elizabeth píše:...Muze nekdo, to odbocime od Rudolfa, nastinit historii prvnich Habsburku? ...
Na poč. poslední třetiny 14. st. se evropskými panovnickými dvory a mezi magnátskými kruhy začala šířit podivuhodná novina. Spadla jako by z čistého nebe. Habsburský archiv vydal svědectví o původu rodu sahajícímu až k antice, trojským hrdinům a starověkému Římu. Tyto listiny byly vyhotoveny patrně na objednávku v klášteře
Viktrinku u Klagenfurtu kronikářem
Janem z Viktrinku. Jednalo se o průhledný padělek. Císař Karel IV. se tomuto křečovitému úsilí Habsburků shovívavě usmíval a bral ho jako bzukot dotěrné mouchy. Přesto listiny, které zmátly i slavného Petrarcu, dal přezkoumat. Po uskutečněné odborné expertíze učenci jeho dvora byl císař rád, že prozíravě a dodatečně nezařadil do říšského zákoníku Zlaté buly Habsburka jako dalšího kurfiřta. V té chvíli mu musel kámen spadnout ze srdce.
Rakouskému vévodovi Rudolfovi se alespoň na čas podařilo zamotat hlavy (já bych řekl spíš kebule) mnohým evropským mocipánům. Tyto praktiky patřily totiž do běžného genealogicko-politického arzenálu tohoto rodu, který se počínal etablovat v evropském a poté i transatlantickém prostoru.
Jak to tedy bylo doopravdy s jejich původem? Rozhodně ho nelze odvozovat od římských císařů, leda tak od Nerona, či Caliguly.
I odvození původu od jakéhosi vévody
Eticha nebylo moc věrohodné, protože také není historicky doložen, i když Habsburci tomu věřili, nebo spíš chtěli věřit, ještě na poč. 19. st.
Přesto původ tohoto rodu sahá s velkou mírou pravděpodobnosti až ke Karlu Velikému a jeho synu Ludvíku Pobožnému, kteří vládli v dobách, kdy se nepřetržitě válčilo o územní zisky. Zde někde hledejme „praotce“ Habsburka, který získává nevelké panství v Alsasku a Švýcarsku. A z této doby se vynořuje jakýsi právě zmiňovaný
Guntram Bohatý, který byl však „bohatý“ spíše v uvozovkách. Měl o jednu kravku nebo kozu víc, než jeho soused. Neví se však s určitostí, zda to byl Habsburk. V r. 952 bylo jakési hrabátko Guntram zbaveno svých statků v Alsasku, protože přestalo být věrným leníkem císaře Oty I. I guntramovská legenda stojí na vodě, protože pokud by se jednalo o prvního historicky doloženého Habsburka, musel by mu poté zase císař jeho statky vrátit. To je málo pravděpodobné. Věrohodnější je ovšem hypotéza, že tyto zabavené statky po Guntramovi získal některý již doložený Habsburk a staly se tak základem rodového jmění, které bylo prodáno, či vyměněno za jiné zboží. No a tak se dostáváme až k r. 1020, kdy vzniká sídlo Habichtsburg ve švýcarském kantonu Aargau a tuto historii již známe.
Pozdější kronikáři dokládají různé sňatky lotrinských, alsaských, švábských aj. drobných šlechticů, mezi nimi pravděpodobně i Habsburky, čímž pomalu ale jistě začínal tento rod stoupat po stupíncích společenského žebříčku. Do této doby spadá i údajné založení kláštera Muri ve výše uvedeném kantonu. Z těchto velice mlhavých nejranějších dějin rodu, které se mísí s legendami, vystupuje v plném jasu slunce, jehož zář rozptyluje tyto mlhy, až římský král
Rudolf I. Habsburský…
acoma píše:...Habsburkové měli být zakladateli kláštera Muri někdy v polovině 12. století a tamější mniši napsali genealogii rodu, na jejímž základě lze habsburský rod odvozovat od jistého Guntrama, zvaného Bohaty, ...
