Vladislav II. a jeho doba
Napsal: 05 led 2017 19:08
Vladislavova vláda je vcelku stabilní období, kde i změny stát někam posouvají. Nemusí to být vyloženě zásluhou Vladislavovou, začátek jeho vlády byl docela nešťastný a vyvolal celozemské povstání proti jeho osobě, které by kníže bez cizí pomoci nezvládl..
Nějakého stavu dosáhly vnitřní podmínky, něco se do Čech dostalo zvnějšku, hlavně díky Vladislavovým stykům s říší nebo kvůli různým tažením do ciziny.
***
Vnitřní podmínky – roste bohatství šlechty, což se projevuje v jejích stavbách. Hned na začátku Vladislavovy vlády byl založen první soukromý klášter v Čechách, byl to Sedlec u Kutné Hory r. 1142. R. 1157 se Vladislav účastnil vysvěcení kostela v Církvici u Kutné Hory, to bylo také soukromé založení a kostel je díky své plastické výzdobě románský skvost..
Kníže taky nezahálel, takže počet klášterů za jeho vlády vzrostl z 11 na 23.
Šlechta začíná pevněji vlastnit půdu. Po r. 1160 se rozmáhají predikáty, většinou se to týká obcí, které jsou dnes malé nebo už zaniklé – Blah z Třebušína, Měšek z Peruce apod. Ta vznikají nějaká šlechtická sídla, nejprve dřevěná, časem kamenná (jako ojedinělý příklad slouží Týnec nad Sázavou).
Od doby Vladislava II. probíhá „vnitřní“ kolonizace (zatímco „vnější“ z 13.-14. stol. je více ovliněná cizinou). Rozsah osídleného území předčí i tu „velkou“, vnější kolonizaci.
Staré sídelní území už nestačilo uživit populaci rolníků, a přesídlenců se ujaly právě i ty malé šlechtické rody.
Nějak začíná stoupat i hodnota držby půdy. Kolem r. 1150 začíná předěl, kdy se v listinách už nevyskytují jména darovaných nebo obchodovaných lidí, ale objevují se jen jména vsí a půdní celky.. Jména lidí se udávala tehdy, když jich bylo málo a půdy naopak všude dost.. Kolem r. 1150 bylo zřejmě lidí více, když už se jmenovaly jen sídelní celky s lidmi, a cenu získávala půda, protože té volné už ubývalo.. Oboje to svědčí o populačním růstu.
V Praze na Starém Městě vzrostl počet románských domů. Jsou i větší než ty starší, ale méně zdobné.. Já si to vysvětluji, že domy si mohli dovolit i méně bohatí měšťané, proto větší počet domů, ale jednodušších..
Nebo to mohla být móda, Strahov měl být taky na jednu stranu monumentální, ale jinak strohý a bez ozdob..
Král v Praze nechal postavit kamenný Juditin most, to městu se určitě pomohlo k rozvoji.
***
Vnější vlivy – zapojení do říšského okruhu, a tím kulturní přínos přímo z něj, nebo skrze říšská tažení i kulturní přínos z Itálie. Např. kořist od Milána z r. 1158 měl Vladislav z velké části investovat do klášterů i kostelů (plastiky na kostele v Církvici jsou podle jedné z teorií taky jenom kořistí, žádní zemští patroni..).
To říšské spojenectví bylo ale dost diskutabilní. Barbarossa vcelku bezostyšně využíval českou vojenskou sílu bez nějakých velkých protislužeb, v územních hraničních sporech za Vladislavových nástupců stál na říšské straně proti té české.. Náklady na tažení nesla česká strana, což také vedlo k ochladnutí vztah s císařem.., finančně se i vítězná tažení nemusela vyplácet..
Křížové tažení do Palestiny – spíš to vidím jako epizodickou záležitost, max. to Vladislava podpořilo založit johanitskou komendu v Praze. Pouť Jindřicha Zdíka do Jeruzaléma ho zase vedla k tomu, aby založil nějaké řeholní společenství, což vedlo nakonec k pozvání premonstrátů do strahovského kláštera r. 1142.
***
Hlavním pramenem je Vincenciův letopis, Vincencius byl kaplanem na knížecím i biskupském dvoře. Podal děje od r. 1140 do r. 1167, tam to končí v půlce věty. Dílo je takovou oslavou Vladislava.
Na Vincencia navázal Milevským letopisem opat Jarloch, popsal děje od r. 1167 do r. 1198. Obě na sebe navazující díla byla uchovávána v Milevsku, pak se dostala až na Strahov (do Milevského letopisu byl ještě přidán opis dějin Anglosasa Bedy Ctihodného a pak tzv. Ansbertova kronika o III. křížové výpravě, ale to jen pro úplnost). Dílo vyšlo v Argu - http://www.argo.cz/knihy/183413/milevsky-letopis/" onclick="window.open(this.href);return false;
O Jarlochovi a Ansbertovi studie tady - http://digilib.phil.muni.cz/bitstream/h ... sequence=1" onclick="window.open(this.href);return false;
Nějakého stavu dosáhly vnitřní podmínky, něco se do Čech dostalo zvnějšku, hlavně díky Vladislavovým stykům s říší nebo kvůli různým tažením do ciziny.
***
Vnitřní podmínky – roste bohatství šlechty, což se projevuje v jejích stavbách. Hned na začátku Vladislavovy vlády byl založen první soukromý klášter v Čechách, byl to Sedlec u Kutné Hory r. 1142. R. 1157 se Vladislav účastnil vysvěcení kostela v Církvici u Kutné Hory, to bylo také soukromé založení a kostel je díky své plastické výzdobě románský skvost..
Kníže taky nezahálel, takže počet klášterů za jeho vlády vzrostl z 11 na 23.
Šlechta začíná pevněji vlastnit půdu. Po r. 1160 se rozmáhají predikáty, většinou se to týká obcí, které jsou dnes malé nebo už zaniklé – Blah z Třebušína, Měšek z Peruce apod. Ta vznikají nějaká šlechtická sídla, nejprve dřevěná, časem kamenná (jako ojedinělý příklad slouží Týnec nad Sázavou).
Od doby Vladislava II. probíhá „vnitřní“ kolonizace (zatímco „vnější“ z 13.-14. stol. je více ovliněná cizinou). Rozsah osídleného území předčí i tu „velkou“, vnější kolonizaci.
Staré sídelní území už nestačilo uživit populaci rolníků, a přesídlenců se ujaly právě i ty malé šlechtické rody.
Nějak začíná stoupat i hodnota držby půdy. Kolem r. 1150 začíná předěl, kdy se v listinách už nevyskytují jména darovaných nebo obchodovaných lidí, ale objevují se jen jména vsí a půdní celky.. Jména lidí se udávala tehdy, když jich bylo málo a půdy naopak všude dost.. Kolem r. 1150 bylo zřejmě lidí více, když už se jmenovaly jen sídelní celky s lidmi, a cenu získávala půda, protože té volné už ubývalo.. Oboje to svědčí o populačním růstu.
V Praze na Starém Městě vzrostl počet románských domů. Jsou i větší než ty starší, ale méně zdobné.. Já si to vysvětluji, že domy si mohli dovolit i méně bohatí měšťané, proto větší počet domů, ale jednodušších..
Nebo to mohla být móda, Strahov měl být taky na jednu stranu monumentální, ale jinak strohý a bez ozdob..
Král v Praze nechal postavit kamenný Juditin most, to městu se určitě pomohlo k rozvoji.
***
Vnější vlivy – zapojení do říšského okruhu, a tím kulturní přínos přímo z něj, nebo skrze říšská tažení i kulturní přínos z Itálie. Např. kořist od Milána z r. 1158 měl Vladislav z velké části investovat do klášterů i kostelů (plastiky na kostele v Církvici jsou podle jedné z teorií taky jenom kořistí, žádní zemští patroni..).
To říšské spojenectví bylo ale dost diskutabilní. Barbarossa vcelku bezostyšně využíval českou vojenskou sílu bez nějakých velkých protislužeb, v územních hraničních sporech za Vladislavových nástupců stál na říšské straně proti té české.. Náklady na tažení nesla česká strana, což také vedlo k ochladnutí vztah s císařem.., finančně se i vítězná tažení nemusela vyplácet..
Křížové tažení do Palestiny – spíš to vidím jako epizodickou záležitost, max. to Vladislava podpořilo založit johanitskou komendu v Praze. Pouť Jindřicha Zdíka do Jeruzaléma ho zase vedla k tomu, aby založil nějaké řeholní společenství, což vedlo nakonec k pozvání premonstrátů do strahovského kláštera r. 1142.
***
Hlavním pramenem je Vincenciův letopis, Vincencius byl kaplanem na knížecím i biskupském dvoře. Podal děje od r. 1140 do r. 1167, tam to končí v půlce věty. Dílo je takovou oslavou Vladislava.
Na Vincencia navázal Milevským letopisem opat Jarloch, popsal děje od r. 1167 do r. 1198. Obě na sebe navazující díla byla uchovávána v Milevsku, pak se dostala až na Strahov (do Milevského letopisu byl ještě přidán opis dějin Anglosasa Bedy Ctihodného a pak tzv. Ansbertova kronika o III. křížové výpravě, ale to jen pro úplnost). Dílo vyšlo v Argu - http://www.argo.cz/knihy/183413/milevsky-letopis/" onclick="window.open(this.href);return false;
O Jarlochovi a Ansbertovi studie tady - http://digilib.phil.muni.cz/bitstream/h ... sequence=1" onclick="window.open(this.href);return false;