Bitka pri Moháči 1526

[Robert]

Dnes som čítal celkom zaujímavý článok,o príčinách porážky pri Moháči. Väčšina vecí je notoricky známa - rivalizujúca elita, mladý, ale slabý kráľ, turecká presila.... Napriek tomu taktika vymyslená Kalocsským biskupom Pavlom Tomorym, nebola márna : bleskovým útokom ťažkej rytierskej jazdy rozraziť šíky Turkov kam sa za rytiermi mala nahrnúť infantéria ( v ktorej bojovalo veľa Čechov a Nemcov.) Tomoryho rozviedka fungovala tiež, presne vedeli koľko majú Turci kanónov, ako aj to, že v dlhej vozovej kolóne vezú ťažké reťaze. O tých si mysleli, že ich Turci chcú použiť na budovanie pontónových mostov.
Úvod bitky pre uhorskú ťažkú jazdu nezačal zle - podarilo sa im rozprášiť európsku časť Turkov (Rumélska armáda), ale potom sa útok zasekol... Koruhevní páni padali jeden za druhým, ako prvý sán biskup Tomory. Čo zabrzdilo útok uhorských rytierov ?
Opisy hovoria o tom, že sa zastavili pred tureckými delami. Lenže prečo ? Turci síce vypálili na začiatok pár sálv, ale tieto žiadnu škodu v uhorskej armáde neurobili, gule lietali vysoko nad nimi.... Sulejman využil klasickú Hunyadiho lesť - nalákať jazdu na vozovú hradbu. Lenže, namiesto vozovej hradby rytieri narazili na ťažkými reťazami pospájané delá, za ktorými už čakali janičiari....
Dôsledky sú známe. O tej lsti Sulejmana s delami som ale čítal prvý krát....

[Amaury de Montfort]

No také jsem před nedávnem četl o Moháči, ale příliž o této bitvě nevím. Pamatuji si však, že se Turci valili na spojené křesťanské armády a dělostřelectvo je doslova rozmelalo. Po té těžká jízda zaútočila se stejným úspěchem, ale v tom se karta obrátila, bohužel....Sám král měl zajet příliž hluboko do nepřátelských řad a to se mu mělo stát na útěku osudným.

[Robert]

No také jsem před nedávnem četl o Moháči, ale příliž o této bitvě nevím. Pamatuji si však, že se Turci valili na spojené křesťanské armády a dělostřelectvo je doslova rozmelalo. Po té těžká jízda zaútočila se stejným úspěchem, ale v tom se karta obrátila, bohužel....Sám král měl zajet příliž hluboko do nepřátelských řad a to se mu mělo stát na útěku osudným.

Turecké delostrelectvo však kresťanom žiadne valné škody nenapáchalo. Jedným z dôvodov bolo aj, že na "miesto činu" dorazilo pozde. Tureckí vezíri naliehaki na Sulejmana, aby sa s útokom neponáhľal, ale sultán považoval 29.VIII. za svoj šťastný deň.Aj v uhorskom tábore sa našli páni, ktorí sa chceli stiahnuť a vyčkať dalšie české, nemecké a flámske posily a asi 10 000 armádu sedmohradského vojvodu Štefana Zápoľského. Žiaľ, argument typu..."ak bitku vyhráme teraz, nebude treba platiť viac žoldnierov.." bol pri stave kráľovskej pokladnice nosný.
Verzie o smrti kráľa sú rôzne, všeobecne sa prijíma verzia, že pod ťarchou svojho brnenia sa utopil v rozvodnenom - v podstate potôčiku Csele (Csejte, ˇvýsl. Čejte ). Iná verzia je v rôznych obmenách vražda porazeného kráľa Štefanom Zápoľským aby sa sám mohol stať kráľom, je to však veľmi nepravdepodobné od jeho hm...až prílišnej jednoduchosti, po jeho aj neskôr úzke styky s Jagelovcami.

[Amaury de Montfort]

No ti češi podle mých zdroů byli pěkni zmetci...čelt jsem, že naschvál zdrožovali, aby nestihli bitvu.

[Robert]

No ti češi podle mých zdroů byli pěkni zmetci...čelt jsem, že naschvál zdrožovali, aby nestihli bitvu.

Nemusí to byť ale pravda. Uhorsko sa po skvelej vláde Mateja Korvína zmietalo v anarchii.Keby mladý Ľudovít Jagelonský dostal k dispozícii viac času, možno by aj s pomocou energickej maželky Márie Habsburskej napokon dal krajinu "do štichu".
Akékoľvek vyjadrenia na kohokoľvek v tej dobe by som bral veľmi opatrne. Každý mal neprajníka, a v tej dobe bolo zvykom z neúspechu obviňovať druhých.

