Fórum zájemců o historii

Husité neprosazovali myšlenky zbranìmi, husité své myšlenky zbranìmi bránili a to ví každý. Husitská celonárodní mobilizace byla vyhlášena proti 1. køížové výpravì, kterou vedl dìdic èeské koruny který stanul v jejím èele proti národu, jemuž chtìl být králem. øeèeno souèasným politologickým slovníkem bylo vyhlášení kruciáty flagrantním zasahováním do svrchovanosti svébytného státu. A navíc. Než husité pozvedli zbraò, zeptali se univerzitní inteligence, zda je možné na obranu Božího zákona použít ozbrojeného boje a odpovìď univerzitních mistrù po dlouhém rokování byla kladná. Toto rozhodnutí se tedy na pùdì pražské univerzity nezrodilo z hodiny na hodinu.

Ani branit!! Do filozofie proste zbrane zasohovat nesmi! A to nikdy, protoze se do myslenek zacne pote plist i politika a to je velika chyba, neli zakladni! A to myslim obecne, nenapadam tim husitctvi, timto vubec tento spor husite- katolici nerozsuzuji, myslim to obecne.

Tohle je hraní se slovíèky. Prosadili je docela blízko slovu bránili (bránili je lepší). Nicménì bez úèasti nižší šlechty by Husitství skonèilo jako povstání lidových vrstev v západní Evropì (jacquerie v Francii nebo povstání Wata Tylera v Anglii). Bez tìchto vojevùdcù by ti, jenž pøijímali pod obojí zmasakrováni a násilnì pøinuceni vìøit ve víru svých pánù a církve. Nabízí se podobnost s tøicetiletou válkou.

_________________
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.

To rikejte panu Motyckovi! Jakmile se ve jmenu myslenek zacne bojovat je to prosta vzpoura a rebelie.Nemuzu si pomoct, ale jako pravicove smyslejici clovek to tak proste vidim....

Pánové mi doufám prominou, ale drobátko musím pøitlaèit na pilu a pokusit se problém zobecnit bez ohledu na husitství. Pøi posuzování jakéholi konfliktu je tøeba vzít do úvahy prostý fakt - kdo si zaèal! Pak už je to jenom o tom, dle vás, když mne nìkdo napadne zvenèí, tøeba intervenèní armáda, tak zalezu, stáhnu "ocas mezi nohy" a èekám, jak to dopadne, protože když na mne udeøili s plnou silou, tak jsem se asi provinil já. Takový národ si ale zaslouží pouze opovržení. Tak to je. A v takovém pøípadì "prosadit" a "bránit" není v žádném pøípadì "slovíèkaøením" protože prostì když se bráním, tìžko mohu nìco prosadit, že. A dále: obrana domoviny pøed cizákem, pøed vnìjším nepøítelem je "prostá vzpoura a rebelie" zøejmì taky proti tomu nepøíteli. To už je úsmìvné a postrádá to logiku bez ohledu na to, jsem-li pravicovì nebo levicovì smýšlející. Ve Vaší interpretaci jsme tedy po Mnichovu nemìli bránit tìžce nabytou demokracii proti hnìdé totalitì a v r. 1968 demokratizaèní proces proti rudé totalitì. Tak z Vás by mìl zcela jistì pan Topolánek radost a to už vùbec nemluvím o panu prezidentovi...

No, jenže Husitství se muselo prosadit i u nás, jistì ne všechno obyvatelstvo nebylo hned od zaèátku Husity a jistì celé území nebylo pod vládou Husitù.
Když nebráním svoje myšlenky, nemohu je prosadit. Nakonec husitství bylo svym zpùsobem vzpourou proti vládnoucí "autoritì." Zpoèátku nebojovalo proti cizincùm.
Samozøejmì, že boj proti vnìjšímu nepøíteli není vzpourou, rebelií, ale bojovalo se na více frontách - doma (zpoèátku možná vzpoura, pozdìji obèanská válka) a v zahranièí (obrana domoviny)

_________________
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.

Pøesnì, husitství bylo obranou, ale i rebelií! Navíc zaplétání do tohoto preblému pana prezidenta a pana Topolánka mi pøijde nemístné a nemá to s tím nic spoleèného!

