Kaple Božího těla a Bratrstvo obruče a kladiva

dějiny křesťanství, Bible, misie, mnišství a jeho řády, kláštery, svatí, inkvisice, protestantismus
Uživatelský avatar
Ingolf
Vévoda
Příspěvky: 1421
Registrován: 24 srp 2008 12:16
Has thanked: 6 times
Been thanked: 47 times

Kaple Božího těla a Bratrstvo obruče a kladiva

Nový příspěvek od Ingolf »

Byl jsem na přednášce Jana Hrdiny o Kapli Božího těla na Karlově náměstí - https://spolekzefyrin.cz/akce-zefyrin/v ... jicinskem/ Kapli zřídilo náboženské Bratrstvo obruče a kladiva r. 1382; bratrstvo zaniká zřejmě ještě před husity, kape zanikla v důsledku zrušení jezuitského řádu, který ji jako poslední vlastnil.
O kapli není psána samostatná odborná kniha. Hrdina zmiňoval knihu Petra Stančíka, který poctivě sebral řadu pramenů a materiálů, ale podle Hrdiny s nimi Stančík zachází až moc esoterně či spekulativně - https://www.databazeknih.cz/prehled-kni ... vem-303730

Karel IV. založil Nové Město pražské včetně dnešního Karlova náměstí. Na náměstí pak nechal po Velikonocích vystavovat říšské insignie včetně relikvií pamatujících umučení Krista. Relikvie byly vystavovány v jakési dřevěné věži. S poutí k relikviím byly spojeny odpustky. Dotaz na účast byl součástí inkvizičního vyšetřování proti valdenským, protože valdenští tuhle akci taky neuznávali.
Relikvie byly uchovávány na Hradě a formou procesí a dlouhými oklikami přenášeny na Karlovo náměstí. Zesnulý Karel IV. byl pak nesen přesně opačně i se zastaveními, kde si nosiči předávali náklad. Hrdina tady vidí původ korunovační cesty českých králů, při které se šlo z pravého břehu Vltavy na Hrad. První průvod šel takto r. 1438.

***

1. 4. 1382 pak bylo založeno Bratrstvo obruče a kladiva, které pro účel výstavy relikvií nechalo vystavět Kapli Božího těla a zajistilo obživu asi třem kněžím. Zakládajících členů bylo 40, z toho 8 duchovních. Mezi nimi na prvním místě probošt nedalekých Božehrobců na Zderaze (tam byla zakládací listina sepsána) a opat kláštera křižovníků s červenou hvězdou u Karlova mostu. Oba kláštery tu totiž měly ještě z předlokační doby pozemková práva. Nejvíc členů pocházelo z řad nízké šlechty, často se o nich neví, kde se vzali.
Bratrstvo fungovalo jako modlitební, tedy modlili se za ostatní členy, pokud zemřeli. Bratrstvo končí poměrně existenci. Roku 1403 prodává kapli Univerzitě Karlově i s majetky a právy, prý to byly slušné peníze. S kaplí přecházejí na univerzitu i listiny včetně zakládací, a dík archivu univerzity se zachovaly (je jich šest až sedm). Je to štěstí, protože jinak se zachovaly v pramenech jen útržky. Poslední zmínka o Bratrstvu je z r. 1407.

Narazil jsem v jiné souvislosti, že svobodní zednáři z 19. stol. hledali v Bratrstvu své soukmenovce. Zakládací listinu přetiskli do svého žurnálu zednáři ve Vídni. Zednáři chtěli vidět v obruči symboliku svazku jeho členů (ob-ručit ve smyslu chytit se za ruce a udělat kruh). Navíc Bratrstvo vzniklo jen 70 let po zániku templářů a vyznávalo úctu králi Václavovi IV., takové prestižní společenství se zednářům líbilo.

***

Kaple tedy přešla r. 1403 na univerzitu, měl tam být účasten i Jan Hus. Po r. 1437 je kaple utrakvistická, mezi kaplí a blízkou zdí byl hřbitov určený pro členy univerzity. Někde na kapli byly desky se zněním kompaktát, zachoval se jejich opis z poč. 17. stol., uložen je v lapidáriu Národního muzea.
Za Rudolfa II., kdy stavové vymohli na králi náboženskou toleranci, působili v kapli čeští bratři. Po Bílé Hoře přešla kaple na jezuity, kteří na Karlově náměstí vystavěli kolej a kostel sv. Ignáce. Po zrušení řádu byla zrušena i kaple, resp. r. 1789 rozprodána na kámen. Nezbylo z ní vůbec nic, na jejím místě je navíc hlavní silniční tah náměstím v podobě Ječné ulice. Nicméně kaple přesahovala svými okraji na dnešní chodníky a snad i trávník, takže se udělaly archeologické sondy, které ty zakončené identifikovaly. Ale protože kaple byla exploatována až do podzemních základů, tak se povedlo objevit negativní otisky stavby v zemi.
Zpráva o průzkumu včetně stručné historie kaple zde - https://staletapraha.cz/pdfs/pha/2013/02/01.pdf

***

Když jsme u toho hmotného - neví se, jaký přesný tvar kaple měla. Obrazové prameny se liší, resp. ani nezachycují celou stavbu. Archeologicky to bohužel kvůli silnici prozkoumat nelze. Byla to centrála, z ní vycházelo několik ramen. Pravděpodobný je řecký, tedy rovnoramenný kříž. Mezi nimi pak vycházela další ramena, ale neví se tvar.
Na kapli byla nalepená nějaká stavba, možná ta původní dřevěná věž, ale podle dobových kreseb by musela být už snížená.

***

Zasvěcení - je to kaple Božího těla (a asi i krve), Panny Marie a svatých Felixe a Adaukta.
Zasvěcení Božímu tělu mělo zřejmě obejít svaté a jít přímo ke Kristu. Možná je v tom vliv reformace, která má obecně k úctě ke svatým nedůvěru. Jestli tam bylo zasvěcení Božímu tělu i krvi, viděl bych v tom možná odkaz na přijímání podobojí.
Felix a Adaukt - Felix byl popraven za víru, Adaukt je neznámý člověk, který se nechal popravit s ním, a jméno znamená "Přistupující". Tomáš Štítný ale zaznamenal jiný význam, to Felix znamená Šťastný a jeho průvodce měl znamenat "Bohatý". Tedy lidí šli do kaple vyprosit štěstí a bohatství. Protože na slavnost navazovaly trhy, šlo to docela skloubit.

***

Na dobových kresbách jsou mimo kaple další stavby, popř. špalíček domů. Náměstí byl velké, má být největší v Evropě, tak se stavby vešly dovnitř. Ta velikost náměstí nebyla projevem nějaké Karlovy megalomanie, nýbrž vycházela z účelu, který vychází i z názvu. Náměstí se původně jmenovalo Dobytčí trh, podobně nedaleké Václavské náměstí založené Karlem také v rámci Nového Města se jmenovalo Koňský trh. A trhy s velkými hospodářskými zvířaty vyžadovaly velký prostor, který zůstal v náměstích zachován i nadále. Ty stavby včetně kaple ale ukazují, že náměstí dokázalo mít více účelů.

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: ClaudeBot a 0 hostů