Středověk
Dnes je: 28. 11. 2020  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavn menu
Novinky
17.11.2019: Biskup Ota
27.10.2019: Biskupov
Biskupov Gotpold a Fridrich a tak biskupsk nk Arnot.

15.09.2019: lechtina
Vratislava, manelka Kojaty z Mostu.
Posledn komente
  • Neskr bola vo Vrane Komenda Johanitov a priorom sa tam stali dokonca aj Imrich Bebek a Albert de Na . . . (Bitka na rieke Slanej 11. aprla 1241)
  • Jakub de Mont Royale - vemajster pre Uhorsko, Chorvtsko a Slavniu v Dalmtskej Vrane. (Bitka na rieke Slanej 11. aprla 1241)
  • Dobr den, jet je na strnkch vydavatele, nln.cz (Recenze knihy Pni ze Svojna)
  • Dobr den, nevte, kde bych mohl sehnat tuto knihu Pni ze Svojna? Dkuji za ppadn typy. Zmrzl . . . (Recenze knihy Pni ze Svojna)
  • Dobr den vem, mm men problm s otevenm/rozkliknutm strnky, viz. titulek. Jet zhruba p . . . (Seznam on-line edic historickch pramen)
  • Sociln st a ostatn






    Komente
    ke lnku: Znik dlnho systmu na Morav
    (ze dne 13.03.2011, autor lnku: Jan kvrk)

    Koment ze dne: 02.05.2011 13:58:30     Reagovat
    Autor: neregistrovan - Naklo 2 (jagaroh@seznam.cz)
    Titulek: seniort platil jzejm ji u Mojmrovc
    Inovovan peklad popisu Weligradu od ibn Rusty uvd:
    Ver f:
    Prvorozen (nejstar syn, nslednk) a proto krl (mlik). Dobytek (slovo oznauje vechen velk dobytek, jako kon, hovz a velbloudy) nemaj, jen on m, kter pov z nho jdla. Ten, kter pr m korunu zem. Nelnci ho jmenuj Svatopluk (foneticky Svjato bluk).
    Viz cel text na
    http://www.wogastisburc.com/ dokumenty/svatoplukova-reziden ce.pdf

      
    Koment ze dne: 02.05.2011 14:19:20     Reagovat
    Autor: neregistrovan - admin (@)
    Titulek: Re: seniort platil jzejm ji u Mojmrovc
    Jak se to ale tk seniortu?

    Koment ze dne: 12.04.2011 20:04:41     Reagovat
    Autor: neregistrovan - Napo_Leon (vvhjjv@seznam.cz)
    Titulek: dln systm
    Dvodem "lability" dlnho systmu byly pedevm dva faktory:

    1. Staeinsk d nebyl pevn stanoven v psanm prvu, jednalo se pouze o zvykov prvo open o tradici a pdnost vkladu praskho knete. Kdy si podrobn rozebereme Kosmovu vtu: "Aby mezi mmi syny nebo vnuky vdy prvn dle st obdrel prvo a stolec v knectv...", kterou Kosmas vloil do st Betislavovi (jedn se vak o fingovanou e), zjistme s pekvapenm, e mohl bt vykldn dvojm zpsobem. Prvn jakoto prvo syn a vnuk vldnoucho knete na stedn vldu (primogenitura). V druhm ppad jako seniort, kdy bude vldnout vdy nejstar len rodu bez rozdlu na to, jestli pochz z knec nebo dln rodiny. Lze pedpokldat, e Betislav I. pomlel hlavn na prvn ppad, kdy budou vldnout jeho dti (v ppad e jm uren nstupce a nejstar syn zeme) a jejich prvorozenci, tedy nejstar potomci. dln systm v Betislavov ppad eil "nepotebu" zbylch syn, kte mli v dlech na Morav mt hmotn zajitn, kter jim psluelo pvodem, jakoto syn knete. Tu se dostvme ke kamenu razu! Betislav s njvt pravdpodobnost pedpokldal, e dly nebudou ddin, ale e o jejich obsazen bude rozhodovat vldnouc kne. Knata Spytihnv II. (tady pozor, v jekov textu se objevuje nesprvn Spytihnv I., nejspe peklep) a Vratislav II. tak ihned po nstupu na knec stolec uspodali nejprve pomry v knec rodin a v udlch na Morav. Stalo se to prvem, "povinnost" a obyejem vech jejich nsledovnk. Nhoda? Sotva! Jene v knec rodin se nstupnictv povauje samozejm za prvo nejstarch syn vldnoucho knete, kdeto na Morav se pokou dlnci uplatovat seniort.