Zaplátání Klause a Topolánka do husitství? O tom nic nevím. Jestli to není nìjaká metafora

_________________
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.

Já jsem pouze nepochopil, proè pan Švehla zdùrazòuje svoje pravicové smýšlení pøi vyjadøování svých názorù na husitstvi. Tu souvislost opravdu nechápu. Rozumìl bych tomu možná pøi posuzování názorù, týkajících se obrany vlasti. V této a jen v této souvislost jsem uvedl tyto významné pøedstavitele naší pravice, ne v souvislosti s husitstvím. Zkuste si pozornì pøeèíst pøíspìvek "Slovíèkaøení, rebelie, vzpoura, ..."

Aha nevìdìl, jsem, že je to x pøíspìvkù výše (níže). Doufal, že ta poslední vìta byla napsána v editaci, jinak bych se musel obvinit z toho, že špatnì ètu.

_________________
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.

Už mì trochu pøestává bavit tohle bezduché dohadování o nièem, nemá to cenu. Pokusím se to možná shrnout v nìjakém èlánku, potože tohle nemá vìtšího smyslu! Napište mi prosím podle vás všechny klady husitství, možná že tak vaše názory lépe pochopím.

První reformace církve
Náboženská svoboda
Schopnost bránit se vùèi kvantitativnì lepšímu soupeøi, pomocí èaské taktiky

Další urèitì doplní pan Motyèka, nic mne nenapadá zatím

_________________
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.

Dìkuji, budu tak snad pøi psaní nestranìjší.

Dìkuji za dùvìru...
Protože chci, aby tento pøíspìvek byl vyvážený, budu se zabývat i tìmi temnými stránkami husitství. Zaènu pochopitelnì tìmi pozitivy.
èeské zemì v bolestech zrodily první reformaci, která byla, znovu akcentuji, reformací èeskou, reformací pøed reformacemi, dávno pøed Lutherem a Kalvínem. Jednalo se o radikální reformu církve, jejímž fundamentem mìlo být odejmutí svìtského panování církvi a její návrat k apoštolské chudobì prvotní církve. (Pozn. je tøeba dùslednì rozlišovat obecný pojem reforma a reformace.)
Husitský program byl dán ètyømi pražskými artikuly, které celé hnutí sjednocoval. Zastavme se tedy u nich velmi krátce.
1. pøijímání podobojí – demokratický pøístup k bohoslužbì, aby i laik mohl pøijímat Kristovu krev v podobì vína a ne jenom vysluhující knìz
2. stavení a potírání smrtelných høíchù – souvisel s nápravou morálního úpadku církve
3. svobodné hlásání slova božího – personifikací tohoto artikulu byl Hus sám. V praxi byl tento èlánek aplikován zavedením èeštiny do bohoslužby, jejím zjednodušením, rozšíøením èeských pøekladù Písma svatého. èeské království se zaøadilo mezi první evropské zemì s pøeklady Bible do mateøského jazyka(!)
4. zákaz svìtského panování církve – sekularizace církevního majetku vycházela z Viklefova ale hlavnì Husova uèení o církvi. Tento èlánek šel pøímo k jádru problému souvisejícího s morální krizí církve

Pozn. ateisté v dnešní dobì mohou bez elementárních teologických základù ztuha chápat, natož vnímat vìrouèné aspekty husitské konfese, a proto je pro nì velice obtížné spatøovat v jemných nuancích pozitiva husitského programu. Jsou to velice složité a zárovìò subtilní záležitosti týkající se napøíklad uèení o remanenci ap.

Vznik první spotøební komuny v dìjinách; èáslavský snìm byl nazván prvním národním shromáždìním v kontinentální Evropì, vyhlásil 4 artikuly za zemský zákon, odmítl(!) Zikmunda za èeského krále, èímž se povýšil nad panovníka a vznikl praprincip parlamentní demokracie; stanovení Chebského soudce; Petr Chelèický vycházející z amilitantních myšlenek husitství se stal duchovním pùvodcem založení Jednoty bratrské, pøekrásného a moudrého dítìte, jež zrodila husitská revoluce; Basilejská kompaktáta; zavedení praxe volby pražského arcibiskupa zemským snìmem, s èímž musel nakonec souhlasit i sám Zikmund; rozvoj slovesné (uèené traktáty, kázání, „noviny", relace a manifesty známé po celé Evropì) a písòové tvorby (píseò byla základem husitské liturgie); pozitivní ohlasy husitství v zahranièí (byly však výjimkou); omezení negativních stránek nìmeckého vlivu u nás; … Již nelze pokraèovat, abych nebyl podezøíván z mentorování, to bych nerad…
Na závìr je tøeba konstatovat, že husitství bylo nepøehlédnutelným fenoménem pozdního støedovìku, èehož si nemohla nevšimnout i moderní zahranièní historiografie poèínaje 2. pol. minulého století.

