Kladrubská listina (1115)
Napsal: 26 dub 2020 22:03
Že je zakládací listina benediktinského kláštera Kladruby falzum, nebo přesněji všechny tři její verze, je nezpochybnitelné. Že samotný klášter onoho roku 1115 byl nejspíše opravdu založen, je celkem dost pravděpodobné. Zkoumána byla leckým a z leckterého úhlu a zdá se, že nic nového už k ní asi nejde říct. Zejména určit dobu, kdy k darování jednotlivých majetků vyjmenovaných ve falzu B je dost obtížné a většina z nich se udála za doby vlády Soběslava I. či na počátku vlády Vladislava II., stejně tak jako některé snad až v 60. letech 12. století, neboť mezi donátory je jmenován i skromný dar Vladislavova syna z prvního manželství Svatopluk (*1143/1144 †po 1169), který daroval jeden poplužní dvůr v jakési vsi Bonaticih (Zuatoplic dux).
Dá se přesněji určit doba některých darů? Samozřejmě, jak psal jinde Ingolf, cituji: může nastat situace, že se klášter ve svém falzu z roku 1250 odvolává na donace z roku 1050 a přidá k tomu osoby, které žily roku 1100-1150. Písař sáhne hluboko do historie, ale už nemá informace jaké osoby byly současné. A to je také případ mnoha osob ve falzu B Kladrubské listiny. Přesto si nemyslím, že by soupis všech darů v něm vyjmenovaných vznikal tak, že by jeden mnich seděl a podle toho jak by si vzpomínal na jednotlivé dary a dárce, tak další mnich by je házel na papír. Přesně už se asi nedá vystopovat, kdy který dar klášter dostal, ale myslím si, že věta SUB TEMPORE DUCIS ZOBEZLAI (CDB I, str. 401) by mohla být onou hranicí, do níž je možné počítat když ne všechny, tak určitě většinu darů vypsaných před touto větou. Tedy v době vlády knížete Soběslava I. v letech 1125-1140, což hned následně potvrzuje pokračování SUB TESTIMONIO HORUM VIRORUM LUPOLDI FILII BORIUOY. Jak známo, nejstarší syn Bořivoje II. Luitpold žil snad v letech 1102/1103-1143.
Dále listina tvrdí (hned před oznámením o Soběslavových časech), že tehdejší opat Berthold získal pro klášter majetek o jistého rytíře Heinricha Ketlicha. Jeho osoba je poměrně zajímavá. On či jeho potomci koncem 12. století odešli do Slezska, kde se usadili a vzešel z nich polsko-německý rod von Kittlitz/Kietlicz, jejichž potomci žijí dodnes. Dokonce snad jeden z nich založil i ves Kytlice na Děčínsku. Další z nich, Heinrich Kietlicz, byl v letech 1199-1219 arcibiskupem v Hnězdnu https://pl.wikipedia.org/wiki/Kittlitz_(r%C3%B3d)
Důležitější je však osoba kladrubského opata Bertholda, který podle klášterních záznamů byl prvním opatem v letech 1115-1118, poté ho vystřídal Wizimann, aby se Berthold vrátil k opatské berle v letech 1124-1131. Z toho vyplývá, že dobu donací lze z let Soběslavova panování upřesnit na léta 1125-1131.
Můžeme si dále všimnout, že mezi svědky za Bořivojovcem Luitpoldem jsou jmenováni i Hrděbor a jeho bratr Vacemil. O Vacemilovi z kroniky Kanovníka Vyšehradského víme, že byl popraven ve Vyšehradském procesu roku 1130 (FRB II, str. 211 a 394).
A pokud je tento Vacemil totožný s Hrděborovým bratrem, pak by se daly donace z doby Soběslavovy vlády upřesnit na léta 1125-1129, přičemž pravděpodobně se tak nestalo před bitvou u Chlumce v únoru 1126.
Poznámka na závěr: Kanovník Vyšehradský uvádí, že společně s Vacemilem byl popraven i jistý Heinrich (ačkoli Letopisy Hradišťsko-Opatovické uvádí jakéhosi Albrechta). Co když to byl Heinrich Ketlich? A co když jeho poprava byla tím, co motivovalo odchod jeho synů z Čech do Slezska?
Dá se přesněji určit doba některých darů? Samozřejmě, jak psal jinde Ingolf, cituji: může nastat situace, že se klášter ve svém falzu z roku 1250 odvolává na donace z roku 1050 a přidá k tomu osoby, které žily roku 1100-1150. Písař sáhne hluboko do historie, ale už nemá informace jaké osoby byly současné. A to je také případ mnoha osob ve falzu B Kladrubské listiny. Přesto si nemyslím, že by soupis všech darů v něm vyjmenovaných vznikal tak, že by jeden mnich seděl a podle toho jak by si vzpomínal na jednotlivé dary a dárce, tak další mnich by je házel na papír. Přesně už se asi nedá vystopovat, kdy který dar klášter dostal, ale myslím si, že věta SUB TEMPORE DUCIS ZOBEZLAI (CDB I, str. 401) by mohla být onou hranicí, do níž je možné počítat když ne všechny, tak určitě většinu darů vypsaných před touto větou. Tedy v době vlády knížete Soběslava I. v letech 1125-1140, což hned následně potvrzuje pokračování SUB TESTIMONIO HORUM VIRORUM LUPOLDI FILII BORIUOY. Jak známo, nejstarší syn Bořivoje II. Luitpold žil snad v letech 1102/1103-1143.
Dále listina tvrdí (hned před oznámením o Soběslavových časech), že tehdejší opat Berthold získal pro klášter majetek o jistého rytíře Heinricha Ketlicha. Jeho osoba je poměrně zajímavá. On či jeho potomci koncem 12. století odešli do Slezska, kde se usadili a vzešel z nich polsko-německý rod von Kittlitz/Kietlicz, jejichž potomci žijí dodnes. Dokonce snad jeden z nich založil i ves Kytlice na Děčínsku. Další z nich, Heinrich Kietlicz, byl v letech 1199-1219 arcibiskupem v Hnězdnu https://pl.wikipedia.org/wiki/Kittlitz_(r%C3%B3d)
Důležitější je však osoba kladrubského opata Bertholda, který podle klášterních záznamů byl prvním opatem v letech 1115-1118, poté ho vystřídal Wizimann, aby se Berthold vrátil k opatské berle v letech 1124-1131. Z toho vyplývá, že dobu donací lze z let Soběslavova panování upřesnit na léta 1125-1131.
Můžeme si dále všimnout, že mezi svědky za Bořivojovcem Luitpoldem jsou jmenováni i Hrděbor a jeho bratr Vacemil. O Vacemilovi z kroniky Kanovníka Vyšehradského víme, že byl popraven ve Vyšehradském procesu roku 1130 (FRB II, str. 211 a 394).
A pokud je tento Vacemil totožný s Hrděborovým bratrem, pak by se daly donace z doby Soběslavovy vlády upřesnit na léta 1125-1129, přičemž pravděpodobně se tak nestalo před bitvou u Chlumce v únoru 1126.
Poznámka na závěr: Kanovník Vyšehradský uvádí, že společně s Vacemilem byl popraven i jistý Heinrich (ačkoli Letopisy Hradišťsko-Opatovické uvádí jakéhosi Albrechta). Co když to byl Heinrich Ketlich? A co když jeho poprava byla tím, co motivovalo odchod jeho synů z Čech do Slezska?