Fórum zájemců o historii

KOMOŃ píše:Co se týká onoho mučedníka Jana.
Rád bych věděl několik zajímavostí.

Je důkaz, že se Václav IV. účastni mučení?
Jak je možné, že spojenec Jenštejna a tudíž nepřítel Václava, zpovídá jeho manželku?Takovej člověk nemá u dvora asi co dělat...

Já toto téma moc nemusím, ale reakce na Komoňův dotaz : příběh Václava a Jenštějna je velice podobný příběhu Tomáše z Canterbury a Jindřicha. Dřívější náklonost, možná i politcké spojenectví, či spíše důvěra krále, že spojenectví bude ..pak zklamání a nakonec nenávist až za hrob.

A jesti se nepletu Jan z Nepomuku snad ani nebyl Jenštejnův spojenec - spíš podřízený, ne ?

Což ovšm neznamená, že zrovna musel královniným zpovědníkem.

Katerina píše:

KOMOŃ píše:Co se týká onoho mučedníka Jana.
Rád bych věděl několik zajímavostí.

Je důkaz, že se Václav IV. účastni mučení?
Jak je možné, že spojenec Jenštejna a tudíž nepřítel Václava, zpovídá jeho manželku?Takovej člověk nemá u dvora asi co dělat...

Já toto téma moc nemusím, ale reakce na Komoňův dotaz : příběh Václava a Jenštějna je velice podobný příběhu Tomáše z Canterbury a Jindřicha. Dřívější náklonost, možná i politcké spojenectví, či spíše důvěra krále, že spojenectví bude ..pak zklamání a nakonec nenávist až za hrob.

A jesti se nepletu Jan z Nepomuku snad ani nebyl Jenštejnův spojenec - spíš podřízený, ne ?

Což ovšm neznamená, že zrovna musel královniným zpovědníkem.

Představa, že generální vikář pražského arcibiskupa není jeho spojenec, přesněji není mu oddán, je mylná. nebyl by prostě jmenován, nebo by byl promptně odvolán. Jan z Pomuku byl Jenštejnův člověk, jeho hlavní diecézní úředník. Pravděpodobnost, že byl královniným zpovědníkem je vysoká. Mohl jím být už jako farář u sv. Havla.

slavicekvac píše:

Katerina píše:

KOMOŃ píše:Co se týká onoho mučedníka Jana.
Rád bych věděl několik zajímavostí.

Je důkaz, že se Václav IV. účastni mučení?
Jak je možné, že spojenec Jenštejna a tudíž nepřítel Václava, zpovídá jeho manželku?Takovej člověk nemá u dvora asi co dělat...

Já toto téma moc nemusím, ale reakce na Komoňův dotaz : příběh Václava a Jenštějna je velice podobný příběhu Tomáše z Canterbury a Jindřicha. Dřívější náklonost, možná i politcké spojenectví, či spíše důvěra krále, že spojenectví bude ..pak zklamání a nakonec nenávist až za hrob.

A jesti se nepletu Jan z Nepomuku snad ani nebyl Jenštejnův spojenec - spíš podřízený, ne ?

Což ovšm neznamená, že zrovna musel královniným zpovědníkem.

Představa, že generální vikář pražského arcibiskupa není jeho spojenec, přesněji není mu oddán, je mylná. nebyl by prostě jmenován, nebo by byl promptně odvolán. Jan z Pomuku byl Jenštejnův člověk, jeho hlavní diecézní úředník. Pravděpodobnost, že byl královniným zpovědníkem je vysoká. Mohl jím být už jako farář u sv. Havla.

A já si naopak myslím, že pravděpodobnost, že by královniným zpovědníkem byl oddaný arcibiskupův podřízený, je mizivá. Ať byl Václav jaký chtěl, hloupý rozhodně nebyl a nevěřím tomu, že by svou manželku nechal zpovídat pravou rukou svého úhlavního nepřítele.

To souhlasí, ale taky je pravda, že Jenštejn byl jeho kámoš, než se spolu chytli. Takže logicky můžeme mít pravdu oba. A tradice o Janovi jako zpovědníkovi Žofie platí. Třebaže to jsou pozdní zvěsti. Nejspíš by na to žádný dekret nebyl. Ono ani dneska to není předmětem pověření. Jediné je pověření kněze zpovídat v místě. A když přijde člověk odkudkoliv, pak je vyzpovídán v místě. Jestliže byl Jan příslušný k sv. Vítu, tak tam byla domovsky příslušná i Žofie.

