátek své øádové patronky si maltézští rytíøi pøipomínají 8. záøí z vdìènosti na památku ukonèení tureckého obléhaní Malty v den Narození Panny Marie roku 1565.

http://www.e-stredovek.cz/upload/ulozene/duli1.jpg
Obrázek byl moc velký. Dìkuji za pomoc.

_________________
Všechno je jinak.
Poznávej cesty Páně.


Naposledy upravil duli dne 11 led 2009 19:11, celkově upraveno 3

Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: velkopřevorství a řád
UNREAD_POSTNapsal: 26 říj 2008 13:48 
Offline
Paní
Uživatelský avatar

Registrován: 26 zář 2008 20:00
Příspěvky: 366
Bydliště: 1 km od Prahy
Has thanked: 0 time
Been thanked: 0 time
http://www.e-stredovek.cz/upload/ulozene/duli2.jpg
http://www.e-stredovek.cz/upload/ulozene/duli3.jpg

_________________
Všechno je jinak.
Poznávej cesty Páně.


Naposledy upravil duli dne 11 led 2009 19:11, celkově upraveno 1

Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: pár kuriozit z Malty
UNREAD_POSTNapsal: 27 říj 2008 00:30 
Offline
Paní
Uživatelský avatar

Registrován: 26 zář 2008 20:00
Příspěvky: 366
Bydliště: 1 km od Prahy
Has thanked: 0 time
Been thanked: 0 time
Øád získal ostrov Malta od Karla V. za kuriozní symbolickou daò. Každý rok na svátek Všech svatých odevzdávali sicilskému králi jednoho orla.

Na svých rychlých øádových lodích (které hlídkovaly ve støedomoøí) používali pro odlehèení také Kožená dìla. Jedno je v muzeu ve Valettì.

Pøi obranì Malty proti Turkùm v r. 1565 byl mezi pevnostmi San Angelo a Senglea natažen 200 metrù dlouhý øetìz (vyrobený v Benátkách), který bránil lodím vjet mìzi tyto pevnosti. Z jedné strany byl upevnìn zazdìnou kotvou do skály a ze strany druhé byl ovládán kormidelním vratidlem, které umožòovalo jeho vytežení a spouštìní. Bylo fixováno ještì pontony. Každý jeho èlánek prý pøišel øád na 10 zlatých dukátù. V boji proti Turkùm se uplatnil.

V øádové nemocnici na Maltì vyloïovali nemocné z paluby lodí rovnou do øádové budovy- t.j. do 2 patra a výše pomocí provazù.

O Maltu mìlo velký zájem Rusko. Už Kateøina Veliká mìla na tento nejvìtší pøírodní pøístav ve Støedozemním moøi zálusk. Její syn ruský car Pavel I. byl za velmi zvláštních okolností v letech 1798 - 1801 velmistrem øádu. Napoleon pøi svém tažení do Egypta na ostrov pøijel (vyhnal velmistra Hommpesche), obsadil pøístav a bral si, co mu pod ruku pøišlo. Kohosi prý napadlo natøít bohaté støíbrné møíže v kapli patronky øádu èernou barvou a uchránit je pøed ukradením. Jsou pøed madonou dodnes.

_________________
Všechno je jinak.
Poznávej cesty Páně.


Naposledy upravil duli dne 27 říj 2008 08:41, celkově upraveno 1

Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Češi na Maltě
UNREAD_POSTNapsal: 27 říj 2008 00:49 
Offline
Paní
Uživatelský avatar

Registrován: 26 zář 2008 20:00
Příspěvky: 366
Bydliště: 1 km od Prahy
Has thanked: 0 time
Been thanked: 0 time
V hlavním kostele sv. Jana Køtitele jsem našla v podlaze vložené jméno jednoho èeského šlechtice.