Husitské války mìly tíživý dopad na ekonomiku státu s neblahými sociálními doprovodnými otøesy, hlavní pøíèinou byla ekonomická blokáda zemì a astronomické náklady na vedení války; válkou bylo spousta selského lidu odlákána od pluhu s tím, že po válce se k nìmu již nechtìli navrátit; omezení tìžby støíbra v kutnohorských dolech s tragickými následky v podobì pasivní bilance zahranièního obchodu; likvidace dálkového obchodu, jehož trasy byly vyvedeny mimo území èeského království; pøesuny v držbì nemovitého majetku bez záznamu do zemských desek; atd. (je tøeba objektivnì pøipomenout, že obnova hospodáøství po válce probíhala relativnì rychle, a to hlavnì za vlády Jiøího z Podìbrad, krále kališnického vyznání)

Fatálním omylem duchovních vùdcù revoluce bylo to, že již v poèátcích hnutí byla odmítnuta snaha vyèlenit kališnickou církev z lùna všemocné církve øímsko-katolické ve smyslu pozdìjších reformovaných církví v 16. st.; ztráta pozice pražské univerzity oznaèované jako kacíøské uèilištì (nedá se však jednoznaènì øíci, že by utrpìla kvalita výuky na artistické a teologické fakultì), odchod zahranièních mistrù; bylo znièeno mnoho církevních budov i staveb, ke konjunktuøe došlo až za Jagellovcù(!); OBRAZOBORECTVÍ, (pomiòme ideologické dùvody); omezení výtvarného umìní takøka na nulu; atd. …

Tak a teď mùj pøíspìvek vypadá uboze. No nevadí, lepší, že je tu souhrn husitství, ze kterého si muže každý udìlat svùj názor, nebo zkorigovat stávající. Paradoxnì tak možná husitství bylo daleko vìtším krokem pro Evropu a lidstvo, než pro èechy. Velký skok pro lidstvo, ale malý pro èeského èlovìka.

_________________
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.

Doufám, že z toho nebudete mít "mindrák". To bych opravdu nechtìl. Vìnuji se dìjinám husitské revoluce poloprofesionálnì pøes 20 let, skoro jako své "druhé profesi", tak bych o husitství mìl malinko nìco vìdìt. Ostatním obdobím již ménì. Když už jsem to nakousl: nejménì mì zajímají nejstarší dìjiny, fascinují mì období vlády posledních Pøemyslovcù, Lucemburkù s akcentem na Karla IV., a Václava IV., dále pak dìjiny stavovského povstání, tøicetileté války a trochu období vlády Marie Terezie. Pak už jen Národní obrození a 1. republika. Zcela mimo mùj zájem jsou dìjiny 1. a 2. svìt. války. Rozepsal jsem se trochu více, abyste s porozumìním pøijímali nìkteré mé názory na tomto fóru.

Tìch 20 let je vidìt, to se na tomto fóru neztratí. Mì to nevadí, jen jsem konstatoval fakt
Já jsem dospìl k tomu, že každé období je zajímavé, jen není v mých silách se vìnovat na dobré úrovni všem obdobím ani by mne to nebavilo, mùj je støedovìk a to si øíkám, že je pøede mnou mnoho knih. Kdybych napsal období našich dìjin, tak Pøemyslovci, v druhém sledu Lucemburkové a rané dìjiny, možná tøicetiletá válka, 20. století. Nakonec novovìk. Pokud se chci nìjak profesionálnìji vìnovat støedovìku, tak na ty ostatní období nebude èas ani vùle.
Co je to poloprofesionalní vìnování se husitství?

_________________
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.

Proto je nezbytnì nutné se v naší tisícileté historii zamìøit na relativnì krátký úsek dìjin a tomu se vìnovat.
Poloprofesonálnì proto, že nemám potøebné odborné vzdìlání, èehož nepøestanu litovat. Bohužel. A poloprofesionánì proto, že se za tím skrývá obrovské množství èasu strávené èetbou, ale hlavnì porovnáváním odborné literatury (Palacký, Pekaø, Kejø, Kalista, Masaryk, Spìváèek, Sousedík, èornej, Šmahel, ...), protože se jedná o husitství nezbytnou výbavou je i znalost Bible a to nejenom Nového, ale i Starého zákona, bezpoèet i násobných návštìv muzejí a výstav s husitskou tématikou a v neposlední øadì "znalost" latiny, kterou jsem se uèil jako samouk, ...