[Michal]

Češi se bitvy u Moháče vůbec nezúčastnili, mělo se jednat o 1300 žoldnéřů z Moravy najatých za 25000 dukátů papežským nunciem Giovannim Burgiovim a 6500 vojáků hotovosti z Čech. Další vojáky měl vést Adam z Hradce a Jindřich z Rožmberka. Také rakouské vojsko o 10000 vojácích se nezúčastnilo.
Ludvík se chtěl původně z války vyplatit, ale proti tomu se postavila katolická církev a uherské stavy.
K útoku jízdy, ta se měla údajně prakticky zamotat v táboře janičárů (nebo Rumelů), kteří ve směru útoku před bitvou postavili tábor, kde jízda nemohla manévrovat a její útok uvázl a nakonec se rozbil o ta děla. Pěchota za jízdou se měla dostat do křížové palby ze všech stran, protože byla obklíčena, Turci měli mít 4 násobnou přesilu. Sultán měl díky svému vyvýšenému postavení dokonalý přehled o bojišti, jeho vezíři se chtěli vyhnout bitvě, ale on bitvu chtěl. NaopakTomory měl zaútočit na svou odpovědnost a pak se teprve domáhat svolení u krále.
Bitva sama měla být hrozná jatka. 23000 z 25000 vojáků mělo zahynout a 2000 zajatců dal sultán popravit. Padlo 8 biskupů, 28 vysokých šlechticů, okolo 500 nižších.
Král měl spadnout s koněm do potoka při jeho přechodu, kdy se kůň chtěl napít a on ho popohnal bičíkem, kůň skočil na břeh a ten se s ním utrhl , spolu s ním se utopil dvořan Cetrys ze Slezska, který mu chtěl pomoct, ale kůn ho kopl. Třetí jezdec, dvořan Štefan Aczél, který přebrodil první, přežil a ujel, prý se blížili pronásledovatelé, tak nemohl pomoci.

[mmac]

Josef Macek - Jagellonský věk v českých zemích, 2001 popisuje od str. 317 bitvu u Moháče jen velice zhruba ... cca pětinásobná turecká přesila v lidech a cca dvojnásobná přesila v dělech způsobily po cca dvou hodinách cca 14000 mrtvých v uherském vojsku ... cca
Prchajícího krále údajně už nikdo nechránil a doprovázeli ho jen dva komorníci, Oldřich Cetrys a ten zmíněný Štefan Aczél, který ale při překračování onoho rozvodněného potoka na nic nečekal a ujel před pronásledovateli. Oldřich Cetrys se však neutopil s králem a byl to nejspíš on, kdo přinesl královně zprávu o jeho smrti. V poznámce na str. 318 J. Macek uvádí, že královna vypravila zpět na moháčské bojiště komorníka Oldřicha Cetryse z Lorenzdorfu, který byl očitým svědkem královy smrti. Oldřich skutečně královu mrtvolu našel a jako důkaz přinesl královně do Prešpurku králův prsten a kus jeho vousu v šátku. Ludvíkovo tělo prý nebylo poznamenáno žádnou ranou, jen bylo nahé, okradené i o trenýrky ... bylo uloženo do vysmolené rakve a odvezeno k pohřbu do Stoličného Bělehradu.
No a otázka za sto bodů : byl onen Oldřich Cetrys z Lorenzdorfu totožný s Oldřichem Cetrysem z Kynšperka (+1543), který byl spolu se svým bratrem Jiřím později hlavním přívržencem Ferdinanda I. Habsburského na Opavsku ??

K té české/moravské účasti v uherském vojsku, tedy v samotné bitvě J. Macek uvádí, že spolu s Italy, Němci, Španěly a Chorvaty stálo u Moháče i několik tisíc českých žoldnéřů (cca 1/3 armády). V poznámce pod čarou uvádí, že ze Záhřebu do Benátek hlásili "18 milia bohemi", ale údaj je nejspíš hodně nadnesený, protože zpravodaj značně přehnal i celkový počet Ludvíkova vojska. Střízlivější zpráva z Uher do Udine mluví o "6-8000 boemi e lanznech". To ale mluví o najatých žoldnéřích. Stavovské vojsko sebrané v Čechách a na Moravě, stejně jako Zápolského vojsko ze Sedmihradska vůbec na bojiště nedorazilo. Jistě na bojiště bůhvíjak nepospíchali, ale i tak by byli bývali dorazili ... Bohužel sám král Ludvík odmítl rady své královny a zkušenějších válečníků, odmítl čekat na posily, odmítl ústup k Budínu, a rozhodl se přijmout bitvu ... Zblbnutý našeptávačem, papežským vyslancem de Burgiem, věřil ve své svaté poslání a podstoupil bojovou zkoušku křesťanského rytíře ...