_________________
Všechno je jinak.
Poznávej cesty Páně.


Naposledy upravil duli dne 11 led 2009 19:12, celkově upraveno 1

Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Re: Èeši na Maltì
UNREAD_POSTNapsal: 07 lis 2008 11:03 
Offline
Zeman
Uživatelský avatar

Registrován: 25 čer 2008 07:29
Příspěvky: 114
Bydliště: Varnsdorf
Has thanked: 0 time
Been thanked: 1 time
duli píše:
V hlavním kostele sv. Jana Køtitele jsem našla v podlaze vložené jméno jednoho èeského šlechtice.


Zajímavé téma ... =D> ... mohu se zeptat na jméno toho šlechtice ?

_________________
Protivenstvím ke hvězdám ... / motto RAF


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: foto
UNREAD_POSTNapsal: 07 lis 2008 11:32 
Offline
Paní
Uživatelský avatar

Registrován: 26 zář 2008 20:00
Příspěvky: 366
Bydliště: 1 km od Prahy
Has thanked: 0 time
Been thanked: 0 time
Chtìla jsem sem dát foto, ale nejde mi po oskenování rozkliknout do nového okna a nevím, èím to je. Také mám super foto - panoramatické pøístavu ve Valettì..... :cry:
Jmenoval se Francisco Sigismundo C(c ?)omiti de Thun. Moje latina na pøeklad celé desky nestaèí. #-o

Na tohle latina staèí. František Zikmund ......Thun... :oops: promiò. Datum je 1707.
No nepomohla - comiti není kníže - asi je pøíslušný ..... ??? HELP !!! #-o

_________________
Všechno je jinak.
Poznávej cesty Páně.


Naposledy upravil duli dne 07 lis 2008 12:06, celkově upraveno 3

Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Re: foto
UNREAD_POSTNapsal: 07 lis 2008 11:41 
Offline
Zeman
Uživatelský avatar

Registrován: 25 čer 2008 07:29
Příspěvky: 114
Bydliště: Varnsdorf
Has thanked: 0 time
Been thanked: 1 time
duli píše:
Chtìla jsem sem dát foto, ale nejde mi po oskenování rozkliknout do nového okna a nevím, èím to je. Také mám super foto - panoramatické pøístavu ve Valettì..... :cry:
Jmenoval se Francisco Sigismundo Comiti de Thun. Moje latina na pøeklad celé desky nestaèí. #-o



Eli ... Kaèko ... prosím, prosím ... latinsky se píše Francisco Sigismundo Comiti de Thun ... jak je to po našem ?

Tak už je vše v poøádku ... :oops: ... duli mi pomohla sama.

_________________
Protivenstvím ke hvězdám ... / motto RAF


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku:
UNREAD_POSTNapsal: 07 lis 2008 13:45 
Offline
Zeman
Uživatelský avatar

Registrován: 25 čer 2008 07:29
Příspěvky: 114
Bydliště: Varnsdorf
Has thanked: 0 time
Been thanked: 1 time
Maltézský øád

Úøední název dnes je Suverénní vojenský hospitální øád sv. Jana v Jeruzalémì, na Rhodu a na Maltì (italsky: Sovrano Militare Ordine Ospedaliero di San Giovanni di Gerusalemme di Rodi e di Malta), døíve též Hospitalité sv. Jana v Jeruzalémì, Øád rytíøù v Rhodosu, Suverénní vojenský øád rytíøù na Maltì, Rytíøi hospitalité sv. Jana v Jeruzalémì; užívány byly i zkrácené názvy jako Hospitalité sv. Jana, Johanité, Maltézští rytíøi atd.