//EDIT Zany: odstranil jsem zbytečnou a špatně udělanou citaci (už se to, prosím, naučte), když odpovídáte na předchozí příspěvek, je zbytečné citovat.

To by možná mohlo stát za úvahu nebýt jednoho závažného rozporu - Václavova roztržka s Jenštejnem vypukla už na počátku 80tých let 14. století, zatímco jeho druhý sňatek s královnou Žofií se odehrál až roku 1389, tedy v době, kdy byl s arcibiskupem už pár let na kordy. Dále pak Jan nebyl příslušný ke sv. Vítu, právě naopak byl kanovníkem "konkurenční" vyšehradské kapituly, takže ani z tohoto titulu nemohl být královniným zpovědníkem.

Zany píše:To by možná mohlo stát za úvahu nebýt jednoho závažného rozporu - Václavova roztržka s Jenštejnem vypukla už na počátku 80tých let 14. století, zatímco jeho druhý sňatek s královnou Žofií se odehrál až roku 1389, tedy v době, kdy byl s arcibiskupem už pár let na kordy. Dále pak Jan nebyl příslušný ke sv. Vítu, právě naopak byl kanovníkem "konkurenční" vyšehradské kapituly, takže ani z tohoto titulu nemohl být královniným zpovědníkem.

Mám pravdu, bral jsem to velmi povrchně a nesprávně. Přesto tradice o jeho zpovědní úloze existuje.

Zrovna se dívám na dok. seriál o poutních místech a tam mimo jiné padlo toto: „...Ovšem tady se pověst poněkud rozchází s realitou – vysoký arcibiskupský úředník nemohl být obyčejným zpovědníkem a navíc my jména Žofiiných zpovědníků známe.“

Proto se ptám - dají se někde ona jména skutečných Žofiinch zpovědníků někde dohledat?

Zany píše:Zrovna se dívám na dok. seriál o poutních místech a tam mimo jiné padlo toto: „...Ovšem tady se pověst poněkud rozchází s realitou – vysoký arcibiskupský úředník nemohl být obyčejným zpovědníkem a navíc my jména Žofiiných zpovědníků známe.“

Proto se ptám - dají se někde ona jména skutečných Žofiinch zpovědníků někde dohledat?

Zajímavé, ale netuším ani náhodou zdroj. Ale nevylučuji, že exstují v penitentiarii diecéze nějaké seznamy. Asi by stáálo za dotaz autorovi, kde to tvrzení sebral. Třeba zná zdroj. Já ne.
Tvrzení o arcibiskupském úředníkovi je velmi nepřesné. Generální vikář nepozbyl právo zpovídat převzetím úřadu. Ani tehdy, ani dnes.

slavicekvac píše:

Zany píše:To by možná mohlo stát za úvahu nebýt jednoho závažného rozporu - Václavova roztržka s Jenštejnem vypukla už na počátku 80tých let 14. století, zatímco jeho druhý sňatek s královnou Žofií se odehrál až roku 1389, tedy v době, kdy byl s arcibiskupem už pár let na kordy. Dále pak Jan nebyl příslušný ke sv. Vítu, právě naopak byl kanovníkem "konkurenční" vyšehradské kapituly, takže ani z tohoto titulu nemohl být královniným zpovědníkem.

Mám pravdu, bral jsem to velmi povrchně a nesprávně. Přesto tradice o jeho zpovědní úloze existuje.

Na druhou stranu je známo, že při dokončení stavební etapy Svatovítské etapy, pořádal Jenštejn slavnostní hostiny, které se král nezůčastnil, kdežto jeho manželka, se roku 1385 zůčastnila...
Král se takové slavnostní hostiny pořádané Jenštejnem zůčastnil až 1392 a to z politických důvodů.
Proto nikdo nemůže jednoznačně potvrdit, izolaci nebo domácí vězení královen.

