Fórum zájemců o historii

dovolím si vsunout malou poznámku. Nedokážu si představit moskevskou výstavu jantarové komnaty, uspořádanou z Německa. Vzkaz Švédům. Vrate ukradené!!!!!!!!!

milarangl píše:Vrate ukradené!!!!!!!!!

Já si myslím, že to je věc do jisté míry promlčená.
Po nás taky nikdo nechce, abychom vraceli Chebsko, nebo aby nám bylo vráceno K³odsko.
Ale také jsem toho názoru, že je to věcí morální slušnosti. Asi by s tím nebyly takové problémy, kdyby se jednalo o "obyčejnou" středověkou kroniku a ne tak světově unikátní dílo.
Ale třeba ještě příjde čas na morální vyrovnání.
(Je také otázkou, jestli při plné digitalisaci kroniky, není celkem jedno, kde kronika bude - ve Švédsku mohou mít i lepší podmínky pro uchování knihy...)

Przemysl de Nyestieyky píše:...Je také otázkou, jestli při plné digitalisaci kroniky, ...

U té digitalizace je ale problém, který do toho vnášejí myslím spíš Švédové. I kdyby se to digitalizovalo např. u nás a na naše náklady, tak přesto autorská práva si nárokují Švédové. Tomu já ale nerozumím, protože to je právní záležitost týkající se nejenom autorského zákona (ten může být v každé zemi jiný, i když jsme v EU), ale je to spíše i citlivá a zapeklitá otázka mezinárodního práva...

Svedove se o kroniku cela leta dobre starali a i sef knihovny (nasi) priznal, ze za skvelou kondici obri knihy muzemem podekovat Svedum a take tomu, ze po celou dobu, kdy ji maji, tam nebyl zadny valecny konflikt... A v dobe digitalizace je vcelku jedno, kdo ji ma.

Napadá mne pár otázek. Dovolím si oponovat názoru, že je v době digitalizace jedno, kdo onu památku vlastní. Není! majitel fyzický je majitel fyzický. Tot Ad.1. Ad.2 je ten fakt, že si určitě dokážu představit stejnou péči o onen klenot i z české strany, pokud by byla tato strana majitelem. Ad3. Jasné ůzemní nároky ve válkách o španelské dědictví můžeme promítnout i do do nároků na Vitorazsko. Chebsko pomiňme. Německá drzost po první válce neznala mezí. Stejně tak obě Lužice, či Podkarpatská Rus. To jen na okraj, ale tuto tendenčnost jsem si nemohl odpustit. Ad4. Loupež stejně zůstane loupeží

Jestli jsem to správně pochopila, na říjen už jsou rezervace plné.
Více info ZDE

Viola píše:Jestli jsem to správně pochopila, na říjen už jsou rezervace plné...

Jj. Ale jsou taky dny (úterý, sobota) bez rezervace. Takže spíš úterý dopoledne(?)...

milarangl píše:Napadá mne pár otázek. Dovolím si oponovat názoru, že je v době digitalizace jedno, kdo onu památku vlastní. Není! majitel fyzický je majitel fyzický. Tot Ad.1. Ad.2 je ten fakt, že si určitě dokážu představit stejnou péči o onen klenot i z české strany, pokud by byla tato strana majitelem. Ad3. Jasné ůzemní nároky ve válkách o španelské dědictví můžeme promítnout i do do nároků na Vitorazsko. Chebsko pomiňme. Německá drzost po první válce neznala mezí. Stejně tak obě Lužice, či Podkarpatská Rus. To jen na okraj, ale tuto tendenčnost jsem si nemohl odpustit. Ad4. Loupež stejně zůstane loupeží

napr. zakladaci listiny Karlovy univerzity slohli za II. svetove Nemci - vysledek? Jsou nenavratne ztraceny. Svedove nastesti valky za tu dobu nemeli.

Hlavní součástí Codex Gigas je Bible. Starý zákon je opsán dle Vulgáty, avšak mimo žaltář, jenž je tu přepsán dle 3. verze Hieronyma ze Stridonu a který musel být nejprve přeložen z hebrejštiny do latiny. Tím se rovněž muselo protáhnout vypracování Codexu.
Nový zákon obsažený v Codex Gigas se pořadím knih následujících po Skutcích apoštolských od Vulgáty rovněž liší. Toto řazení by mohlo odpovídat překladům z předjeronýmova období z oblasti Středozemí. Také Zjevní Janovo - Apokalypsa má podobné znění vycházející z předjeronýmovy epochy, které ve 4. st. po Kr. cituje sv. Ambrož.
No a třešinka na dortu na závěr. Na konci epištol sv. Pavla je vřazena ještě apokryfní Epištola svatého Pavla Laodicejským. ...

Kateøina_z_Landštejna píše:Codex Gigas - seznamte se, prosím
http://www.kb.se/codex-gigas/cze/

A takhle vypadá zadní strana jeho věrné kopie...

Kam se však podělo několik vyřezaných listů z něho a co na nich bylo.

Nalezl jsem jeden zápi z kodexu Gigas a dovolím si ho ocitovat.
Rok 1295
Ať vědí všichni, kdo budou do tohoto spisu nahlížet, že dustojný otec a pán Bavor, z boží milosti opat kláštera Břevnovského, a také jeho téměř druhý zakladatel, maje slitovného ducha, jednak z božího hrádku, jednak také na velikou przbu ctihodného pána, pana Ŕehoře, primasa přesvaté pražské církvi, získal knihu převelikou, kterou lze přiřadit k sedmi divům světa pro její obrovitost, obsahující Nový a Starý zákon a také část všech sedmi svobodných umění, Josepha, kroniku a řeholi našeho svatého otce a opatrovníka Benedikta, jakož i kalendář, kterou bratři podlažičtí pro naléhavou nouzi svého kláštera dali do zástavy bratřím v Sedlci: ale už tehdy se uvádí, že kniha byla téměř ztracená a byla trvale mimodržení řádu. My pak Bavor, chtějíce učinit radost prozbám řečeného představeného, vykoupilu jsme nyní knihu od opatství Sedleckého, s dovolením kláštera Podlažického, jehož majetkem bývala, nechtějíce aby byla mimo držení řádu a dali jsme za ni hotové peníze, aby ji náš břevnovský dům natrvalo vlastnil a užíval a ještě jsme připlatili nad oceněnou hodnotu uváděné knihy. Toto bylo dojednáno léta páně 1295, ve 4. roce našeho opatství.