Fórum zájemců o historii

V Chýšti na Pardubicku byl nalezen poklad denárů z konce 10. stol - http://www.denik.cz/z_domova/denary-z-c ... 60827.html
Prvních 458 kusů (resp. 780 mincí a zlomků) odevzdal nálezce, a ty jsou nyní vystaveny v pardubickém muzeu - http://www.vcm.cz/denarovy-poklad-stoleti/ Poté na místo vyšli detektoráři a objevii dalších 745 mincí a zlomků.

Zvláštností nálezu je uniformita denárů. Hromadné nálezy se skládají z řady mincí různého stáří a původu. Mezi denáry vícero českých knížat se tak povedlo v jednom depotu nalézt i denáry slavníkovské. V Chýšti máme jednu ražbu, a sice Boleslava II. Mince asi nejsou nijak ošoupané, jak bývá zvykem. Spíš jakoby vylezly přímo z mincovny.

Místo nálezu - ani hradiště, ani obchodní cesta..

Co s tím - nebude to žřejmě poklad obchodníka, to by tu bylo více druhů mincí, se kterými přiházel do styku, a byl by spíš na obchodní cestě.
Z mincovny by mohl takový objem mincí vézt někdo spjatý s pražským dvorem. Nabízí se, že to někdo vezl jako žold družiníkům. Mohla to být investice do nějaké stavby třeba taky. Mohla to být součást tributu do říše (ale proč by se ocitla zrovna tady..).


Za Boleslava II. ještě fungovala kontrola transevropské obchodní cesty od Španělska přes Prahu a jižní Polsko na Rus. V Čechách šla cesta asi přes Libici, Hradec Králové a Vraclav dále do Polska. Stezka byla výnosná, nahrazovala starší cestu přes Panonii, která zanikla v důsledku uherské expanze kolem r. 900. Cestu opanoval Boleslav I., tedy po r. 936 (ponechme teď dataci smrti sv. Václava)
Češi ale začali být vytlačováni právě za Boleslava II. Na východní hranici sousedili Češi přímo s Rusí a Rusové v jednom vojenském střetu vyhráli. Jih dnešního Polska pak zabrali Piastovci při sjednocování polského státu. Česká družina se stahovala po r. 980 do Čech..

Mince z nálezu mohly být určené družiníkům, spíš když byli ještě v Polsku. Místo nálezu je poblíž obchodní cesty z Prahy do Hradce. Ale úplně blízko taky není, je pár kilometrů vedle. Nebo známe nějakou cestu podél Chlumce nad Cidlinou? Ta na Hradec vedla spíš přes Nový Bydžov, ale nemůžu dohledat mapu..

Článek o stezce z Hradce přes Stěžery a Bydžov na Prahu:

http://hradec.idnes.cz/legendarni-kupec ... zpravy_the

Mapička z časopisu Vesmír:

casopis.vesmir.cz/files/file/name/2003_012:pdf

Nálezy z Chlumce:

http://www.rozhlas.cz/hradec/zpravy/_zp ... u--1629974

_________________
Loyaulté me lie.

Děkuju, takže v článku na rozhlase považují Chlumec za bod na polské (kladské) cestě. Od Chýště je Chlumec 7 kilometrů na SZ, na cestu přímo na sever by to mělo být méně (3 - 5 kilometrů?). Ale nevím, jestli tudy šla cesta i v tom 10. stol., v článku píší o století třináctém..

Mapička z Vesmíru ukazuje spíš na Nový Bydžov, a ten je asi 17 km od Chýště..

Navštívil jsem Pardubice a denáry jsem viděl. Vystavují jen původní nález, ty dodatečně nalezené nikoliv. I tak je toho spousta. Nicméně jsou docela jednotné časově. Podle mne je to až na velmi malé výjimky všechno Boleslav II, Praha, Vyšehrad. Několik málo bude z jiných mincoven, ale mincovní pán stejný. Viděl jsem tam tři od jiných, jeden Soběslav Slavníkovec a dva Jindřich II. Bavorsko. Celkem krásně jsem si ověřil moji hypotézu o změně mincovního obrazu, nikoliv jako nápodobě, ale předepsané formě. Podle mne jsou tři období Boleslava II - před pražským biskupstvím a po něm, a pak změna arcibiskupství ze Salzburku do Mainzu ( Moguntia ). Což prosadil na Otovi jeho kancléř Willigis, současně se vznikem arcibiskupství Magdeburk, a později ještě v Polsku Gniezdno. Denáry od změny s Willigisem jsou taky ještě větší a těžší, sjednotila se váha při ražbě al marco, střížek je cca 1-2 mm větší. To je ten obraz Krista s diadémem a křížem. Katalog to vykládá jako panovníka, ale je to v literatuře starší zřejmě správně Kristus. České biskupství má podle mě jako mincovní znak úzkou Boží pravici. Široké pravice na denárech považuji za soudobá falza. Můj názor na to, že by Chýšť mohla být falšovaná dnes, to jsem opustil. Denáry jsou sice téměř neporušené, a nebyly v oběhu, ale falešné nebudou. Podle mne jde o ukrytý nevyzvednutý lup. Původní určení mohlo být vojákům - družiníkům, nebo platba na církevní účely, nebo na stavbu hradiště. Touto cestou tribut těžko, komu by to bylo? Na sever nikdy nic neplatili, to měli Vikingové od Anglánů a Iroskotů. Pak to ovšem muselo být označeno mincovním pánem, který platil, což byli takoví ti Ethelredové. Podle nich se mince sice označují typem, ale rozhodně jsme to podle nich nenapodobovali. Oni to razili na území říše a tudy to šlo Vikingům. Proto měli taky ty obrazy, na které diecézi se to razilo, třeba v Salzburku. Takže stejné jako my. Tohle mi sice nikdo nebere, ale je to mnohem pravděpodobnější, než ty historky s nápodobou. To by totiž musel napodobovat nějakého mrňavého Anglického krále Ethelreda II. taky německý císař. A to je kolosální pitomost. Anglán si u něj tribut razil a posílal ho odtud Vikingům. Tak tolik nad pokladem Chýšť. Je to událost. Třebaže to nijak zvlášť nerozhodne o datování denárů.

Aniž bych se v tom vyznal, tak keltský biatecy měly taky podobizny římských císařů? Římské mince měly podobizny římského vláddce, Kelti by podobiznu hlavy mechanicky převzali..

Mícháš tu hrušky s jablkama, zde se jedná o depot mincí z 10. stol., nemůžeš ho srovnávat s mladšími denárovými nálezy.

Nález jsem viděl v den vernisáže, předtím jsem si vyslechl přednášku od Lukase, který nález zpracovává, na numis. konferenci v Kutné Hoře. Jsem zvědavý na jeho komplení zpracování, evidentně přinese mnoho nových poznatků k mincovnictví 10. stol.