    2. Rozrod rodu, kter nastal na pelomu 11. a 12. stolet, pispl k dynastickm krizm, je ohroovaly stabilitu knectv. Pedevm najednou bylo vce Pemyslovc, ne dl. Udly u samotn nestaily ani pokrt nklady dln rodiny, kter musela eit tak zaopaten svch potomk. Nezaopaten Pemyslovci se pak snadnji uchylovali k velijakm piklm a intrikm, kter by jim mohli pinst alespo njak zaopaten, i pmo vstupovali do slueb jinch dlnk nebo vldnoucho knete. Je poteba si uvdomit, e zde nemluvme o patlich Lucemburk nebo Habsburk, kdy museli eit budoucnost t, ty nebo pti potomk, ale o patlich ech a Moravy knec, kdy bylo vehovudy jen v 1. polovin 12. stolet na dvacet muskch pedstavitel rodu (!). Takov poet Pemyslovc nemohly echy a Morava ze svch skromnch pomr uivit a zaopatit ani nhodou. Nespokojenost a evnivost mezi pbuznmi provzela valnou st 12. stolet a devalvovala dlnictv v och souasnk i potomk. Ale hlavn v och historik, a to i bohuel dnes

    Koment ze dne: 27.03.2011 23:17:09     Reagovat
    Autor: neregistrovan - Viola (@)
    Titulek:
    Jeliko nejde o lnek z m doby, mla bych dva dotazy:
    1. mme jin doklad o seniortu ne Kosmovu kroniku?
    2. vdycky mi pilo trochu divn rozdlen zem tak, e kne v Praze m vrchn lenn prvo nad celou zem (je to tak?), pod sebou cel echy, zatmco men Morava byla dlena dvakrt?

      
    Koment ze dne: 28.03.2011 09:37:47     Reagovat
    Autor: neregistrovan - admin
    Titulek: Re:
    1/ Bohuel ne - nikde jinde nen popsn, jenom jeho nsledky.
    2/ Je to tak vrchn lenn prvo. Moravsk dly byly men zejm z toho dvodu, aby se svrchovanost praskho vldce lpe uplatovala.
    Je teba ct, e nikdy se nestal knetem moravsk Pemyslovec pouze za pomoci sv druiny, lid z Moravy. Vdy ho musela podpoit alespo st lechty z samotnch ech.

        
    Koment ze dne: 28.03.2011 11:25:43     Reagovat
    Autor: neregistrovan - Viola (@)
    Titulek: Re: Re:
    Dky za odpovdi! Je tedy teoreticky mon, e se seniort uval ji dve (zvykov, by teba ne vdy zcela disciplinovan) a e jej Betislav vbec nemusel stanovit, tedy e jde o Kosmv vmysl?

          
    Koment ze dne: 28.03.2011 11:32:51     Reagovat
    Autor: neregistrovan - admin (@)
    Titulek: Re: Re: Re:
    Svm zpsobem je seniort systmovm rozdlenm zem - do t doby (ale i potom - Betislav II a Hradecko, Sobslav I. a atecko) se rzn dly vytvely ad hoc (Betislav I. dostal od Oldicha Moravu dlem).

    Nae knihy
    Pemysl Otakar II.


    Zvi z Falkentejna
    Kalend ermskch akc
    Kalend
    <<  Listopad  >>
    PotSttPSoNe
           1
    2 3 4 5 6 7 8
    9 10 11 12 13 14 15
    16 17 18 19 20 21 22
    23 24 25 26 27 28 29
    30       

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha