Fórum zájemců o historii

Blaze tomu, kdo rád vzpomíná svých otců a vesel baví posluchače o jejich činech.
Právě je 23 říj 2020 12:19

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 8 ] 
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: Rok 1147 - Druhá křížová výprava
PříspěvekNapsal: 20 led 2020 13:18 
Offline
Rytíř
Uživatelský avatar

Registrován: 18 led 2020 08:41
Příspěvky: 156
Has thanked: 1 time
Been thanked: 0 time
Poznámky: http://www.e-stredovek.cz/forum/viewtopic.php?f=12&t=3880
Předchozí rok (1146): http://www.e-stredovek.cz/forum/viewtopic.php?f=12&t=3882

Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek

Pokračování (1148): http://www.e-stredovek.cz/forum/viewtopic.php?f=12&t=3884


Naposledy upravil Wladislaus dne 22 kvě 2020 18:07, celkově upraveno 2

Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
PříspěvekNapsal: 28 led 2020 13:35 
Offline
Rytíř
Uživatelský avatar

Registrován: 18 led 2020 08:41
Příspěvky: 156
Has thanked: 1 time
Been thanked: 0 time
text přesunut


Naposledy upravil Wladislaus dne 21 čer 2020 12:30, celkově upraveno 2

Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
PříspěvekNapsal: 21 kvě 2020 19:42 
Offline
Rytíř
Uživatelský avatar

Registrován: 18 led 2020 08:41
Příspěvky: 156
Has thanked: 1 time
Been thanked: 0 time
Drobná zajímavost ke křížové výpravě proti Slovanům

Helmoldova Chronica Slavorum uvádí, že z Dánů zajatých v bojích byli propuštěni starci a lidé neužiteční k práci, kdežto ty silné a způsobilé k práci si vítězní Slované ponechali (jako otroky).

Helmold von Bosau (*kolem 1120 †po 1177)
Pocházel z okolí pohoří středoněmeckého pohoří Harz, snad z Goslaru. Vzdělání získal v augustiniánském klášteře Segeberg (též Sigesburg) založeném císařem Lotharem III. von Süpplingenburg a knězem Vizelinem (*1086/1090 †12.12.1154) roku 1134. S Vizelinem se spřátelil a podílel se na jeho misijní činnosti mezi slovanskými Obodrity. Po Vizelinově smrti se stal farářem v Bosau, kde se nacházel jediný fungující farní úřad v celé Wagrii. Ač se ve Starigradu (Oldenburgu) oficiálně nacházelo biskupství, jehož titulárním biskupem byl další s Vizelinových a Helmoldových spolupracovníků Gerold (†13.8.1163), město bylo pod nadvládou Slovanů a biskupové proto sídlili v Bosau, než bylo Geroldem kolem let 1160/1163 přeloženo do Ljubice (Lübeck).
Po Geroldově smrti začal Helmold psát svou kroniku Chronica Slavorum (Kronika Slovanů), která oslavuje christianizační snahy mezi pohanskými Slovany v Polabí, ale zároveň kritizuje tvrdé zacházení světských vládců se slovanskými poddanými. Významné místo v kronice zaujímají portréty významných současníků, jako Heinricha "der Löwe" či Vizelina. Zaobírá se také celkovými dějinami Svaté Říše Římské, bojem o investituru, činy císaře Friedricha Barbarossy a okrajově se zmiňuje i o českých dějinách. Z díla je také patrné, že Helmold měl přístup k antickým dílům.


Naposledy upravil Wladislaus dne 21 čer 2020 12:28, celkově upraveno 2

Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
PříspěvekNapsal: 09 čer 2020 12:16 
Offline
tím, èím je
Uživatelský avatar

Registrován: 01 lis 2005 19:01
Příspěvky: 4982
Bydliště: Železné Hory/Brno
Has thanked: 38 times
Been thanked: 9 times
Tady si nejsem jistý, zda lze tu větev Jiřího z Milevska začlenit do Buziců ...

_________________
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
PříspěvekNapsal: 09 čer 2020 15:32 
Offline
Rytíř
Uživatelský avatar

Registrován: 18 led 2020 08:41
Příspěvky: 156
Has thanked: 1 time
Been thanked: 0 time
Citace:
Tady si nejsem jistý, zda lze tu větev Jiřího z Milevska začlenit do Buziců ...


Pokud vím tak maršálka Jiříka počítal mezi Buzice František Palacký. Neberu to samozřejmě za bernou minci a rád bych věděl, na základě čeho k tomu došel. Možná si nějak spojil některou větev Buziců s Jiřím z Milevska (zakladatelem Milevského kláštera a městečka Toužim). Jak budu postupně pokračovat v dalších letech do projektu CORONA REGNI BOHEMIAE, jedním z bodů mého plánu je zaměřit právě na toto možné spojení v dostupných pramenech. Prozatím mám jenom následující pokračování rodopisu a dál jsem se zatím nedostal, přičemž některé informace ještě musím dohledat a ozdrojovat:

Jiří z Milevska
Vincentiova kronika nám o maršálkovi Jiříkovi říká, že to byl "muž urozený a statečný". Anály premonstrátského kláštera Schlägl v Rakousku prozrazují, že jeho manželkou byla jistá Zdislava, která založila kostel sv. Bartoloměje v Červené nad Vltavou, asi 13 km jihozápadně od Milevska, kde v té době Jiříkova rodina žila, a zemřela roku 1190.

Maršálek Jiřík a Zdislava měli jediného známého syna, podle Vincentia "velmi nadaného", jménem Jiří z Milevska (*před 1147 †po 1198/1200) (Vincentius, FRB II, str. 418). Jeho život dokážeme zmapovat poměrně podrobně. Poprvé se objevuje mezi svědky na listině knížete Soběslava II. pro klášter Kladruby z roku 1177 (CDB I, str. 244, č. 279 – Juriko filio Jurik), na listině velmože Čéče ze Železnice datované do let 1180-1182 (CDB I, str. 265, č. 296 – Juric), na listině knížete Bedřicha pro klášter Kladruby z roku 1183 (CDB I, str. 421, č. 403 – Georgius) a na další Bedřichově listině pro rytířský řád Johanitů je jmenován jako bývalý majitel několika svých vesnic (CDB I, str. 417, č. 402 – comite Jurik de Milevzche). Jednalo se o vsi Staré Sedlo, Blažim, Vladměřice, Krsy, Zahrádka, Skršice, Polínka, Kejšovice a Trhonín (dnešní Trhomné), všechny severně od Plzně, odkud nejspíše Jiříkův rodová větev pocházela, než se kolem 60. let přestěhoval do Milevska, jež Jiřík pravděpodobně získal od knížete Vladislava za své zásluhy. V roce 1184 vyměnil Jiří z Milevska 4 vesnice za blíže nespecifikované pozemky s pražským biskupem Jindřichem Břetislavem (CDB I, str. 272, č. 303 – Georii in Myleuzc). Jednalo se o vsi Stranný (u Neveklova na Benešovsku), Bratřejov (na Sedlčansku), Budov (u Ústí nad Labem) a Chrástná (na Litoměřicku) za tři jiné, jejichž jména se dovídáme až z listiny z roku 1216 (CDB II, str. 115, č. 126 – Georius de Myleuzk) – šlo o vsi Dobrotěšice, Mimoňovice a Hrejkovice v okolí Milevska. Z této listiny se také dovídáme, že Jiříkovým důvodem této výměny byl záměr založit premonstrátský klášter Milevsko (cum pro ecclesia fundada pium concepisset desiderium), což také učinil roku 1187 a kam na sklonku svého života vstoupil. Že Jiřík opravdu byl zakladatelem kláštera (k jehož počáteční donaci přispěla i jeho matka Zdislava), potvrzuje milevský opat Jarloch ve své listině z roku 1207 (CDB II, str. 66, č. 75 – Georgius fundator noster). Naposledy je Jiří z Milevska mezi svědky na listině knížete Konráda Oty pro velmože Hroznatu Kadeřavého z roku 1189 (CDB I, str. 296, č. 323 – Iurik Iuricouiz). Záměr založit klášter nejspíše přijal po své účasti v bitvě u Loděnice roku 1185 ve vojsku Přemysla Otakara I., kde podle kronikáře Jarlocha pod ním padl kůň a kdyby mu nepomohli jeho dva zbrojnoši Mstěn a Ploužin, snad by v ní i zahynul, stejně jako jeho vlastní číšník Jura, který byl smrtelně raněn a krátce poté, co se dostal domů, zranění podlehl (FRB II, str. 507). Z pozdějšího majetku milevského kláštera můžeme vypíchnout i městečko Toužim, pravděpodobně rodné místo Jiřího z Milevska, jež se nacházelo v sousedství s državami Hroznaty Kadeřavého, s nímž se velmi dobře znal.

Nedokážeme stanovit, jestli byl Jiří z Milevska totožný s komorníkem Jiřím ve službách pražského biskupa Břetislava Jindřicha (biskupem byl v letech 1182-1197) v roce 1190 (CDB I, str. 298, č. 325 / str. 305, č. 335 – Georgius camerarius domini episcopi). Ani zda-li je totožný s Břetislavovým stolníkem Jiřím v roce 1195, tedy době, kdy vládl českému knížectví jako kníže (1193-1197) (CDB I, str. 312, č. 348 – Iuric dapifer). Nejspíše ne, neboť Břetislav Jindřich vedl četné spory s pozdějším knížetem Přemyslem Otakrem I. a právě Jiřího z Milevska v následujících letech nacházíme v Přemyslově blízkosti. Zřejmě tak ani on neporušil věrnost svého vlastního otce danou Přemyslovu otci Vladislavu II. Je tedy pravděpodobnější, že minimálně Břetislavovým komorníkem a stolníkem byl jistý Jiřík syn Slavaty, který je uveden mezi svědky darovací listiny pro klášter Plasy z roku 1193 (CDB I, str. 308, č. 342 / str. 309, č. 343 – Iuric filius Zlauwathe). Vzhledem k tomu, že donátorem byla Anežka, manželka Kuna z Potvorova, jehož sídlo se nacházelo na Plzeňsku nepříliš daleko od původních držav Jiřího z Milevska, stejně jako klášter Plasy, je možné, že šlo o více či méně vzdáleného bratrance, jehož rodina dosud někde na Plzeňsku žila, a jak bylo obvyklé, podporovala jiného z přemyslovských knížat.

Jiří z Milevska se objevuje ještě jako svědek na listině svého známého a bývalého souseda a zakladatele kláštera Teplá Hroznaty Kadeřavého roku 1197 (CDB I, str. 323, č. 357 / str. 325, č. 358 – Georgius de Milewic). Téhož roku 1197 se stalo Milevsko svědkem významné události, když městečko navštívil papežský legát pro Polsko a kardinál při katedrále Santa Maria in Via Lata Pietro Capuano (†30.8.1214) na své cestě z Říma do Prahy. Jiří pak následně spolu s milevským opatem Jarlochem legáta do Prahy doprovodili (FRB II, str. 511).

Poslední zprávu, kterou můžeme ztotožnit s Jiřím z Milevska, přináší Jarlochova kronika k roku 1198. Týká se tažení vojska Přemysla Otakara I. do Německa na pomoc novému římsko-německému králi Philippovi von Hohenstaufen. Dle Jarlochových slov došlo v českém vojsku k jakési vzpouře, ale Jiří z Milevska zůstal Přemyslovi věrný a zúčatnil se tak i Přemyslovy korunovace v Mohuči, kde obdržel dědičnou královskou korunu (FRB II, str. 516). Zpráva tak dokládá, že Jiří z Milevska byl ještě v té době stále fyzicky zdatný a disponoval silnou vojenskou družinou.

Kdy Jiří z Milevska zemřel, nevíme. Snad někdy po roce 1200. Ale ještě před smrtí vstoupil do Milevského kláštera, kde dožil mezi mnichy. Je možné, že se tak stalo až po roce 1202, neboť jistého Jiřího nacházíme mezi svědky na listinách Přemysla Otakara I. ještě v letech 1201 (CDB II, str. 18, č. 22 – Jurik / str. 24, č. 27 – Georius) a 1202 (CDB II, str. 51, č. 58 – Georius). Je však také možné, že se již jednalo o jedno z jeho dvou synů. Na listině vydané roku 1189 knížetem Bedřichem, nevlastním bratrem Přemysla Otakara I., jsou totiž společně uvedeni Štěpán a kastelán na pohraničním hradě Netolice Jiří (CDB I, str. 288, č. 317 / str. 438, č. 406 – Stephano et Georgio castellano de Netolic). Jiří držel úřad netolického kastelána ještě v roce 1195, jak dokládá listina pražského biskupa a knížete Břetislava Jindřicha, byť se jedná o věcně správné falzum (CDB I, str. 444, č. 411 – Georius castellanus de Netolic).

Jiří z Milevska měl syna (nebo vnuka?) Oldřicha z Milevska (CDB II, str. 210, č. 227 / str. 229, č. 239 – Olricus filius Juric), který je možná totožný s chýnovským kastelánem z roku 1222 (CDB II, str. 219, č. 231 – Olricus castellanus de Chinow) či královským stolníkem z roku 1232. Oldřichův bratr Zdislav se věnoval církevní kariéře.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
PříspěvekNapsal: 13 čer 2020 05:46 
Offline
tím, èím je
Uživatelský avatar

Registrován: 01 lis 2005 19:01
Příspěvky: 4982
Bydliště: Železné Hory/Brno
Has thanked: 38 times
Been thanked: 9 times
Já to kdysi řešil takhle. http://www.e-stredovek.cz/kniznica.php? ... 5-Milevska

Teď vychází sborník k Hroznatovi z Teplé, Velímský tam má článek o tehdejší pozemkové šlechtě, ale ještě jsem to nečetl.

_________________
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
PříspěvekNapsal: 13 čer 2020 11:54 
Offline
Rytíř
Uživatelský avatar

Registrován: 18 led 2020 08:41
Příspěvky: 156
Has thanked: 1 time
Been thanked: 0 time
Citace:
Teď vychází sborník k Hroznatovi z Teplé, Velímský tam má článek o tehdejší pozemkové šlechtě, ale ještě jsem to nečetl.


Nevíte jak se ten sborník bude jmenovat? Google je na to krátký


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
PříspěvekNapsal: 13 čer 2020 18:02 
Offline
tím, èím je
Uživatelský avatar

Registrován: 01 lis 2005 19:01
Příspěvky: 4982
Bydliště: Železné Hory/Brno
Has thanked: 38 times
Been thanked: 9 times
Wladislaus píše:
Citace:
Teď vychází sborník k Hroznatovi z Teplé, Velímský tam má článek o tehdejší pozemkové šlechtě, ale ještě jsem to nečetl.


Nevíte jak se ten sborník bude jmenovat? Google je na to krátký

Bude to sborník z této konference, mělo by to vyjít letos
http://www.klastertepla.cz/images/a-pdf ... a_2017.pdf

_________________
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 8 ] 

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Přejít na:  
cron
POWERED_BY
Český překlad – phpBB.cz