Jak jsem dával odkaz na Milevský letopis, tak ta Ansbertova kronika je jeho součástí.. V tom letopisu je jak Vincencius, tak Ansbert..
V Milevsku sepsali takový kompilát, kde jsou na začátku církevní dějiny od Anglosasa Bedy Ctihodného z 8. stol. (taky vyšel v Argu v téže edici jako Milevský letopis -
http://www.argo.cz/knihy/121825/cirkevn ... oda-anglu/" onclick="window.open(this.href);return false; ), pak
opis pražského kanovníka Vincencia, pak pokračování Vincencia z pera milevského opata Jarlocha a končí to kronikou tzv. Ansberta.
Že by měl být autorem Ansbert, to říká až glosa okolo r. 1300, takže se jako výraz nejistoty používá to "tzv. Ansbert". V předmluvě letopisu píše Wihoda, že autorem byl "podle všeho" taky Jarloch.
Letopis jsem jen prolítnul, našel jsem jen útržky - s. 38 "Jakmile se kázání zmíněného muže (=Bernarda z Clairvaux) doneslo i k českému knížeti panu Vladislavovi a k jeho knížatům a předákům, a to v zaslaném listě, který byl před ním, biskupy, klérem a lidem veřejně přednesen, přijal výše řečený kníže, jenž v nitru svého srdce zahořel pro lásku k Pánu a proodpuštění svých vin, spolu se svým bratrem, panem Jindřichem, se svým bratrancem, panem spytihněvem, a s početným vojskem svýh předáků kříž, aby odešel za moře a bojoval proti pohanům. Předtím svému mladšímu bratru Děpoltovi, moudrému muži a udatnému ve zbrani, svěřil správu svého knížectví." ...
s. 40: "Téhož roku se kníže Vladislav vrátil z téže výpravy, při níž byl s mnohs jinými zabit jeho podkoní, urozený s statný muž Jurik. Ten po sobě zanechal jediného syna skvělého nadání též jménem Jurik. Bartoloměj, kancléř řečeného knížete, byl spolus mnoha jinými Turky zajat a již jsme o něm nemohli zjistit nic jistého."
Ansbert u III. křížové výpravy k r. 1189 vyjmenovává účastníky tažení, ale zmiňuje, že český kníže Konrád Ota odmítl táhnout. To není ani tak o české účasti, jako o české neúčasti
s. 142: "Tento Konrád neboli Ota opominul cestu Kristovu pro nedávno nabyté české knížectví a téhož léta na rozkaz krále Jindřicha zpustošil, vypálil a poničil téměř celé (=lužické) Srbsko."
+ s. 215: "Léta vtělení Páně 1195. Kníže biskup Jindřich (=Jindřich Břetislav) přijal kříž."
Kříž přijal i poslední z Děpoltů, když už byli Děpoltici a Přemyslovci hodně na kordy. Když Děpolt přijal kříž, byl trestně nestíhatelný, čehož ale zneužíval a tropil neplechy, takže na něho byl vyvíjen tlak, aby už konečně odtáhl.. Měl by to mít myslím Žemlička v Počátcích Čech královských a podorobněji se tomu věnuje Šolle v knize o Děpolticích a Kouřimi (tu Děpoltici spravovali) -
http://iispp.npu.cz/carmen/detail/639134" onclick="window.open(this.href);return false;
Dalo by se psát i o Jindřichovi Zdíkovi a jak přinesl z kruciáty některé reformní ideje, nebo jak pojmenoval premonstrátský klášter na Strahově jako Mons Sion podle palestinské hory Sion. Kdyby se to téma "Přemyslovci a kruciáty" dalo pojmout jako "přemyslovský stát a kruciáty", tak by to šlo..