Velmistøi Maltézského øádu

V èele rytíøského Maltézského øádu stál vždy velmistr, volený doživotnì valným shromáždìním reprezentantù. Z tohoto pravidla lze uvést následující výjimky:

1383-1395: mimo øádnì zvoleného velmistra si èinil nárok na tento titul i rivalizující Riccardo Caracciolo
1798-1801: z vdìènosti za poskytnutí útoèištì v Rusku sesadili rytíøi svého velmistra Hompesche a prohlásili cara Pavla I. za velmistra; po jeho zavraždìní (1801) byl roku 1803 øádnì zvolen opìt øímsko-katolický velmistr
1805-1879: v této dobì byl øád veden v hierarchii øádu níže stojícími poruèíky

_________________
Protivenstvím ke hvězdám ... / motto RAF


Naposledy upravil Greywolf dne 07 lis 2008 13:48, celkově upraveno 1

Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku:
UNREAD_POSTNapsal: 07 lis 2008 13:47 
Offline
Zeman
Uživatelský avatar

Registrován: 25 čer 2008 07:29
Příspěvky: 114
Bydliště: Varnsdorf
Has thanked: 0 time
Been thanked: 1 time
Seznam velmistrù

Gerard Tenc (do 1120)
Raymond of Provence (1120-1160)
Auger de Balben (1160-1163)
Arnaud de Comps (1162-1163)
Gilbert d'Aissailly (1163-1170)
Gastone de Murols c. (1170-1172)
Gilbert of Syria(1172-1177)
Roger de Moulins (1177-1187)
Hermangard d'Asp (1187-1190)
Garnier de Naplous (1190-1192)
Geoffroy de Donjon (1193-1202)
Alfonse of Portugal (1203-1206)
Geoffrey le Rat (1206-1207)
Gaerin de Montaigu (1207-1228)
Bertrand de Thessy (1228-1231)
Guerin de Montacute (1231-1236)
Bertrand de Comps (1236-1240)
Pierre de Vielle-Bride (1240-1242)
Guillaume de Chateauneuf (1242-1258)
Hugues de Revel (1258-1277)
Nicolas Lorgne (1277-1284)
Jean de Villiers (1284-1294)
Odon de Pins (1294-1296)
Guillaume de Villaret (1296-1305)
Foulques de Villaret (1305-1319)
Helion de Villeneuve (1319-1346)
Dieudonné de Gozon (1346-1353)
Pierre de Corneillan (1353-1355)
Roger de Pins (1355-1365)
Raymond Berenger (1365-1374)
Robert de Juliac (1374-1376)
Jean Fernandez de Heredia (1376-1396)
Riccardo Caracciolo (1383-1395)
Philibert de Naillac (1396-1421)
Antonio Fluvian de Riviere (1421-1437)
Jean de Lastic (1437-1454)
Jacques de Milly (1454-1461)
Piero Raimondo Zacosta (1461-1467)
Giovanni Battista Orsini (1467-1476)
Pierre d'Aubusson (1476-1503)
Emery d'Amboise (1503-1512)
Guy de Blanchefort (1512-1513)
Fabrizio del Carretto (1513-1521)
Philippe de Villiers (1521-1534)
Piero de Ponte (1534-1535)
Didier de Saint-Jaille (1535-1536)
Jean de Homedes (1536-1553)
Claude de la Sengle (1553-1557)
Jean de la Vallette (1557-1568)
Pierre de Monte (1568-1572)
Jean de la Cassiere (1572-1581)
Hugues Loubenx de Verdalle (1581-1595)
Martin Garzez (1595-1601)
Alof de Wignacourt (1601-1622)
Luis Mendez de Vasconcellos (1622-1623)
Antoine de Paule (1623-1636)
Juan de Lascaris-Castellar (1636-1657)
Antoine de Redin (1657-1660)
Annet de Clermont-Gessant (1660)
Raphael Cotoner (1660-1663)
Nicolas Cotoner (1663-1680)
Gregorio Carafa (1680-1690)
Adrien de Wignacourt (1690-1697)
Ramon Perellos y Roccaful (1697-1720)
Marc'Antonio Zondadari (1720-1722)
Antonio Manoel de Vilhena (1722-1736)
Raymond Despuig (1736-1741)
Manuel Pinto de Fonseca (1741-1773)
Francisco Ximenes de Texada (1773-1775)
Emmanuel de Rohan-Polduc (1775-1797)
Ferdinand von Hompesch zu Bolheim (1797-1799)
Pavel I., ruský car (1798-1801) de facto
Giovanni Battista Tommasi (1803-1805)
Innico Maria Guevara-Suardo (1805-1814)
André Di Giovanni (1814-1821)
Antoine Busca (1821-1834)
Carlo Candida (1834-1845)
Philippe di Colloredo-Mels (1845-1864)
Alessandro Borgia (1865-1871)
Giovanni Battista Ceschi a Santa Croce (1871-1879)
Giovanni Battista Ceschi a Santa Croce (1879-1905)
Caleazzo von Thun und Hohenstein (1905-1931)
Ludovico Chigi Albani della Rovere (1931-1951)
Angelo de Mojana di Cologna (1962-1988)
Andrew Willoughby Ninian Bertie (od 1988)