Pokud se týká potvrzení kladrubského opata, tak je jednoznačné, že všichni zůčastnění (včteně Nepomuka) moc dobře věděli, do čeho jdou, vzhledem k naprosto nestandardním okolnostem schválení nového opata.I opat si raději ještě před svým zvolením, zajistil rovnou dva pobočníky, kteří by místo něj! museli skládat přísahu v Praze.
Zda to věděl král, není jisté, ale do sporu zainteresoval největší nepřátele Jenštejna, včetně markrabího Prokopa a Jana Čůcha ze Zásady, který Jenštejovi na králův příkaz plenil statky-ihned po zbavení titulu kancléře.
Nasazení takových těžkých kalibrů bylo jen dobře, neb nejen král, se potřeboval zbavit toho fanatického šílence a zvolením Olena si Jenštejn zvolil cestu totální politické likvidace.
Smrt Nepomuka, nemusel být úmysl cílené vraždy ze msty.Již Vlček se jasně vyjádřil, že tělesná konstrukce Nepomuka byla velmi slabá.Doslova píše, že se musel pro jistotu podívat na pánev, neboť Nepomukova zženštělá tenkostěnná lebka byla chatrné konstrukce...Takže to nemusela být vražda, jen to právem rozhněvaný král přehnal.

KOMOŃ píše: Pokud se týká potvrzení kladrubského opata, tak je jednoznačné, že všichni zůčastnění (včteně Nepomuka) moc dobře věděli, do čeho jdou, vzhledem k naprosto nestandardním okolnostem schválení nového opata.I opat si raději ještě před svým zvolením, zajistil rovnou dva pobočníky, kteří by místo něj! museli skládat přísahu v Praze.
Zda to věděl král, není jisté, ale do sporu zainteresoval největší nepřátele Jenštejna, včetně markrabího Prokopa a Jana Čůcha ze Zásady, který Jenštejovi na králův příkaz plenil statky-ihned po zbavení titulu kancléře.
Nasazení takových těžkých kalibrů bylo jen dobře, neb nejen král, se potřeboval zbavit toho fanatického šílence a zvolením Olena si Jenštejn zvolil cestu totální politické likvidace.
Smrt Nepomuka, nemusel být úmysl cílené vraždy ze msty.Již Vlček se jasně vyjádřil, že tělesná konstrukce Nepomuka byla velmi slabá.Doslova píše, že se musel pro jistotu podívat na pánev, neboť Nepomukova zženštělá tenkostěnná lebka byla chatrné konstrukce...Takže to nemusela být vražda, jen to právem rozhněvaný král přehnal.

Ale kdeže. Je třeba číst celý Vlčkův nález. Jasně štosování, čili vykloubení rukou zavěšenými kameny na n ohách a vytažením ke stropu. jasně pálení žeber pochodněmi, až na žebra. jasně prokopnutí žeber, jasně prokopnutí čelisti. Jednoznačně mrtev už ve vězení, shozen do vody mrtvý, což dokumentováno jasně i dobou vyplutí mrtvoly, která se liší u utopenců a mrtvol, jak vědí kriminalisté. Že král zuřil je pravda, ale nic jako neštastná náhoda, prostě ho chtěl utlouct, zabít, a taky to udělal. Z tvého rozkladu mě zajímá spíš to, proč Jan nezdrhnul. Nikdo by mu to nevyčítal, bylo jasné, že Václav bude běsnit, jak píšeš. Jan z Pomuku byl velmi statečný chlap, třebaže křehké konstrukce, duševně velmi odolný. I když vynecháme obhajobu zpovědního tajemství, která je vysoce pravděpodobná, tak samo o sobě hájení svého úřadu - pravomoci církve ve věci církevní - a jeho rozhodnutí ve věci opata v Kladrubech, to je obrovská statečnost.

Já nevím, jestli mluvíme o stejném člověku, ale teď to mám před sebou a o žádném pálení se nikde nic nepíše.Naopak se jasně píše, že zkoumání oblasti páteře a hrudníku nebylo možné z pámátkových důvodů provést(kostra je doslova smontována).Pokud by to bylo tak evidentní, jak sám píšeš, tak si toho Vlček a jiní, zcela určitě všimnou.Vlček výraz "asi" nebo "možná" nikdy nepoužívá...
Hledal jsem i na netu a tam nic takového není.

Štosování a nasezení "pilovitého nástroje" (palečnice?) nevede k smrti.Je to pouze drastický druh mučení, který nemá za cíl mučeného usmrtit, ale způsobit mu takovou bolest, že řekne všechno.

Jenštejnovi se povedl utéct v nastálém zmatku, kde ho jeho ochranka odvedla z místa jednání kláštera rytířů sv. Jana Jeruzalemského, na protější břeh, kde stál palác arcibiskupův.
Jenštejn, jako zbabělec utekl nejen z Prahy, kde nechal své "věrné", ale utíkal tak spěšně, že se dověděl o osudu Nepomuka až na hradě Supí hora v Krušných horách.Takže se nejspíš chystal k urychlenému útěku ze země...

