Slavníkovci

[Ingolf]

Jiří Sláma nazval svou studii v Archeologických rozhledech (2/1995): "Slavníkovci - významná, či okrajová záležitost českých dějin 10. století?" Slavníkovci měli podle jedné teorie vládnout polovině Čech, ovládat pár českých kmen a být rovnocennými konkurenty Přemyslovců, podle jiných hypotéz byli příbuzní vládnoucích Přemyslovců a jejich podřízení.

Hlavní téma je spor, kdo to vlastně Slavníkovci byli. Rudolf Turek je spojil s knížecím rodem kmene Charvatů, který měl sídlit ve východních Čechách.
Kosmas pak Slavníkovi přisoudil vládu nad polovinou Čech, k úmrtí Slavníka k r. 981 píše: "Sídlem tohoto znamenitého knížete byla Libice, ... Knížectví mělo tyto hranice: na západ proti Čechám potok Surinu a hrad, ležící na hoře, jež slova Oseka, při řece Mži. Rovněž na jižní straně proti Rakousům tyto pomezní hrady: Chýnov, Doudleby a Netolice až doprostřed hvozdu; k východu proti zemi moravské hrad .. jménem LItomyšl, až k potoku Svitavě; na sever proti Polsku hrad Kladsko, ležící nad řekou Nisou."

Spojením obého vzniká maximalistická teze, že Slavník vládl vlastnímu kmeni Charvatů ve vých. Čechách, a ovládal i kmen Doudlebů v jižních Čechách na jedné straně zasahovala jeho moc do Polska, na druhé do západních Čech ke Mži. Slavníkovci by byli rovnocenným konkurentem českého kmene pod vládou Přemyslovců, a teprve zničením Libice se otevřela Přemyslovcům cesta ke spojení Čech do jednoho českého kmene.
Takový obecný předpoklad moci Slavníkovců vedla pak k deduktivním názorům, že když se r. 895 bavorskému králi Arnulfovi poddala dvě česká knížata - Spytihněv a Vitislav - tak vedle Přemyslovce Spytihněva musel být Vitislav Slavníkovec. Žádný přímý důkaz pro to není, ale opakuje to např. Dvorník ve Zrodu střední a východní Evropy.
***
Protiteze -
1) Žádný historický pramen nespojuje Slavníka s kmenem Charvatů. Charváty umístil do vých. Čech Rudolf Turek, který rozdělil do celých Čech hypotetické české kmeny na základě listiny z r. 1086. Charváti sídlili na východ od Pšovanů, ale je dost možné, že to bylo mimo území dnešních Čech, někde na pomezí Polska a Německa (řešili jsme to ve Slovanském osídlení Čech, tak to nerozebírám dál).
Chorvaty přibližně sem klade i kronika anglosaského krále Alfréda Velikého a poněkud vágněji i popis byzantského císaře Konstantina Porfyrogeneta.

2) Jihočeská hradiště Chýnov a Netolice jsou stoprocentně doložena později. Na jihu proběhla v 9. stol. destrukce většiny místních hradišť, možná v důsledku nájezdu Uhrů. Mocenský průnik na jih proběhl nejdříve kolem r. 950, kdy se budují hradiště Kozárovice a Počaply (Šance u Březnice). Ta jsou blízko Orlíka, na jihu okresu Příbram, tedy podle dnešního rozdělení leží ještě v Čechách středních.
Tato dvě hradiště jsou v 10. stol. opuštěna, staví se nová dále na jihu, a sice Doudleby a Prácheň. Stáří se neví, u Doudleb prý spíše 11. stol.
V 12. stol. jsou písemně doloženy Netolice a Chýnov, archeologicky nevím.

Kosmas mohl klást soudobá hradiště do starší doby, nebylo by to výjimkou, třeba hradiště Vlastislav v Českém středohoří kladl do mýtické doby válek Přemyslovců s Lučany, ač nálezy z Vlastislavi kladou hradiště do století desátého společně s linií přemyslovských hradišť na Ohři (stavěných zřejmě Boleslavem I. proti saskému nebezpečí mezi lety 936-950).
Dále existuje teze, že Kosmas nadhodnotil Slavníkovo panství, aby dodal lesku jeho synovi, sv. Vojtěchovi.

3) Arabský cestovatel Ibrahim ibn.Jakub navštívil asi r. 965 Prahu. Popisuje veliké město říše, která sahá až do Polska. Cesta do Polska vedla přes území Slavníkovců, přesto ibn.Jakub žádné Slavníkovce nebo Chorvaty nezmiňuje. To by bylo divné, kdyby Slavníkovci měli být stejně mocní jako Přemyslovci a Chorvaté stejně velcí jako Češi. Byli by divné, že by Boleslav ovládal stezku až ke Kyjevské Rusi, aniž by neovládal území východních Čech, kudy cesta šla.

4) Teď už moje přemítání kolem dobývání Libice. Je tam zřejmý nepoměr sil. R. 995 táhli Češi na pomoc Otovi III. proti Polabským Slovanům. Soběslav táhl spolu s vojskem Přemyslovců, ale prameny znají zase jen Čechy, ne Chorvaty. Pokud by Chorvati byli skutečně samostatný kmen v rámci Čech, tak jejich vojsko bylo menší vůči českému, když nestálo za zmínku.
Takže hypoteticky - v cizině je více přemyslovských vojáků než charvátských. Do toho se Slavníkovci shromáždí v Libici, oblehne je zbytek přemyslovské družiny, který neodtáhl do ciziny. Přemyslovská družina během jednoho dne dobude opevněné hradiště, které hájí členové kmene mocného jako Češi, kde jsou všichni zbylí členové slavníkovského rodu, kteří neodtáhli do ciziny... Nesedí mi to, nepoměr sil je hrozně velký na to, aby šlo o dva stejně mocné kmeny a dynastie.

Chorvaté byli tak významní, že je jmenují Alfréd Veliký a Konstantin Porfyrogenetos, zase by bylo divné, kdyby jejich moc zmizela během jednoho dne.

***

Pokud Chorvaté nesídlili v Čechách, ale za hranicemi, a Slavníkovci nebyli dynastií samostatného kmene, tak kdo by byli? hypotéza je, že to byl velmožský rod spřízněný a příbuzný s Přemyslovci. Přemyslovci nemohli ovládat říši až k hranicím Rusi vlastní rodinou, museli využít pomoci jiných rodů. A nejdůležitější místo na obchodní cestě na východ by dali rodu, který je s nimi příbuzný.
Nebylo by to nic divného, podobně přeci fungovali (a dopadli) Děpoltici. Děpoltici pocházeli z vedlejší přemyslovské větve, ovládali obchodní cestu ze svého sídla v Kouřimi. Kouřim považuje Turek také za součást libického slavnikovského panství a přes Kouřim vedly obchodní cesty na stejně jako kdysi z Libice (možná trochu jiným směrem, ale od Prahy to začínalo proti toku Labe).
Děpoltici byli příbuzní, takže měli takové lukrativní postavení, ale když začali být nebezpeční svými nároky, byli postupně odstraněni, Kouřim byla dobyta (Dalimil dokonce jméno Kouřimi přisoudil kouři z požáru při dobývání). Podobnost s osudy Slavníkovců by byla skoro jako přes kopírák.