... doufám, že je to dobøe a kompletní ... #-o

_________________
Protivenstvím ke hvězdám ... / motto RAF


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
UNREAD_POSTNapsal: 08 lis 2008 14:50 
Offline
Zeman
Uživatelský avatar

Registrován: 25 čer 2008 07:29
Příspěvky: 114
Bydliště: Varnsdorf
Has thanked: 0 time
Been thanked: 1 time
Krak des Chevaliers - nejvìtší køižácká pevnost ve Svaté zemi

Nejvìtší pevností øádu Johanitù ve Svaté zemi byl Krak des Chevaliers, (arabsky قلعة الحصن Qal'at al-Husn).

Je to veliký hrad v Sýrii a jedna z nejzachovalejších støedovìkých vojenských staveb na svìtì. Nachází se v Homské trhlinì, východnì od Tripolisu, asi 65 kilometrù západnì od mìsta Homs, nedaleko hranic s Libanonem. Leží pøímo na cestì z Antiochie do Bejrútu a ke Støedozemnímu moøi.
Pávì v tìchto místech bylo vybojováno mnoho válek mezi rùznými národy, vèetnì slavné bitvy u Kadeše roku 1274 pø. Kr. mezi Chetity a egyptským faraónem Ramessem II. Øímané a po nich i Byzantinci v této oblasti postavili mnoho menších èi vìtších pevností tzv. helénského stylu na obranu pøed perskými nájezdy. Èásteènì je pak pøevzali Arabové, když dobyli toto území na Byzanci (v letech 634 – 639).
Krak des Chevaliers byl souèástí sítì pevností, kterou vybudovali køižáci na obranu svého nového panství. Støežil cestu k moøi a byl správním centrem oblasti. Díky této pevnosti mìli køižáci pod kontrolou celou oblast Homského jezera na východì, èímž mohli kontrolovat rybolov a vyhlížet útoèníky pøicházející ze syrského vnitrozemí.
Pùvodní (starou) pevnost v tìchto místech vystavìl emír z Aleppa roku 1034. Bìhem první køížové výpravy se jí zmocnil Raimond IV. z Toulouse. Pozdìji ji ale opustil, aby s ostatními køižáky mohl táhnout dál na Jeruzalém.
V roce 1144 ji Raimond II., hrabì z Tripolisu daroval øádu Johanitù. Ti Krak des Chevaliers pøestavìli a rozšíøili. Touto jejich pøestavbou vznikla nejvìtší pevnost ve Svaté zemi. Nejprve o tøi metry zvìtšili tloušku vnìjších zdí a následnì pøistavìli sedm vìží o prùmìru 8-10 metrù. V jedné z vìží žil a pracoval sám velmistr øádu. Dále hrad obývalo padesát až šedesát rytíøù a až dva tisíce pìších øadových vojákù.
Mezi vnitøními a vnìjšími branami bylo nádvoøí. Vnitøní budovy byly vystavìný v gotickém slohu (shromažïovací hala, kaple, sto dvacet metrù dlouhé skladištní prostory a dvì klenuté kamenné stáje, schopné pojmout až tisíc koní). Další skladištì vytesali ve skále pod hradem. Odhaduje se, že johanité by se byli schopni bránit obléhání až 5 let.
Roku 1163 hrad neúspìšnì oblehl sultán Núr ad-Dínem. Na konci 12. a zaèátku 13. století byl hrad v dùsledku èastých zemìtøesení a bojù poškozen. To si vyžádalo rozsáhlejší a déle trvající opravy. V roce 1188 byl Krak des Chevaliers opìt neúspìšnì obléhán, tentokrát samotným Saladinem. Bìhem obléhání se prý muslimùm podaøilo zajmout hradního purkrabího. Vzali zajatce pøed hradní brány a pøinutili ho, aby pøesvìdèoval své spolubojovníky, aby se vzdali. Purkrabí údajnì arabsky obránce vyzval ke kapitulaci, ale poté jim francouzsky naøídil, aby bránili své pozice do posledního muže. Roku 1217 úèastník páté køížové výpravy, uherský král Ondøej II. dal ještì více zesílit vnìjší zdi hradu a pøi tom ještì finanènì podpoøil hradní posádku. Dne 8. dubna 1271 ale Krak des Chevaliers zradou padl do rukou muslimù.
Muslimové provedli (v souladu se svou vírou) na hradì jedinou podstatnou zmìnu ... Johanitská kaple byla pøemìnìna v mešitu – symbol vítìzství muslimù nad køesany.