KOMOŃ píše:Já nevím, jestli mluvíme o stejném člověku, ale teď to mám před sebou a o žádném pálení se nikde nic nepíše.Naopak se jasně píše, že zkoumání oblasti páteře a hrudníku nebylo možné z pámátkových důvodů provést(kostra je doslova smontována).Pokud by to bylo tak evidentní, jak sám píšeš, tak si toho Vlček a jiní, zcela určitě všimnou.Vlček výraz "asi" nebo "možná" nikdy nepoužívá...
Hledal jsem i na netu a tam nic takového není.

Štosování a nasezení "pilovitého nástroje" (palečnice?) nevede k smrti.Je to pouze drastický druh mučení, který nemá za cíl mučeného usmrtit, ale způsobit mu takovou bolest, že řekne všechno.

Jenštejnovi se povedl utéct v nastálém zmatku, kde ho jeho ochranka odvedla z místa jednání kláštera rytířů sv. Jana Jeruzalemského, na protější břeh, kde stál palác arcibiskupův.
Jenštejn, jako zbabělec utekl nejen z Prahy, kde nechal své "věrné", ale utíkal tak spěšně, že se dověděl o osudu Nepomuka až na hradě Supí hora v Krušných horách.Takže se nejspíš chystal k urychlenému útěku ze země...

Ze země skutečně utekl. Pokud jde o nálezy Vlčkovy, tak je kniha a je zpráva z ohledání. Co si pamatuji, tak Vlček prohlásil za smrtelné asi tři poškození najednou, nejjistěší prokopnutí čelisti. A taky štosování, pro zcela vyvrácené lopatky. Můžu se podívat do své knihovny, ale abych pravdu řekl, Jan je okrajový zájem, já jsem na knížete Václava I Svatého

Samo o sobě může vést vykloubení obou ramen k smrti.Zjistil jsem si to od jedné medičky, že se u rameních kloubů nachází "velké cévní plexy", které při poškození mohou vést k vykrvácení.
Nicméně se znovu domnívám, že nasazení palečnic a štosování, nemá mít za cíl, mučeného zabít.Alespoň né ihned.
Pokud bychom řešily to nevyzrazené tejemství, tak nejspíš v té souvislosti, že Nepomucký neprozradil, potažmo nevěděl, jaké další komploty se chystají na krále a to ho nejspíš stálo život.

KOMOŃ píše:Samo o sobě může vést vykloubení obou ramen k smrti.Zjistil jsem si to od jedné medičky, že se u rameních kloubů nachází "velké cévní plexy", které při poškození mohou vést k vykrvácení.
Nicméně se znovu domnívám, že nasazení palečnic a štosování, nemá mít za cíl, mučeného zabít.Alespoň né ihned.
Pokud bychom řešily to nevyzrazené tejemství, tak nejspíš v té souvislosti, že Nepomucký neprozradil, potažmo nevěděl, jaké další komploty se chystají na krále a to ho nejspíš stálo život.

Ano , to je jistě myslitelné, a pravděpodobné. Stejně tak ovšem i zpovědní tajemství královny. Oboje nelze nijak efektivně prokazovat.

slavicekvac píše:

KOMOŃ píše:Samo o sobě může vést vykloubení obou ramen k smrti.Zjistil jsem si to od jedné medičky, že se u rameních kloubů nachází "velké cévní plexy", které při poškození mohou vést k vykrvácení.
Nicméně se znovu domnívám, že nasazení palečnic a štosování, nemá mít za cíl, mučeného zabít.Alespoň né ihned.
Pokud bychom řešily to nevyzrazené tejemství, tak nejspíš v té souvislosti, že Nepomucký neprozradil, potažmo nevěděl, jaké další komploty se chystají na krále a to ho nejspíš stálo život.

Ano , to je jistě myslitelné, a pravděpodobné. Stejně tak ovšem i zpovědní tajemství královny. Oboje nelze nijak efektivně prokazovat.

Za zcela prokázané se považuje první možnost-neprozrazení informací na Jenštejna.Neprozradil, protože nejspíš nevěděl.Zaplatil, podepsal a i s penězma klesl ke dnu...

KOMOŃ píše:Za zcela prokázané se považuje první možnost-neprozrazení informací na Jenštejna.Neprozradil, protože nejspíš nevěděl.Zaplatil, podepsal a i s penězma klesl ke dnu...

Je to možné, až na to jak šly prachy ke dnu Vltavy Znám skoro dnešní opakování. Karlštejnský kanovník Korynta uschoval preciosa - kalichy atc. před komunisty, neprozradil kam, a dostal 12 let basy. odseděl 10 let a po dvou letech zemřel na selhání ledvin po korekcích... Skvělý chlap.

slavicekvac píše:

KOMOŃ píše:Za zcela prokázané se považuje první možnost-neprozrazení informací na Jenštejna.Neprozradil, protože nejspíš nevěděl.Zaplatil, podepsal a i s penězma klesl ke dnu...

Je to možné, až na to jak šly prachy ke dnu Vltavy Znám skoro dnešní opakování. Karlštejnský kanovník Korynta uschoval preciosa - kalichy atc. před komunisty, neprozradil kam, a dostal 12 let basy. odseděl 10 let a po dvou letech zemřel na selhání ledvin po korekcích... Skvělý chlap.

Tak ty prachy jsou taková metafora, která ho tížila ke dnu Moc se mi nezdá, že člověk, který mohl půjčovat na lichvu, potvrdí za nestadardních podmínek opata a k tomu ještě zadarmo.Ale to už se nikdo nedozví...

Jinak ty schované kalichy.To už se asi neví, kde jsou, že? To by mohl být docela zajímavý námět

KOMOŃ píše:

slavicekvac píše:

KOMOŃ píše:Za zcela prokázané se považuje první možnost-neprozrazení informací na Jenštejna.Neprozradil, protože nejspíš nevěděl.Zaplatil, podepsal a i s penězma klesl ke dnu...

Je to možné, až na to jak šly prachy ke dnu Vltavy Znám skoro dnešní opakování. Karlštejnský kanovník Korynta uschoval preciosa - kalichy atc. před komunisty, neprozradil kam, a dostal 12 let basy. odseděl 10 let a po dvou letech zemřel na selhání ledvin po korekcích... Skvělý chlap.

Tak ty prachy jsou taková metafora, která ho tížila ke dnu Moc se mi nezdá, že člověk, který mohl půjčovat na lichvu, potvrdí za nestadardních podmínek opata a k tomu ještě zadarmo.Ale to už se nikdo nedozví...

Jinak ty schované kalichy.To už se asi neví, kde jsou, že? To by mohl být docela zajímavý námět

Ví se to, jsou zpátky, kde byly. Je to podobné jako Olomoucký Prečanův poklad.
Tvoje úvahy o lichvě u Jana N. jsou mimo realitu. Potvrzení opata naopak bylo zcela v pravidlech. V pravidlech nejednal král. Nějak jsi to přehodil.
Právník a schopný úředníka - kancléř a generální vikář byl velmi neohrožený a pevný člověk. Vzdor své velmi jemné tělesné konstrukci.
Vždycky jsem žasnul nad tím, kde se to v něm bralo. Ale stačí si projít, jak zvládal studia v Padově, jaká tam byl hvězda a jak schopný byl farář u Havla a pak první úředník arcibiskupa. Nebyl žádná měkota, byl naopak vycvičen na zvládání velmi obtížných situací. Takže to celé zvládnul i ve sklepní mučírně tváří v tvář vzteklému Václavovi IV.

slavicekvac píše: Tvoje úvahy o lichvě u Jana N. jsou mimo realitu. Potvrzení opata naopak bylo zcela v pravidlech. V pravidlech nejednal král. Nějak jsi to přehodil.
Právník a schopný úředníka - kancléř a generální vikář byl velmi neohrožený a pevný člověk. Vzdor své velmi jemné tělesné konstrukci.
Vždycky jsem žasnul nad tím, kde se to v něm bralo. Ale stačí si projít, jak zvládal studia v Padově, jaká tam byl hvězda a jak schopný byl farář u Havla a pak první úředník arcibiskupa. Nebyl žádná měkota, byl naopak vycvičen na zvládání velmi obtížných situací. Takže to celé zvládnul i ve sklepní mučírně tváří v tvář vzteklému Václavovi IV.