_________________
Protivenstvím ke hvězdám ... / motto RAF


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Krak des Chevalier a jiné ......
UNREAD_POSTNapsal: 08 lis 2008 16:50 
Offline
Paní
Uživatelský avatar

Registrován: 26 zář 2008 20:00
Příspěvky: 366
Bydliště: 1 km od Prahy
Has thanked: 0 time
Been thanked: 0 time
Krak des Chevaliers
http://www.youtube.com/watch?v=yTmYSfTE7n8
hrajeme si:
http://www.youtube.com/watch?v=liKIrhqPkdU&NR=1
http://www.youtube.com/watch?v=Otn_upbB ... re=related
Malta
http://www.youtube.com/watch?v=jId6T6Ns ... re=related

_________________
Všechno je jinak.
Poznávej cesty Páně.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Krak des Chevaliers
UNREAD_POSTNapsal: 08 lis 2008 21:14 
Krak des Chevaliers

http://en.wikipedia.org/wiki/Image:Krak ... aliers.jpg

http://en.wikipedia.org/wiki/Image:Krak ... dering.jpg

http://en.wikipedia.org/wiki/Image:Krak ... loitre.jpg

http://en.wikipedia.org/wiki/Image:Krak ... plaine.jpg

http://en.wikipedia.org/wiki/Image:Krak ... mauern.jpg

http://commons.wikimedia.org/wiki/Image ... syria.jpeg

http://commons.wikimedia.org/wiki/Image ... liers10(js).jpg


Nahoru
  
 
 Předmět příspěvku: Řád dnes
UNREAD_POSTNapsal: 10 lis 2008 01:31 
Offline
Paní
Uživatelský avatar

Registrován: 26 zář 2008 20:00
Příspěvky: 366
Bydliště: 1 km od Prahy
Has thanked: 0 time
Been thanked: 0 time
http://www.youtube.com/watch?v=xYBWmUZ3IRc&NR=1
http://www.youtube.com/watch?v=3rnENkw8tRg&NR=1

_________________
Všechno je jinak.
Poznávej cesty Páně.


Naposledy upravil duli dne 11 led 2009 19:13, celkově upraveno 1

Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Hrad øádu na Rhodu
UNREAD_POSTNapsal: 16 lis 2008 21:35 
Offline
Zeman
Uživatelský avatar

Registrován: 25 čer 2008 07:29
Příspěvky: 114
Bydliště: Varnsdorf
Has thanked: 0 time
Been thanked: 1 time
Hrad øádu na Rhodu