Tak se přiznávám, že o té lichvě vím jen z netu.Matně si taky vzpomínám, že Zikmund Huler dal upálit dva kněze právě za lichvařinu...
Jinak standardní a "standardní". Já se neorerientuju v církevním právu-pokud vůbec něco takového existuje.Žádný historik, se pokud vím ani nevyjadřuje o neregulérnosti.Podle všeho volba proběhla podle předpisů.Akorát je hlavní problém, že se vše odehrálo v tak zrychleném tempu, že by nestíhal ani dnešní úředník.Normální odvolací lhůty a lhůty k podání námitek, se pohybovala, teď nevím zcela přesně, něco kolem jednoho týdne.Ta druhá dokonce a něco déle.Ale toto se stihlo do dvou dnů.Nový opat byl zvolen a ustanoven ještě dřív, než nějaký špión tuto informaci donesl ke králi.Šance na odvolání a podání námitek zcela nulová.

Další zvláštnost byla, že opat si zvolil svého zástupce, aby nemusel skládat přísahu u krále.Evidentně ze strachu.
Otázka, co si za to Jan z Nepomuku vzal je asi zbytečná.Nedá se sice dokázat, ale věrnost se nejlépe oceňuje penězi.I když je svatý, tak to byl taky člověk...

Jinak ta jeho velmi slabá tělesná konstrukce, ho stála opravdu život.Nic totiž nenasvědčuje tomu, že by mučení neměl přežít.Smrtící rána vedená na čelist spolu s masívním krvácením, nemusel být vedena ani velkou silou.Mohlo se to stát klidně i nešťastnou náhodou.
Spíš ho král asi opravdu praštil nebo kopl...

KOMOŃ píše:

slavicekvac píše: Tvoje úvahy o lichvě u Jana N. jsou mimo realitu. Potvrzení opata naopak bylo zcela v pravidlech. V pravidlech nejednal král. Nějak jsi to přehodil.
Právník a schopný úředníka - kancléř a generální vikář byl velmi neohrožený a pevný člověk. Vzdor své velmi jemné tělesné konstrukci.
Vždycky jsem žasnul nad tím, kde se to v něm bralo. Ale stačí si projít, jak zvládal studia v Padově, jaká tam byl hvězda a jak schopný byl farář u Havla a pak první úředník arcibiskupa. Nebyl žádná měkota, byl naopak vycvičen na zvládání velmi obtížných situací. Takže to celé zvládnul i ve sklepní mučírně tváří v tvář vzteklému Václavovi IV.

Tak se přiznávám, že o té lichvě vím jen z netu.Matně si taky vzpomínám, že Zikmund Huler dal upálit dva kněze právě za lichvařinu...
Jinak standardní a "standardní". Já se neorerientuju v církevním právu-pokud vůbec něco takového existuje.Žádný historik, se pokud vím ani nevyjadřuje o neregulérnosti.Podle všeho volba proběhla podle předpisů.Akorát je hlavní problém, že se vše odehrálo v tak zrychleném tempu, že by nestíhal ani dnešní úředník.Normální odvolací lhůty a lhůty k podání námitek, se pohybovala, teď nevím zcela přesně, něco kolem jednoho týdne.Ta druhá dokonce a něco déle.Ale toto se stihlo do dvou dnů.Nový opat byl zvolen a ustanoven ještě dřív, než nějaký špión tuto informaci donesl ke králi.Šance na odvolání a podání námitek zcela nulová.

Další zvláštnost byla, že opat si zvolil svého zástupce, aby nemusel skládat přísahu u krále.Evidentně ze strachu.
Otázka, co si za to Jan z Nepomuku vzal je asi zbytečná.Nedá se sice dokázat, ale věrnost se nejlépe oceňuje penězi.I když je svatý, tak to byl taky člověk...

Jinak ta jeho velmi slabá tělesná konstrukce, ho stála opravdu život.Nic totiž nenasvědčuje tomu, že by mučení neměl přežít.Smrtící rána vedená na čelist spolu s masívním krvácením, nemusel být vedena ani velkou silou.Mohlo se to stát klidně i nešťastnou náhodou.
Spíš ho král asi opravdu praštil nebo kopl...

Důvody pro jmenování opata nebyly Janovy, ale Jenštejnovy. Jan byl oddaný arcibiskupovi. Pokud jde o jeho smrt, tak zranění smrtelných bylo několik. Pálení boku až na holá žebra, štosování s vykloubením ramen, přeražení čelisti. Viz Vlček, dobře udělaný rozbor. Hozen do Vltavy byl mrtvý, viz i doba od vyplavení těla. Utopenec vyplave rychleji.