Obrázek

Zdroj : http://upload.wikimedia.org/wikipedia/c ... _in_rh.jpg

_________________
Protivenstvím ke hvězdám ... / motto RAF


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku:
UNREAD_POSTNapsal: 16 lis 2008 21:51 
Offline
Zeman
Uživatelský avatar

Registrován: 25 čer 2008 07:29
Příspěvky: 114
Bydliště: Varnsdorf
Has thanked: 0 time
Been thanked: 1 time
Velmistr Jean Parisot de la Valette

... muž, pod jehož velením Øád ubránil Maltu pøed Osmany.

Obrázek

Zdroj : http://upload.wikimedia.org/wikipedia/c ... t_Cars.jpg

_________________
Protivenstvím ke hvězdám ... / motto RAF


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Jean Parisot de la Valette
UNREAD_POSTNapsal: 09 pro 2008 00:23 
Offline
Paní
Uživatelský avatar

Registrován: 26 zář 2008 20:00
Příspěvky: 366
Bydliště: 1 km od Prahy
Has thanked: 0 time
Been thanked: 0 time
Narodil se roku 1494 (nebo 1498 ?) ve vážené rodinì z Quercy ve Francii v linii dìdièných hrabat z Toulouse. Pøíslušníci rodiny se zúèastnili všech svatých køížových výprav po boku francouzských králù. Ví se, že jeho dìdeèek Guillot byl Chevalier de France a otec Bernard byl rytíø. Jeho vzdálený bratranec byl Jean Louis de Nogaret de La Valette (1554 - 1642), Duke of Épernon (inspiroval Dumase jako pøedloha D'Artagnana ze Tøí mušketýrù).
http://www.geocities.com/BourbonStreet/ ... hValx.html
Èlenem øádu se stal ve 20 letech. Byl pøíslušníkem Provensálské vìtve. Poprvé se pøedstavil pøi obléhání Rhodu Suleymanem Nádherným po boku velmistra Philippe Villiers de L'Isle-Adama. Historik øádu v 18. století tvrdí, že v dobì bitvy o Maltu byl pøibližnì stejnì starý jako Suleyman a jako vrchní velitel Lala Mustafa a to, že jm bylo kolem 70 let.
Byl guvernérem Tripolisu, který patøil øádu. V roce 1541 byl pøi srážce kvùli èerným otrokùm zajat pirátem a udìlali z nìj galejníka (jen na rok, pak se podaøilo ho vymìnit). Podle popisu to byl: Urostlý, vysoký muž, klidný a chladnokrevný,který mluvil italsky, španìlsky, øecky, arabsky a turecky a pochopitelnì francouzsky. Shodou okolností byl galejníkem u Draguta (Turgut Reis), toho pak zajal po osmi letech.A v roce 1554 byl zajat pirát, který ho zajal a šel k veslùm. Byl tedy zakalený jak ocel. Po smrti Claude de la Sengle, byl zvolen velmistrem øádu. Po zvolení usiloval hlavnì o posílení øádové flotily, která byla pevnì organisovaná.
Jejich nejvìtším protivníkem byl turecký admirál Dragut Reis, který v roce 1551 vpadl na ostrov Gozo a odvedl témìø veškeré obyvatelstvo (asi 5000 lidí), aby je prodal do otroctví. V roce 1559 ztratili rytíøi témìø polovinu své flotily pøi katastrofálním útoku na baštu Draguta, ostrov Djerba u tuniského pobøeží. Osmanský sultán si uvìdomil, že teï má jedineènou šanci ovládnout Maltu a vytvoøit z ní základnu pro své vpády do Evropy z jihu.

_________________
Všechno je jinak.
Poznávej cesty Páně.


Naposledy upravil duli dne 09 pro 2008 01:52, celkově upraveno 2

Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 67 ]  Přejít na stránku 1, 2, 3, 4  Další

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Přejít na:  
cron
POWERED_BY
Český překlad – phpBB.cz